Bible, Jan 10. kapitola
1 „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. 2 Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. 3 Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. 4 Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. 5 Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ 6 Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci. 7 Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce. 8 Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. 9 Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. 10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.


Pokud bych se chtěl úporně snažit o udržení souvislosti úvodního zamyšlení s hlavním tématem tohoto čísla Proteinu, pak můžeme říct, že zde Ježíš mluví o nabídce kvalitního života. Copak bychom nechtěli žít kvalitní život?

Asi všichni. A snad nebudu daleko od pravdy, když se pokusím tvrdit, že většina z nás si kvalitní život spojuje s hojností, plností, možná až nadbytkem (jak ono řecké slovo použité v originálním textu překládají různé české překlady), zkrátka s naplněnými potřebami a touhami. A skutečně, Ježíšem zmiňovaný život v hojnosti či plnosti, se dá přeložit či dovysvětlit právě až oním slovem nadbytek či přeplněním míry, označuje větší množství než je nutné, mnohem víc než všichni. Co je tedy tou kvalitou, která dělá z obyčejného života, život v hojnosti?

Jan 10,11 Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. 12 Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. 13 Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. 14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, 15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.

Hodnotu dává životu to, pro co žijeme. Většina z nás určitě považuje za nejvyšší hodnotu lásku. Jákobovi nedělá problém sloužit 14 let pro svého tchána Lábana, aby dostal Ráchel za ženu, protože ji miluje. Pastýř je ochoten dát svůj život za ovce, protože je miluje.

Podle tradičního rabínského vykladačského přístupu je vždy první výskyt jistého slova v Písmu určujícím pro výklad jeho významu na jiných místech. Slovo milovat se poprvé v Bibli objevuje v Gen 22, 2:
A Bůh řekl: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!“
Slovo milovat má silnou vazbu ke slovu obětovat.
Jan 3,16: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Kvalitní život je ten věčný a může začít už dnes...
27 Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou 28 a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. 29 Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.

J. V. Hynek, foto: autor textu, citace: ČEP