Konečně! Právě dnes je tak dlouho očekávaný den - 7. 7. 2008, kdy začíná tensingový tábor. Spolu s dalšími devíti tensingáři vyrážím z hlavního nádraží města Prahy... Čekala nás dlouhá cesta, ale všichni jsme se těšili. A bylo na co! Hned po příjezdu a rychlém seznámení s dalšími účastníky TSCZ 2008 (i s tensingářema ze Slovenska) se na nás vrhla partička nemocničního personálu, v které jsme po dramatickém tanci na oblíbený song z českého seriálu Sanitka poznali své vedoucí. Večer prvního dne tábora byl završen Zuzčiným zamyšlením o cestování, turistice, ztrácení se a šťastných návratech. Hned na druhý den jsme se většinu myšlenek z pondělního zamyšlení mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Čekal nás totiž Survival.



A abychom si ho všichni opravdu pořádně užili, tak všichni vedoucí se ještě v brzkých ranních hodinách záhadně vypařili. Zanechali nám pouze dopis a v něm mapku se základními instrukcemi. Řádně jsme se nasnídali, dovybavili se sváčou na cestu a vyrazili po skupinkách podle mapky. Záhadou, která všem vrtala hlavou, bylo, že každá skupinka vyrazila úplně jinam. Ani nám to však mnoho nevadilo, protože díky krásnému počasí jsme si opravdu a doslova mohli konečně až teď užívat krásy okolní krajiny Jeseníků. Velmi brzy jsme pochopili, že Jeseníky jsou hory, protože nás čekalo strmé stoupání lesem. Asi v polovině kopce jsme ale objevili nádherné místečko se sametovou lesní travičkou ozářené příjemnými dopoledními paprsky slunce. Zastávka, odpočinek a první pauza na sváču byla na tomto kouzelném místě jasnou volbou. Tato pauza na sváču se nám tak zalíbila, že jsme ji úspěšně opakovali minimálně na každém druhém kilometru a občas i častěji =). V průběhu našeho putování jsme sem tam narazili na nějaké naše vedoucí, u kterých jsme si opět udělali krátkou pauzu :- D. Ovšem na jídlo nebylo ani pomyšlení, protože pro nás měli připravené všelijaké úkoly. Např.: naučit se nazpaměť latinský text - u toho jsem myslel, že se mi uvaří mozkové závity :-D. Poslední stanoviště jsme si ale myslím užili všichni nejvíce. Čekaly na nás totiž „lanové aktivity“.

Již jenom pohled na lana uvázaná v lese mezi stromy u nás probudil novou energii a vlnu nadšení. Ani samotní instruktoři nechtěli věřit, že již máme za sebou přes třicet kilometrů celodenního pochodu. A ač se nám ani moc nechtělo, tak protože se již začalo stmívat, museli jsme se vydat na poslední úsek naší cesty - cestu zpět na základnu. A jelikož již jsme byli unavení a boleli nás nohy, tak jsme si jako zkušení koumáci a turisté na mapě našli neplánovanou zkratku. Mezitím se již totálně setmělo a abychom vůbec viděli na cestu, tak jsme si museli svítit baterkami. Nakonec se ukázala naše zkratka jako nejakčnější a nejdobrodružnější část čekého survivalu :-D. Ale více si nechte vyprávět od někoho ze skupinky „Rychlá rota“. Hlavní je, že jsme dorazili na naši táborovou základnu Avion v Holčovicích všichni zdraví a šťastní, i když unavení =).

Další táborové dny již probíhaly podle pravidelného programu: budíček, společný tanec, snídaně, ranní zamyšlení se nad písničkami, zkouška sboru, workshopy (kapela, minichoir, drama, tanec), oběd, pauza na odpočinek (při obzvlášť pěkném počasí obohacená o koupání v místní říčce), workshopy, zkouška sboru, večeře, večerní program, zamyšlení a zasloužený spánek. Především večerní programy byly vždy unikátním zpestřením dnes. Ať již vzpomenu Memoriál Františka Kroužila, Tré faktor, Detektivní středověké drama, Tančírnu, Diskuzní pořad Mužena, netradiční workshopy s ohněním, či Cestu světla, vždy se mi koutky zvedají do úsměvu a musím smeknout klobouk před všemi vedoucími, kteří tyto programy chystali. Vyvrcholením celého tensingového tábora byla veřejná - Open-air - generála v Holčovicích a následně druhý den opět Open-air koncert v nedaleké lázeňské obci Karlova studánka. Myslím, že se nám koncert výjimečně vydařil a důkazem toho byla i velké množství dalších a dalších přicházejících diváků, kteří nás nadšeně podporovali potleskem. Mezi nimi nemohli chybět ani někteří tensingáři z blízkých měst, kteří se letos TSCZ 2008 neúčastnili, ale přesto nás přijeli nadšeně podpořit.

Na tomto místě bych chtěl také vyjádřit velký dík ostravským tensingářům, kteří nejenže sami přijeli a nazvučili nás, ale ještě navíc nám přivezli další důležité díly aparatury, bez které by koncert nedostal ty správné grády - díky! Když už jsem u děkování, tak určitě nesmím zapomenout poděkovat křesťanskému sdružení YMCA DAP, které celý tábor zajišťovalo (prostřednictvím vedoucích) po organizační stránce. A dík také patří rekreačnímu středisku Avion v Holčovicích, kde se moc pěkně starali nejen o naše „hladová bříška“ =). Poslední táborový večer probíhalo vyhlášení celotáborové soutěže „Radovanova hodina pravdy“, kde předem vylosovaní účastníci měli předvést zadané úkoly. Ať již se jednalo o cirkusácké žonglování míčky, artisticko-atleticko-gymnastickou chůzi po rukou, či hudební produkci známé písně Falling slowly, všem patří velké uznání a zaslouženě dostali sladkou odměnu. Následovalo tzv.: „dobíjení baterek“. Určitě si ale nikdo nesmíte představovat, že si každý vytáhl nabíječku a píchnul ji do sítě, to ne :-D. Šlo o to zanechat druhému vzkaz na jeho baterce na zádech a tím mu doplnit energii. Díky moc všem za vaše vzkazy ;-). Díky všem, kteří jste byli letos na TSCZ - jste moc prima =). A vy co jste to letos prošvihli, tak příští rok neváhejte a přijeďte! ;-) TSCZ 2008 vivat!!

Dawe :)