04/2011

Tábor YMCA Praha pro Prahu 5

Vydáno dne 09. 09. 2011 (1709 přečtení)
Od 1. do 7. 8. jsem dostala skvělou příležitost jet s YMCA Praha na tábor pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin a dětského domova pro cizince. Sraz byl v pondělí ráno za vytrvalého deště u metra Anděl, což se ukázalo jako nepraktické, neboť jsme se záhy museli přepravovat pomocí MHD na Hlavní nádraží se skupinkou 14 dětí a cestovních tašek, které byly dvakrát větší než děti samy. Naštěstí nám maminky, které přišly děti vyprovodit, s přesunem pomohly. Pak už nás čekala cesta vlakem směr Tanvald, tam přestup na další vlak a cesta pěšky do Janova nad Nisou.


Co to? Na nádraží nás přepadli pralidé! Něco po nás očividně chtějí! Naházíme proto batožinu do auta a následujeme je… cestou hrajeme hry. Naštěstí se vyčasilo, a tak k chatě, která se na další týden stane naším domovem, přicházíme už za slunečného počasí. Děti jsou sice po cestě otrávené (nejsou zvyklé chodit pěšky), ale jakmile vidí chatu, tak ožijí a začnou se zabydlovat.

První den nás ještě čeká klasické seznamování (jak já miluju ledolamky!) a stanovení pravidel. Děti si je stanovují samy, jakoby přesně věděly, co nemají, ale stejně budou dělat…

Celkem je nás tu tedy na chatě Velký Semerink, která patří Praze 7, čtrnáct dětí od osmi do patnácti let a pět vedoucích: hlavní vedoucí Kuba a Eliáš, Míša, Milda a já. Nejméně zkušeností s „živějšími“ dětmi mám nejspíš já, proto mám první dny hlavu jak pátrací balón, ale časem si zvykám a docela se mi to začíná líbit.

Hlavním tématem tábora byl pravěk, děti se rozdělily na dva týmy – sběrače a lovce a ty spolu Tábor YMCA Praha pro Prahu 5 soutěžily. Za každou hru získávaly území na obrázku pravěké krajiny. V průběhu týdne jsme tak absolvovaly řadu dobrodružných her včetně běhacích „Veverek“ (nikdy nechtějte být šavlozubý tygr!), výroby kostýmů a totemů, noční bojovky nebo dne nazvaného příznačně „Survival“, který zahrnoval vaření v lese, průchod pravěkou pavučinou nebo přesun po laně přes rozbouřenou řeku.

Na závěr Survivalu nám hezky pršelo a tak jsme si den v přírodě užili se vším všudy. Dětem se den moc líbil, některé dokonce konstatovaly, že čím déle chodily, tím méně je to bolelo a přišly tak na to, že i chůze lesem může být zábava.

Za zmínku stojí i kuchařské umění hlavního vedoucího Kuby Rouna, který nám po celou dobu tábora připravoval vybrané speciality, děti si dokonce chodily přidávat.

Na konci tábora jsme sice byli všichni unavení, ale také jsme si to čím dál víc užívali, děti jsme vzali na výlet do Jablonce nad Nisou, opékali jsme buřty a zpívali u ohně, vyrobili jsme si na památku pravěké trofeje z moduritu, malovali jsme na kameny a závěrečnou hrou se rozhodlo o tom, že zvítězili sběrači. Odměněni však byli všichni: oba týmy sladkostmi a drobnými dárky v krabici – mamutovi a vedoucí dobrým pocitem z toho, že se dětem hry líbily. Nakonec přišlo to nejlepší – dlouho očekávaná a vyprošená diskotéka. Pořádně jsme to rozbalili na tanečním parketu, děti zahnali do postelí, naposled zaznělo „Máš má ovečko…“ a šlo se spát.

Cesta zpět probíhala opět za deště, ale ve vlaku jsme uschli a krásně se prospali až do Prahy, kde na děti čekal zase jejich běžný život, mnohdy ne zrovna lehký. Jsme ale rádi, že alespoň na chvíli si z něj mohli s námi odskočit do krásné přírody Jizerských hor.

Myslím, že podobné akce jsou velice potřebné, ať už pro samotnou Ymku, která se tak dostává do povědomí veřejnosti, tak také pro děti, které se běžně nedostanou ani za hranice Prahy, natož do pravěku! Všem organizátorům z YMCA Praha patří tímto velký dík, jakož i Praze 5 za financování celé akce.

Alžběta Molnárová, foto: archiv autorky

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]