1/2008

Know How v Brně

Vydáno dne 27. 05. 2008 (2620 přečtení)
V tensingovém měste Brně odehrála se slavná událost. O víkendu se tady, v moderní budově salesiánského centra v Žabovřeskách, sešla veselá parta na semináři Know How.

Připraveny byly tradiční workshopy, jako hraní na nástroje, výrazový i moderní tanec, rozezpívání a dirigování, zamyšlení, stejně tak ale workshopy zcela nečekané a nepředvídatelné, například „Kamilova kuchyně na šikmé ploše :-)“. (Výsledky tohoto WS byly netrpělivě očekávány, neboť se proslechlo, že zde účastníci vyrábějí večeři v podobě luxusních masových taštiček, které tak voněly už od časných odpoledních hodin:)



Jak to ale všechno začalo? Vlastně nevím, jako vedoucí WS dirigování jsem dorazila až v sobotu, nicméně veselá nálada všech zúčastněných dávala tušit, že špatně se o ně v Žabovřeskách nestarají, nedostatkem her, seznamování a nových kamarádů rozhodně netrpí a těší se na všechno, co je v Brně ještě čeká.

Tedy po tom obědě, na který jsem to stihla akorát, následovaly workshopy. Některé pokračovaly ještě z dopoledne, některé začínaly úplně nově. Účast byla tradičně nejvyšší na moderním tanci, jinak bohužel, vzhledem k celkem nízkému počtu účastníků všude okolo pěti tensinářů. Některým workshopům to prospělo, některým méně.

Po již zmiňovaných masových pirožcích následovalo zamyšlení Jirky Folty nad hezkým dortíkem, který ve skutečnosti chutnal jako roztavené linoleum, a potom jsme se, náležitě ztišeni vydali na zamýšlecí duchovní stezku. To znamenalo nejen „modlící automat“, ale taky obkreslit svoji ruku a napsat do každého prstu, co je pro mě v životě nejdůležitější. Ne, že bych zkoumala, co píšou do prstů ostatní, ale stejně jsem si tak nějak náhodou všimla, že nejčastěji se objevují tato tři slova. Víra, naděje a láska. To je, věru, hezké poselství pro vedoucí:)

No a dál se šlo po citacích a verších z Bible, až zpátky do hlavního sálu, kde se mezitím připravila improvizovaná kapela, která všem účastníkům zahrála večerní chvály, a my díky dataprojektoru mohli zpívat z plných plic. Byla to úžasná chvíle sounáležitosti se všemi tensingáři, která by mohla trvat snad i pár hodin a nikomu by to nepřišlo, tak to byl silný okamžik. Po chválách povídání a po povídání spaní.

Ráno bylo v plánu podpořit místní salesiánskou komunitu na mši, jenže nás nějak nenapadlo, že jsme v Brně, kde je návštěvnost kostelů a religiozita obyvatelstva obecně poněkud jinde než v Praze, Ostravě či mimo region Jihomoravského kraje. Tak trochu jsme se do kostela nevešli, takže jsme to zabalili. Následuje už jen hromadné focení, projevy, dojemné loučení a šupem na vlak.

Akce se podařila, jen mi nějak nejde do hlavy, proč se jí zúčastnilo tak málo lidí. Program byl velice kvalitní, líbila se mi zejména velkoryse pojatá duchovní část, na kterou se dříve tak trochu zapomínalo.

A na závěr nesmí chybět poděkování Kamilovi. Ty masové pirožky…mňam :-).

Eliška Venglařová, YMCA Mělník

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]