Čas od času se stane, že se v telefonu na ústředí YMCA ozve pro nás dosud neznámý hlas se zcela specifickou nabídkou. „Měli byste zájem o nějaké archiválie YMCA?“ S nadšením si vždy domluvíme schůzku, protože nejen rádi rozšiřujeme náš archiv, neboť to považujeme za velmi důležité, ale především se vždy těšíme na setkání se zajímavým člověkem.

Většinou jde o nějaké tiskoviny, prvorepublikové časopisy, případně brožurky či leták. Speciálnější věci – jako fotky, odznaky či jiné relikvie přibývají do našeho archivu přímo od ymkařských seniorů, kteří mají zájem na tom, aby věci, které jim dělaly radost od doby, kdy je třeba na táboře získali, přinášely užitek i dalším generacím ymkařů.

Právě nedávno proběhl opět podobný telefonát. Volal pán, který od svého kamaráda dostal nějaké věci. A mezi nimi byly také dva poháry YMCA. Už do telefonu řekl, že jsou z roku 1940. Tomu jsem nechtěl věřit, protože veškeré předválečné položky v našem archivu, které máme, jsou do roku 1939, protože pak byla činnost YMCA přerušena kvůli fašistické okupaci.

Nicméně při osobním setkání se ukázalo, že na obou pohárech, které nám byly darovány, je skutečně nápis obsahující rok 1940. Je to tedy první položka v našem archivu z tohoto období.

A co že je to vlastně za poháry? Oba jsou určeny na stejnou akci. Ten menší z nich má téměř 30 cm a je na něm vyryt nápis VÍTĚZ I. MISTROVSTVÍ VOELLEYBALLOVÝCH DVOJIC PRAŽSKÉ YMKY 1940. Druhý je nyní vysoký 55 centimetrů a je na něm PUTOVNÍ POHÁR MISTROVSTVÍ VOLLEYBALLOVÝCH DVOJIC PRAŽSKÉ YMKY. Proč „nyní“ vysoký 55 centimetrů? Protože na jeho horní ploše byla původně soška lidské postavy, předpokládám v nějakém volejbalovém postoji, žel je ulomená, takže z ní zůstala pouze chodidla – nohy od kotníků dolů...

Z nápisů můžeme tedy vydedukovat, že velký pohár byl putovní a malý měl zůstat vítězné dvojici právě za první místo na turnaji organizovaném v roce 1940. Nevíme ale, zda se vůbec uskutečnil a jestli byl tedy někomu předán nebo byl-li jen vyroben a na svého prvního držitele čeká již 59 let. Možná to zjistíme od našich seniorů – ymkařů a právě velkých sportovců. Také náš dárce se na setkání s našimi seniory moc těší. Historie ale nemusí být mrtvá. V YMCA se volejbal hraje dodnes, své týmy má několik kolektivních členů YMCA – Jindřichův Hradec, Živá rodina, Ústí nad Labem, Znojmo, hrával se v Letohradě a možná na dalších místech.

Také my na ústředí hrajeme každý týden již řadu let. Přemýšlíme tedy o tom, že bychom mohli tento turnaj obnovit, či možná opravdu uspořádat jeho první ročník – i když po 60 letech. Shodou okolností totiž příští rok nese označení 2010, takže by to bylo rovnou pěkně kulaté... Co vy na to? A ještě něco. Pokud má mít YMCA budoucnost, musí znát svou minulost a vyrůstat z ní, čeprat z ní, nechat se jí inspirovat, protože kořeny jsou právě tím, co dává stromu i organizaci stálost, pevnost, oporu i živiny pro růst. A právě v době, kdy je YMCA krásně rozvětvená (pokud takto budeme vnímat 26 kolektivních členů YMCA), pak právě vědomí společných kořenů je pro ni velmi důležité. Právě proto se na webu ymca. cz brzy objeví nová speciální sekce, která bude obsahovat nejrůznější perly z našeho archivu.

J. V. Hynek