Mohlo by se zdát, že členství v kterékoliv organizaci a mládí nejdou dohromady. Členství totiž vyvolává závazek a odpovědnost. Dnes je v módě se nevázat a odpovědnost přenechat jiným. Být zapojen do organizačních struktur je podobné uvázání se do chomoutu a to se dneska nenosí. Svobodu si mnozí představují jako život bez závazků. A členství vyvolává nejen závazek, ale také další omezení a dokonce (snad ne to nejhorší) vyžaduje jisté oběti.

Protože tento trend jde napříč celou společností, počet členů v mnoha organizacích klesá. Například poslední číslo časopisu Woodcraft (Liga lesní moudrosti) řeší, že ačkoliv má organizace dobré myšlenky, členská základna se stává uzavřenou komunitou, kam těžko pronikají noví lidé. Vedoucí organizace si kladou otázku, zda by nepomohlo být více benevolentní: „Když maximálně snížíme nároky, bude členství v naší organizaci snadnější!“

Touto cestou jdou organizace typu AVZO (Asociace víceúčelových základních organizací), která vykazuje přes 11 000 členů. Na druhou stranu tu jsou organizace, které mají nároky vysoké, a přesto jejich členů neubývá. Nutno podotknout, že nároky bývají různé – týkají se fyzické zdatnosti (sport), finančních požadavků (členství v klubu i za desítky tisíc ročně). Setkáváme se se znalostními testy, nebo testy inteligenčními i psychologickými. Pokud se podíváme blíže do některých organizací, pak objevíme, že čím vyšší rozhodovací moc člen má, tím jsou náročnější požadavky.

Jak je to s členskými poplatky? V Junáku se za členství platí 500–1000 Kč ročně, v Pionýru 200–300 Kč/rok. Čeká tábornická unie má pravidlo, že 50% uhrazeného příspěvku jde na ústředí organizace. Členský poplatek 100 Kč/rok za člena se platí v mnoha organizacích např. Brontosaurus, A-TOM, AMD atd. V porovnání – např. cena rodinného členství (gold membership) při vstupu do golfového klubu Mladé Buky je 280 000 Kč, pak už „jen“ 6 000 Kč ročně za osobu.

Radislav Novotný