Snad každý byl někdy na táboře. Léto, slunce, kamarádi, vedoucí, voda, dobrodružství... ale i déšť, bláto, chybějící rodiče... To všechno k táborům patří. Kde se však myšlenka táborů vzala? Určitě děti běhaly v přírodě odjakživa, ale myšlenka potřeby tábora, jak ho známe dnes, začala zřejmě přicházet s dobou, kdy se lidé stále více přesouvali do měst a kontakt s přírodou ustupoval.


První organizovaný tábor na světě zorganizovala YMCA v Anglii v roce 1907 pro 20 (některé zdroje uvádějí 22) dětí na ostrově Brownsea. Byl skautského typu a je zajímavé, že tato skupina – oddíl – pracuje v YMCA dodnes. Stala se také zárodkem světového skautingu, tedy i známé české organizace dětí a mládeže Junák.

Na našem území zažilo tábornictví léta největší slávy zřejmě během první republiky. Tábořiště YMCA na Sázavě u Soběšína bylo zřízeno v roce 1921. Pozemek daroval pan hrabě Sternberg tehdejší YMCA a ta začala velmi rychle podnikat vše pro to, aby se z něj stal „Ráj hochů na Sázavě“, jak se mu během první republiky říkalo – de facto to byl i reklamní slogan, kterým mladé kluky na tábor lákali. Nejprve byl pouze stanový, později chatový. Zajímavostí však určitě je skutečnost, že dodnes dodržuje původní půdorys rozestavení stanů/chatek, což lze vysledovat z historických fotografií či plánku přibližně z roku 1947. Nejdůležitější osobou spojenou s táborem byl Joe First, který jej založil a dlouhá léta působil jako jeho ředitel a hlavní vedoucí. Spolu se svou manželkou byli táborníky velmi respektováni až milováni. Díky nim získal tábor neopakovatelného ducha, na který tehdejší účastníci vzpomínají dodnes.

Velkým vyznamenáním je pro tábor také souhlas T. G. Masaryka, aby nesl právě jeho jméno. Táborníci napsali tehdejšímu panu prezidentovi dopis se žádostí, zda by své jméno propůjčil místu, kde se YMCA snaží působit na novou generaci a on souhlasil. Jako člověk, který se zasadil o vznik YMCA v Československu, to jistě chápal jako další příspěvek pro rozvoj práce YMCA.

V roce 1921 však už měla YMCA i tábořiště Orava na Slovensku, přímo pod Oravským hradem. V roce 1937 to už ale bylo 12 tábořišť. Např. v létě r. 1937 je navštívilo 2 683 táborníků.

Nedlouho poté však úspěšný rozkvět této činnosti přerušila druhá světová válka, kdy např. největší tábor YMCA – Masarykův na Sázavě – se stal táborem Hitlerjugend. Po válce se YMCA snažila táborovou činnost rychle obnovit, a tak proběhlo ještě několik sezon, ale padesátá léta přinesla nejen konec možnosti pořádat tábory, ale znamenala i znemožnění činnosti celé YMCA komunistickým režimem.

Hlavní náplní táborů byl v souladu s posláním YMCA rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duše, ducha i těla. Program byl velmi pestrý a také novátorský. Šlo o koncepční práci a objevovaly s v něm i aktivity, které YMCA přivezla do tehdejšího Československa ze zahraničí – především nové sporty. Nedílnou součástí programu byla také výuka plavání a záchrany tonoucích.

J. V. Hynek