I když sviště v zahradě obvykle nepotkáte, v sobotu, dne 24. září se jich po ní prohánělo hned několik. Jednalo se samozřejmě o sviště z Ymky Brno. Co se týče zahrady, ani ona nebyla jen tak ledajaká. Vypravili jsme se totiž do Přírodní zahrady u smrku, kterou byste našli v městské části Královo pole.


Společné odpoledne nám začalo něco málo před čtrnáctou hodinou a skončilo úderem hodiny osmnácté, ale nepředbíhejme. Sešlo se osm dětí. Původně měla být účast větší, ovšem vliv viróz a jiných onemocnění je v těchto měsících citelný, už jen proto, že začala škola a tam se virům, jak známo, daří dobře. Nic naplat, s některými kamarády se snad sejdeme na další sviští akci. Ale jak tedy probíhal „náš“ den?

Nejprve jsme se vydali od zastávky Semilasso, kde jsme měli sraz, k zahradě. Byl to jen malý kousíček cesty. Z táborů jsme zvyklí na daleko větší vzdálenosti. Některé maminky se odpoledne účastnily s námi. V zahradě se totiž konala akce s názvem Putování cestami ke zdraví těla, duše i ducha a byla určena jak dětem, tak i dospělým. Tento program byl uskutečněn v rámci Brněnských dnů pro zdraví.

Jakmile jsme dorazili před brány zahrady, byli jsme uvítáni a začleněni rovnou do programu. Aktivně jsme se tedy zúčastnili rituálu pozdravení se, seznámení se a navázání aktivního kontaktu s ostatními účastníky prožitkového odpoledne. Také jsme si trošku zacvičili a zkusili si, jak máme správně pracovat s dechem. Po tomto programu jsme se přesunuli k labyrintu čtyř živlů, který jsme měli možnost si projít. Kdo z nás chtěl, mohl své nožky potrápit na masážní stezce, ke které jsme si poslechli výklad.

Další část odpoledne se konala spíše ve znamení her přichystaných táborovou koordinátorkou. Opustili jsme tedy zahradu a přemístili se na protější stranu ulice, kde je vystavěno velice pěkně řešené hřiště. Děti se okamžitě rozutekly na kolotoče, houpačky a nejrůznější prolézačky. Nějakou chvíli jsme je nechali, ať si hrají a realizují se ve svých herních představách. Po asi čtvrt hodině zase začali realizovat své představy vedoucí, a tak jsme zkoušeli hrát různé kolektivní hry. Velice oblíbenou se stal ruční fotbal, kdy děti postavené do kruhu s rozkročenýma nohama, které představovaly bránu, měly zabránit tomu, aby dostaly gól. Hráli jsme i další hry, jako speciální lístečkovou honěnou, či přebíhací „kámen, nůžky, papír“. Velice příjemné bylo, že se k nám přidávaly i cizí děti, které v ten čas byly na hřišti. Kdo ví, třeba se i s nimi příště setkáme na táboře.

Po hrách byly děti unavené a hladové. Proto jsme si dali svačinku a kdo chtěl, mohl se vrátit do zahrady uvařit si čaj z čerstvých bylinek. Po posilnění se následovalo další kolo her a pak už se nám začínal chýlit čas ke konci. Rodiče se sjížděli k vyzvednutí si svých pokladů. Myslím, že jsme všichni společně prožili zase jedno hezké sobotní odpoledne a snad nebudu lhát, když za všechny napíšu, že se těšíme zase na další.

Kristýna Pulišová, YMCA Brno, foto: autorka textu