V pondělí 6. 7. 2009 se sjeli tensingáři ze všech koutů ČR, aby zažili úžasný desetidenní tábor v Heřmanovicích. Jak už však název napovídá, nemohl by to být TSCZSK bez zástupce ze Slovenska, kterým se stal Matuš!

První den příjezdu se všichni ubytovali a počali se seznamovat. Skvělý každodenní program rychle zboural bariéry.
Ranní tanec s Gabčou a Seletem nás po ránu dostatečně nakopl na další činnost, kterou byly hlavně workshopy jako tanec, drama, minichór, kapela, ale hlavně megasbor. Musím uznat, že letošní výběr písniček, byl (jako snad každý rok) velmi pestrý.

Jako na správném tensingovém táboře nesměl chybět Survival. Letos to vedoucí tým vzal pěkně od podlahy a součástí celé akce se stalo (samozřejmě naplánované) poztrácení se po lese :-D. Většina týmů se jaksi ztratila s černobílou mapou v ruce a někdy i bez baterek v bouřce pozdě v noci. Byl to opravdu zážitek, o čemž ví svoje Honza Mašek, který se stihl vrátit čtvrt hodiny před tím, než by Kóča volala horskou službu. Jak příjemný byl návrat do tábora, kde na nás čekal horký čaj, suché oblečení a sprcha.
Jednou ze super akcí se stal paparazzi den, kdy každý tým dostal úkol, který měl splnit veřejně během dne. Druhým úkolem bylo vyfotit někoho při činu a vymyslet tři peprné bulvární články. Všichni své úkoly pojali vtipně a originálně.

Dále si na nás vedoucí tým připravil večer Druhá šance, kdy jsme měli návštěvu a mohli se zamyslet nad tím, jak je skvělé, že jsme zdraví, soutěž Kufr, jehož vítězové dostali po jednom velkém kusu melounu, zpívání dvou latinských písní v místním kostele, z nichž jedna nás doprovázela po celé turné na Slovensku, celodenní hledání vraha chudinky zavražděné Kóči a večer na Titanicu zpestřený večeří, tancem, hrami a následnou pořádnou tensingovou pařbou.

Celý TSCZ s Matušem částečně vyvrcholil veřejnou generálkou koncertu v Heřmanovicích, kde se na nás přijely podívat rodiny blízko bydlících tensingářů, obyvatelé Heřmanovic a personál našeho hotelu.
Hlavním cílem však byl koncert v Avion Shoping parku Ostrava, kde jsme na parkovišti za asistence ostravského TenSingu a za úmorného vedra ukázali, co umíme.

Po příjezdu do tábora začala přicházet nostalgická nálada posledního večera před rozloučením. Stal se z nás dobrý kolektiv a snad každý z nás našel pár nových skvělých přátel, na které se bude těšit po další a další tensingové akce, a odnesl si domů nezaplatitelné vzpomínky.

David Strádal