V prosinci byly (jako už tradičně) Vánoce. 24. prosince později odpoledne mají mnozí ve zvyku usednout ke štědrovečerní večeři a poté se přesunout k vánočnímu stromku, tam zazpívat tradiční koledy, připomenout si zvěst Vánoc a pak už jen objevovat, co hezkého si vzájemně nadělili.


Existuje ale ještě skupina lidí, pro které Štědrý večer tímto nekončí, protože se vypraví na Půlnoční do kostela, aby si narození našeho Spasitele připomněli na místě, kde se setkáváme nejen s Ním, ale i s lidmi společné víry. A někteří na takovou Půlnoční cestují klidně i 40 km. Letos jsme se takhle vypravili v počtu 3 z Prahy na Mělník (9 místným autem = pozvánka na příště!).

TenSing Mělník totiž před několika lety zavedl tradici tensingové půlnoční ve 23 hodin v evangelickém kostele. A co můžete od takové akce čekat? Kromě krásně nasvíceného, ozvučeného a vyzdobeného kostela především skupinu mladých lidí, kteří pro Vás mají připravený speciální vánoční program. Ten zahrnuje písně české, méně české, vánoční, méně vánoční, koledy, méně koledy, worshipy, chvály, více s kapelou nebo úplně a capella, duety, atd... Počet se blíží 20 kouskům. Že by to mohla být nuda? Ani náhodou! To vám mohou jistě potvrdit i desítky návštěvníků, kteří zcela zaplnili kostel. Ani zima nikoho od tohoto zážitku neodradí.

A aby toho nebylo málo a posluchači měli také nad čím přemýšlet, do programu je zařazeno několik krátkých mluvených vstupů připomínajících vánoční zvěst. Připravila si je tamní farářka Hana Pfannová, která trefnými a aktualizovanými slovy oslovila určitě nejen mě, ale všechny přítomné. Mám radost, že se aspoň o dva z nich mohu s vámi podělit a vzít vás tak na chvilku s sebou o měsíc zpátky na Půlnoční TS Mělník 2011!
_______________________________________________________________

Ježíš se narodil ve chlévě. To je důležitá informace. Nenarodil se v krásném domě, ani v útulném čistém pokoji, ale ve chlévě.

Někdy se lidé ostýchají přijít do kostela a říkají, já nemůžu, mám ve svém životě a vztazích chaos, nejsem šťastný, možná přijdu, až se dám do pořádku. Jinými slovy – mám ve svém životě i srdci pěkný chlév. A je mi z toho trochu trapně.

Jenže Ježíš se narodil právě do chléva. Nečeká, že si v sobě nejdřív perfektně uklidíme, než ho k sobě pustíme. Ví, že máme v sobě dost odpadků i zmatku. Bůh k nám chce přijít, protože nás má rád, ne proto, abychom mu dokazovali, jak jsme skvělí. Klidně ho můžeme pustit do našeho chléva. Třeba z něj spolu s Ježíšem něco uděláme.

***

Někdo spočítal, že Bůh říká různým lidem v bibli je 366x „Neboj se“. 366x – pro každý den jednou a ještě jednou pro přestupný rok. Každý den při procitnutí, ještě se zavřenýma očima, se můžu Pána Boha zeptat – „co mi dnes říkáš?“ a dopředu vím odpověď: „Neboj se.“ a to platí pro celý den a celou noc až do druhého dne. A pak zase procitnu a ptám se: „Co mi říkáš dnes?“ a slyším Pána Boha říct: „Neboj se, jsem s tebou.“ A tak dál, den za dnem, po celý rok.

„Neboj se, jsem s tebou“ – to přece má co dělat s vánocemi, s tím, co se tehdy stalo v noci v oné stáji. „Panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel“ – to znamená „Bůh bude s námi.“ Nebojte se.

(volně podle Silja Walter, švýcarská benediktinka a spisovatelka)

_______________________________________________________________

Ondřej Strádal, foto: Aneta Pospíšilová