STOMP je směs tance, bubnování, kabaretního divadla, emocí, rytmů a netradičních zvuků na jedné scéně. To vše v harmonickém celku, který strhuje diváky již skoro dvacet let.

STOMP je pohyb! V překladu to znamená dusat a pokud byste použili anglický výraz „stomp on it“, znamenalo by to „šlápnout na to“. Dle mého to přesně vystihuje atmosféru, která během představení panuje na pódiu. Jejich bezmezný temperament obohatí každého, kdo se na jejich energií sálající vystoupení přijde podívat. Umělci, kteří tančí, stepují, běhají, skákají, dupají a využívají jako svůj doprovod různé nástroje, jsou všestranné a barevné osobnosti. Tanečníci používají předměty každodenní potřeby – od popelnic po lahve s vodou – aby vytvořili jedinečné efekty, stvořili nezapomenutelné a neobvyklé zvuky, které kdy byly na podiu k slyšení.

Originální soubor STOMP, který dnes vystupuje po celém světě byl založen v roce 1991 ve Velké Británii bubeníkem a režisérem Lukem Cresswellem a jeho kamarádem, hercem a režisérem Stevem Nicolasem. V tento rok se v londýnském divadle Bloomsbury odehrálo první vystoupení STOMP, za které skupina hned obdržela první cenu v kategorii okrajových žánrů. Po tomto úspěchu následovalo tour po celém světě, od Hong-Kongu po Barcelonu, od Dublinu po Sydney. Úspěch vyvrcholil vyprodanou sezónou v londýnském divadle Sadler´s Wells v lednu roku 1994, kde STOMP obdrželi cenu za vůbec nejlepší zábavnou a choreografickou show.

STOMP mají za sebou plno akcí po celém světě. Natočili také několik reklam, u nás zřejmě nejznámnější na Coca Colu. Natočili i krátký film Brooms (Smetáky), který byl nominován v roce 1996 na Oscara a také na cenu Zlatá palma na filmovém festivalu v Cannes. Souborů Stomp, je dnes již několik po celém světě. Každý soubor je vždy originál - skládá se z 12 umělců z celého světa, má vlastní energii a svůj typický projev. Díky náročnosti každé scény uviditíte na scéně vždy pouze osm z nich, a tudíž zbylí čtyři vždy mohou odpočívat a kdykoliv se přidat na jeviště a vystřídat své kolegy. Stompáci mezi sebou a diváky komunikují velice zlváštním způsobem – rytmem. Tento jazyk je velmi univerzální a boří všechny hranice světa. Vyjadřují pomocí nich veškeré své emoce i celé příběhy na scéně.

Na konci března tato jedinečná skupina navštívila i Prahu a celý týden ji obohacovala svými famózními představeními. Celé představení je jedna velká hra světel a zvuků. Chvíle naprosté záře světel za doprovodu dech beroucích úderů střídají záblesky světel na jednotlivé bubeníky na různých místech na pódiu. V jejich rukou se vystřídali nejrůznější nástrojů od popelnic, přes zapalovače, duše od traktorů, dřezy s vodou, basketbalové míče, krabičky sirek, košťat až po igelitové tašky a jiné potřeby každé domácnosti.

Během představení se plně zapojili i diváci, kteří pod vedením jednoho z umělců tleskali dle ukazování a tvořili celkovou atmosféru koncertu. Tanečníci se střídali v různých uskupeních i v solových představeních. Divák si tak měl možnost vychutnat brilantní prezentaci každého tanečníka zvlášť i dokonalou spolupráci celého týmu ve strhujících scénách plných pohybu a skoků, kde každý detail měl svůj důvod a každý zvuk zapadal mezi stovky ostatních do přesných rytmů, které vám dodají zcela nový pohled na hudbu a její vnímání. Zážitek z koncertu na mě osobně působí doposud a kterýkoliv alespoň trochu pravidelný rytmus mi stále připomíná toto jedinečné představení, které rozhodně stojí za to shlédnout.

Filip Rajnoch