V termínu 13.–15. května proběhlo již třetí Setkání YMCA, největší společná akce YMCA, která se u nás pořádá. Na Masarykův tábor YMCA na Sázavě u Soběšína se sjelo 148 ymkařů a doslovně naplnili motto letošního ročníku – setkání všech generací. Vždyť věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem byl celých 90 let!


Příprava takové akce znamená dát dohromady základní tým lidí, kteří zajistí to či ono. Především je však nutno míti velitele tohoto týmu, který je schopen vše koordinovat. Toto žezlo převzala po Julii Nepustilové (která připravovala Setkání v minulých letech), Andrea Gröschlová, sekretář pro programy a vzdělávání YMCA v ČR. Úkolu se zhostila perfektně a tak jsme všichni mohli prožít krásný víkend plný rozmanitého programu. Ten byl rozdělen do jednotlivých časových bloků tak, aby si každý přišel na své.

Důležitým prvkem letošního Setkání byla opět vysoká účast malých dětí. Dalším obohacujícím momentem bylo přidružení dříve samostatných setkání ymkařských seniorů, kteří měli svůj pobyt na Soběšíně vždy na konci prázdnin.

Již delší dobu se v Ymce zamýšlíme nad tím, že nám přece jen pokulhává v rozvoji našich trojúhelníkovitých osobností (duch-duše-tělo) stránka fyzická. Proto jsem si předsevzal, že do třetice (na prvních dvou Setkáních se to totiž nepodařilo) zorganizovat utkání ve volejbalu. Podařilo se! Dokonce se utvořily 4 šestky, takže jsme využili obě volejbalová hřiště a paralelně tak probíhalo utkání pokročilých a začátečníků. Myslím, že byli všichni spokojeni o vítězství tentokrát nešlo… i když kdo ví… takový menší vnitroymkařský turnaj možná chybí. Novinkou na letošním Setkání byla výroba PET šperků s Katkou Erdingerovou. Kdo by to byl řekl, že se dá vyrobit z PET lahví opravu pěkné a nositelné šperky – náušnice, náhrdelníky, náramky atd.

Turnaj v Petanque byl velkou výzvou pro všechny mladší účastníky, protože ymkařští senioři patří mezi zkušené hráče, což se v turnaji také projevilo. Byla k vidění řada stylů hodu a mušky přesnější i neposlušné. Končící generální sekretář Miki Erdinger konečně udal Týmové hry – workshop, který nabízel i v minulých letech. Ukázal, že nejsou jen o hře, ale i o spolupráci, vnímání, naslouchání a domluvě.

Petr Chlápek zaujal svou skupinu tématem Co s Kristem v YMCA? I po měsíci někteří účastníci vzpomínají na společné povídání o spiritualitě v YMCA o nápadech jak pracovat s mládeží v YMCA o duchovní stránce.

Dětí bylo více než 40 a tak jsme nemohli zapomenout na program šitý jim na míru. Mohly zažít výtvarnou dílnu s Darinkou Mareš Giljanović, po obědě promítání inteligentní a vzdělávací kreslené pohádky, lezení na stále populární lezecké věži s Majdou Rounovou a pak také skupinové bubnování Drum Circle s Petrem Šušorem. Ten připravil i další bubnovaní kolo pro všechny, takže se mohli vyřádit všichni. Zdá se mi, že v současné době je velmi nadužívané slovo „užít si“, ale v tomto případě mě k vystižení pocitu účastníků jiné nenapadá. Další aktivitou z nabídky byl tanec s Gabrielou Bokovou – skupince dívek zdatně sekundovala i malá holčička a tak se i zde došlo k propojení různých generací. Deskové hry pod vedením Miloše Tresy z YMCA Děčín se staly na Setkání již tradicí a potěší vždy nejen děti, ale také dospělé účastníky.

Setkání mělo i letos mezinárodní rozměr. Kromě přátel ze slovenské YMCA nás navštívili ymkaři ze Srbska, kteří si připravili také program o své zemi. Nebyla to návštěva náhodná, YMCA v ČR zahájila s YMCA Srbsko dlouhodobé partnerství, takže to nebyla určitě akce poslední. Lidé, kteří tvoří srbskou Ymku patří ke slovenské srbské komunitě v oblasti Vojvodina, konkrétně ve městě Bački Petrovač, takže odpadá jazyková bariéra a můžeme se tedy těšit na řadu společných projektů, které by pomohly v rozvoji začínající nové Ymce, stejně jako jsme v minulosti pomáhali Ymce na Ukrajině.

K výtvarným aktivitám patřilo i sochání z ytongu, které vedla Ifka Šípková. Děti, mládež i dospělí se pustili s vervou do zhmotňování svých nápadů a světlo světa tak spatřila řada objektů, které se pomocí pil, dlát a kladiv postupně vyklubaly z bílé pórovité hmoty.

Další nezvyklou hrou byl Quoits – další přínos seniorů, kteří turnaj v hodu podkovou měli již léta na repertoáru svých samostatných setkání. Jde o starou kovbojskou hru. Dvě železné tyčky se zapíchnou do země ve vzdálenosti asi šest metrů a snahou hráče je hodem od jedné z nich tzv. navléct podkovu na tu druhou. Pak se mění směr hodů a kdo z dvojice hráčů má podkovy blíže k cíli, tak vyhrává a postupuje pavoukem vyřazovacím způsobem dál. YMCA byla vždy známá tím, že přinášela nové sporty a hry, v dnešní době můžeme některé i znovuobjevovat. Co dál? Po celou dobu Míša provozovala oblíbenou Čajovnu, k dispozici byly kánoe, vystoupil TenSing Praha, cvičeníčko pro malé děti. Pod vedením ymkařských seniorů se moc pěkně podařil i Oheň velké rady, což řada účastníků hodnotila jako velký zážitek.

YMCA T. S. pod vedením Katky Pospíšilové připravila bojovku pro všechny s tématem Za pokladem aztéckého krále Montezumy! Šifrování tajné zprávy s pohybem po lese a sladkými zlaťáky na konci… moc povedené! Přesto že šlo již o třetí setkání za sebou myslím, že jeho úroveň neklesá, dovolím si tvrdit, že spokojenost účastníků se drží na vysokém procentu – což vyjadřuje i zpětná vazba, část z ní si můžete přečíst na protější stránce.

Jaroslav V. Hynek, foto: autor textu a Zdeněk Beran

PS pro ty, kteří jen kouknou na fotky a nepřečtou si text:
Z fotografií to může vypadat, že se letos na Setkání jen bubnovalo... na webu ymca.cz ale najdete další fotky, které ukáží pestrost programu.

________________________________________________________________________________

Setkání YMCA pro mě bylo jedním slovem...
potěšení * přátelství * studené!!! * změna * přemýšlení * odpočinek * spoznávacie * super * přemýšlení * inspirativní * bezva lidi * příjemné * obohacující * pohoda * povzbuzení * zajímavé * odpočinek * sranda * setkání * děkujeme * pohodička * príma * proměnou * vyčerpávající (+) * seznamující * relax * doping * bombastické * neopakovatelné!!? * nezapomenutelné * * pohoda * rodina * superiózní :) * voda * probuzením! * osvěžením
________________________________________________________________________________

Setkání na Soběšíně letos, to byl opravdu balzám na duši. Taková hromada lidí v tak úžasné harmonii a přátelství a k tomu naprosto skvělý program. Pan Stárek, jméno příznačné, neboť byl nejstarším účastníkem setkání, dokonce prohlásil, že se mu zdá, že současná YMCA je ba i lepší než ta za jeho mládí. A to už je co říct! Neboť ze starých fotografií z Masarykova tábora hochů na Sázavě, dýchá báječná atmosféra. A také řekl, že po dlouhé době měl zase pocit velké rodiny. Bylo velice povzbuzující dívat se, jak ve svých devadesáti letech prochází mezi mladými a zapojuje se s nimi do různých aktivit, např. bubnování na africké bubínky. A nepřestával se usmívat, rozdával kolem sebe lásku, klid, rozvážnost a moudrost stáří a velikou radost navzdory svému těžkému údělu za komunistického režimu. Mám takovéhle pozitivní lidi moc ráda a proto bych tento příspěvek věnovala právě jemu, i když na Soběšíně byla spousta lidí, kteří by byli hodni krásných slov.

S pozdravem pro všechny, Dana Vorlíčková

________________________________________________________________________________