03/2010

Jak indiaka na svět přišla

Vydáno dne 13. 07. 2010 (3370 přečtení)
Objevení míčku na indiaku, a tím i celé hry, se přihodilo vlastně omylem.


Karlhans Krohn, vedoucí jedné sportovní školy v Kolíně nad Rýnem, byl v roce 1936 na pobytu v Brazílii. Při procházce po (tehdy ještě ne tolik) slavné pláži Copacabana si všiml dvou mladíků, kteří, jak se zdálo, trénovali cvičeného ptáka. Pták poletoval mezi mladými Brazilci tam a zpět. To upoutalo Krohnovu pozornost, ale když přišel blíž, zjistil, že to není pták, nýbrž míč velký jako dlaň, opatřený peřím. Dozvěděl se, že domorodci nazývají míč peteka a že je to vlastně kožený váček naplněný moukou, sešitý a opatřený pestrobarevnými pírky.

Obecně se má za to, že prapůvodní podobou míčku peteka pravděpodobně byly naplněné a pospojované listy kukuřice, které vědci objevili u indiánských kmenů v severovýchodní Bolívii.

Karlhans Krohn byl podle svých slov nadšený „lehkostí a půvabem pohybů“, s nimiž mladí Brazilci peteku hráli. Koupil proto několik těchto velkých opeřených míčků a vzal si je s sebou zpět do Německa. Tam se věnoval jejich zdokonalení, především zlepšil letové vlastnosti. Zkombinoval slova indián a peteka, a vzniklým slovem indiaka pojmenoval svoje první míčky a nechal si je patentovat.

Díky nadšení, které indiaka vzbudila mezi studenty Krohnovy školy, a také tomu, že pravidla hry jsou opravdu jednoduchá, rozšířila se indiaka velmi rychle jako oblíbená volnočasová hra. Dvakrát získala od německého sportovního svazu ocenění „hra roku“. Krohn indiaku plánoval původně jako hru čistě pro zábavu ve volném čase, ale nezávisle na sobě ji tři německé sportovní spolky přetvořily v turnajový sport. První sportovní klub hrál zpočátku indiaku jako dámský sport podle volejbalových pravidel. Druhý klub vytvořil pravidla pro čtyři hráče na malém hřišti. Nejdelší tradici a největší počet hráčů měla ale tělovýchovná sekce německé Ymky (CVJM – Sportverband) – její členové hráli indiaku už od roku 1953.

V roce 2000 bylo v Berlíně založeno světové sdružení Indiaky (IIA), které si dalo za cíl sjednotit různorodé způsoby hraní indiaky a pořádání světových turnajů. Největší národní svazy mají Japonsko, Brazílie (cca 1 milion) a Německo (asi 20 000 hráčů). Kromě těchto tří patří do světového svazu Švýcarsko, Estonsko, Slovensko a Itálie, další země se plánují připojit. V roce 2001 se v Estonsku konalo první mistrovství světa.

Z německé příručky Indiaca – Eine Arbeitshilfe des CVJM-Westbundes 2006 přeložila Marie Čašková


___________________________

Netradiční sporty patří k YMCA už tradičně. Na našem území v současné době slaví největší úspěchy YMCA Znojmo s korfbalem (mrknětě se na jejich sestřihy z utkání na youtube, stojí opravdu zato). Nebylo by špatné pustit se do něčeho nového… co takhle indiaka? Darem od německé YMCA jsme dostali velkou krabici s těmito „okřídlenými míčky“ a tak můžeme opravdu vážným zájemcům (kolektivním členům YMCA, žel ne jednotlivcům, tolik jich zase nemáme) nějaké věnovat, abychom se pokusili nastartovat zájem o tuto hru – sport… a kdo ví, možná jednou i u nás založíme ymkařskou a posléze i národní ligu. Je to hra zábavná, ale také fyzicky náročná. Lidé, kteří hrají volejbal se do hry dostanou po několika minutách, neboť je to velmi podobné. Těm z vás, kteří byste se chtěli nadchnout ještě víc doporučuji youtube a heslo indiaca… některé zápasy jsou opravdu parádní.

doslov J. V. Hynek

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]