Po několika letech půstu se všeymkařský lid dočkal opět velkého společného setkání, které proběhlo 15.–17. 5. 2009 v Masarykově táboře YMCA u Soběšína. Zúčastnilo se ho 141 ymkařů z 13 lokálních Ymek.

Napsat něco o akci, která byla po všech stránkách vynikající, je velmi obtížné, protože začínat každou větu slovy: Nejlepší na celé akci bylo... je dost nudné. Takže se prosím smiřte s touto skutečností hned na začátku, jaksi globálně – celé Setkání YMCA 2009 bylo moooc vydařené! Dál už tedy jen faktograficky...

Vždy čas od času jsme zaslechli i si sami na ústředí YMCA v ČR uvědomovali, že „by bylo dobré udělat zase nějaké větší setkání českých ymkařů“. A tak jsme se do toho pustili. Začali jsme odhadem počtu účastníků, tipli jsme 50, a tak se pod velením Julie Nepustilové začal scházet přípravný tým a pomalu připravoval termín, program, rozpočet a všechny ostatní náležitosti akce. Největší problém byl asi s názvem. Po snad stovkách roztodivných i kulantních jsme zůstali u prostého Setkání YMCA. Dobré ne? ;-)

Přípravný tým se tedy pustil do práce a navrhl pěkný program i personální zajištění jednotlivých aktivit a workshopů, vše probíhalo v poklidu až do dne uzávěrky přihlášek, neboť se přihlásilo neuvěřitelných 150 ymkařů. Museli jsme tedy poněkud nafouknout a rozšířit program a dostali jsme strach z toho, jak se vše na místě zvládne.

Tábořiště Masarykova tábora YMCA na Soběšíně přivítalo v pátek odpoledne hlavní organizátory pěkným počasím. Zanedlouho se začali objevovat i první účastníci a na večeři už byl tábor zaplněn. V takovém počtu bylo potřeba vymyslet nějaký způsob seznámení se navzájem. To bylo zajištěno vtipnou centrální prezentací jednotlivých lokálních Ymek promítanou na velké prostěradlo v jídelně. Kromě jiného jsme mohli zjistit, že YMCA je v různých místech naší země velice pestrá a rozmanitá. Poté se rozjel koncert TenSingu Praha, který byl živý jako vždy.

Hlavním dnem Setkání byla sobota. Od rána až do večera byla plná nejrůznějšího programu – ranního cvičení těla (rozcvička) i ducha (biblické zamyšlení) a dále to byla spousta paralelních workshopů (výtvarný, pěvecký, lezecká stěna a jiné lanové aktivity, diskuzní, žonglovací...) zkrátka široký výběr, ze kterého si mohl vybrat každý. Kupříkladu žonglování mělo velký úspěch. Každý se snažil přijít na kloub tomu, jak těmi neposednými pomůckami točit či házet tak, aby to přineslo kýžený efekt, a nutno říci, že některým se to moc dařilo, i když to zkoušeli poprvé. Asi nejatraktivnější disciplínou však bylo lezení po pronajaté velké mobilní lezecké stěně. Byla vytížená prakticky nepřetržitě a to lezci věku raně dětského až po ty hodně dospělé. Hravost však prokázali všichni. Nabito bylo také na výtvarných workshopech, kde bylo možno tvořit nejrůznější věci – například pomalovat si vlastnoručně tričko či hedvábný šátek, nebo ozdobit květináč ubrouskovou technikou. Některé (a musím říct, že většina) kousky byly opravdu nádherné. Opět se ukázalo, že kreativita je doménou ymkařů.

Aby se mohli těchto košatých aktivit účastnit opravdu všichni, tedy i rodiče, byl pro malé děti zajištěn samostatný program. Dobrovolnice z mateřských center tak s dětmi malovaly, zpívaly či jinak udržovaly úsměv na jejich rtech. Navíc byly všechny aktivity samozřejmě zcela dobrovolné, takže kdo chtěl, mohl si vyjít na procházku do lesa nebo zajezdit na lodičkách po řece Sázavě, která táborem protéká. Vše probíhalo v pohodovém duchu, všichni byli ukáznění, ochotní s čímkoliv pomoci. Byla to první akce v tábořišti v tomto roce, a protože je naše, tak jsme pomáhali např. přesunout těžká mola pro přistávání lodiček na vodu, k čemuž je třeba hodně silných a ochotných chlapů – což se ukázalo, že v YMCA máme! ;-)

Na Setkání mohl člověk zažít také vyprávění dobrovolníků, kteří byli na Evropské dobrovolné službě v různých zajímavých zemích, ale také ymkařských seniorů – vzácných lidí, kteří jezdili právě na Masarykův tábor YMCA na Sázavě před více než 80 lety (nejde o překlep, skutečně jeden z nich byl na táboře už v roce 1928, viz další článek v tomto čísle), zkusit si vysypat obrazec z rýže, udělat si sádrovou masku obličeje, seznámit se s neuvěřitelnými pomůckami pro nevidomé, zahrát si výborně vymyšlenou velkou ymkařskou hru. A mezi tím vším se seznámit se spoustou nových zajímavých lidí, zjistit, že ta naše lokální YMCA je sice bezva, ale je jen lokální Ymkou, ale v různých dalších městech jsou jiné (a třeba úplně jiné) Ymky, kde jsou také milí lidé a dělají zajímavé programy, i když zcela odlišné.

Setkání mělo i mezinárodní rozměr. Díky dlouhodobé spolupráci mezi YMCA v ČR a YMCA Ukrajina byly na setkání i čtyři dívky z Ukrajiny. Jejich YMCA je v lecčems dosti odlišná, a tak se mohly hodně divit, co že to tu v YMCA děláme, ale myslím, že se jim u nás líbilo, protože byly moc usměvavé.
Velký úspěch měla tančírna, pojatá jako pořádný vesnický bál s různými veselými soutěžemi a výukou základních tanců – polka, valčík, mazurka. Byla to velká legrace a myslím, že každý si to moc užil. Méně rozjařené povahy měly možnost posedět u táboráku s kytarou či posedět v čajovně, případně stihnout za večer všechno – i to se některým podařilo.

Oba večery končily duchovním zamyšlením právě ve zmíněné čajovně a pokračovaly popíjením mnoha druhů čajů, poslechem pohodové hudby a příjemným povídáním. Někteří se ale těšili také z toho, že se mohou na akci dobře vyspat, neboť v lese, to se to panečku spí... a na zcela nových postelích... úplné spánkové lázně.

Neděle patřila bohoslužbě, hodnocení, děkování, loučení… Myslím, že Setkání ukázalo, že YMCA je stále životaschopná organizace, protože sdružuje otevřené a schopné lidi. A to je možná všechno, co je třeba.

Na závěr už nic psát nemusím, zbytečně bych opakoval jen to, co je napsáno ve druhém odstavci. Bylo to prostě milé, příjemné, pohodové… Zkrátka příště zase! Teď jde jen o to, kdy to „příště“ zorganizovat. Jsou na to různé názory – každý rok? Jednou za dva roky? Uvidíme, ať to ale bude tak nebo tak, těšit se můžeme v každém případě už teď.

J. V. Hynek

Ohlasy účastníků:

Vše perfektní, velká nabídka, vybral si každý, načerpali jsme novou inspiraci a nápady, seznámili se s novými lidmi.

Líbilo se mi, že jsem poprvé viděl Masarykův tábor na Sázavě zaplněn tolika Ymkařkami a Ymkaři.

Líbilo se mi, že tady byli lidé mladší i starší. Hodně rodin s dětmi. Organizace super, programy výborné, moc děkujeme!!!

Bylo to super, bezva lidé! Děkujeme všem za atmosféru a přípravy celého programu. :-)

Program super – myslím si, že si každý přišel na své – mohl si vybrat, i když někdy je to těžké – bych chtěla být na hodně programech :-) ... YMCA hra úplně super.

Úplně profesionální organizace, vše jelo jak na drátkách, v klidu a pohodě. Moc díky!!!

Líbilo se mi, jak se přípravný tým non-stop o vše a o všechny staral. Program byl velmi pestrý a kvalitní. Vybral si opravdu každý. Výborné, že jste se postarali i o děti. Díky.

All was better that I was waiting for. The most of all I liked how the workshops were organized... and smiling people! I have many ideas what I can do in future in my country, in my YMCA. Thanks for all of you! With best wishes, Julie :-) Welcome in Ukraine!

Líbilo se mi, že... byla výborná atmosféra, otevřenost, vstřícnost, ochota ukázat a předvést zajímavé aktivity.

Vše bezvadně klapalo, pořád byla spousta zajímavého programu a po dlouhé době to byla akce, kde jsem nemusela nic organizovat, zařizovat a mohla jsem si jen užívat! (+ obrázek prasete v žitě)

Připadal jsem si tu jako v ráji. :-)

Měli jsme se tu naprosto dokonale úžasně!

Zdají se vám všechny podezřele pozitivní? Asi to tak opravdu bylo. Ale ano, jsou lehoučce přebrané. V návrzích na vylepšení se tam objevilo pár drobností, z nichž za zmínku stojí pamatovat na pitný režim… No pak už jen pár drobňoulinkých připomíneček. ;-)

Jednou z aktivit na Setkání byla i velká hra YMCA, která spočívala v obejití několika kontrolních bodů s různými úkoly. Při jejich splnění družstvo ve výsledku obrazně založilo novou pobočku YMCA. Jedním z úkolů bylo i složení oslavné básně z několika zadaných slov pro Lucifera, aby je pustil z pekla k plnění dalšího bodu. Střevo jednoho z družstev se ukázalo býti opravdu básnickým: „Ó vznešené ústřice, lahodné jste velice, k otevření třeba fištrón, k ochucení ještě citrón, a pak hnedka po ránu, nacpu ti je do chřtánu. To je všechno Lucifere, rýmování už nás dere.“

Za zdárný průběh akce děkujeme především:

Přípravnému týmu ve složení: Míša Hofmanová, Lída Nepustilová, Katka Básňa Pospíšilová, David Veve Vlašic, Jana Jalovcová, Hančí Fliegerová, Jaroslav Vojta Hynek, Kristina Ambrožová, Miki Erdinger, Julie Nepustilová

Všem vedoucím workshopů a programů, obzvláště pak Ymkám T. S. a Jindřichův Hradec, které prakticky veškerý svůj čas věnovaly zajištění lanových aktivit

Všem účastníkům za ochotu kdykoli pomoci

Fondu rozvoje YMCA v ČR a MŠMT za finanční podporu

Sponzorům, kteří věnovali materiální vybavení:


Na www.ymca.cz najdete fotogalerii z akce!