Téma tohoto Proteinu se týká zdraví. A nadpis tohoto článku se ke zdraví přímo vztahuje. Tak se hned v úvodu zastavme nad tímto pojmem: Co je to zdraví? (není muška jenom zlatá). Pří přípitku si přejeme zdraví, při loučení si přejeme hlavně to „zdravíčko“ a čím člověku přibývá let a tím často i nemocí, tak se toto přání opakuje častěji.


Tak si na začátku dopřejme trochu nudy – tedy definic. Dřívější pohled na zdraví byl nepřítomnost nemoci. Podle tohoto názoru byl jedinec buď zdravý, nebo nemocný a nic mezi tím. Tento úzký pohled by dnes již neprošel a tak WHO (Světová zdravotnická organizace) vytvořila novou definici zdraví, která je chápaná spíše jako ideál: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen nepřítomnost nemoci nebo vady“.

Ale i tato definice z r. 1946 je již považována za zastaralou a pohled bio-psycho-sociálního blaha je rozšířen o spirituální rovinu. Se spirituální (duchovní, náboženskou) rovinou je prakticky přímo úměrná i rovina hodnotová. Nejen podle F. Koukolíka, ale i z osobní zkušenosti známe jedince, kteří bývají považování za zdravé, ale jsou natolik narušení v hodnotové sféře, že tím trpí nejen oni ale i jejich okolí.

Z definice zdraví můžeme přímo odvodit determinanty zdraví = faktory, tedy příčiny a podmínky, které působí komplexně na zdraví člověka. Asi nejznámější je tzv. diamantový model, který se skládá z: životního stylu, životního prostředí (socioekonomického prostředí), zdravotní péče a genetického (biologického) základu. Další dělení faktorů je možné na ovlivnitelné a neovlivnitelné.

Přitom se ukazuje, že nejdůležitější jsou právě ovlivnitelné faktory: životní styl a životní prostředí, kterým se dohromady přičítá okolo 70 % vlivu na zdraví! Ovlivnitelné znamená, že my sami jsme zodpovědni za své zdraví a máme o ně pečovat teď a po celý život. Nikoliv fanaticky, jak se nám snaží mnohá média namluvit (kult těla a s tím spojený business), ale odpovědně na základě zdravotní gramotnosti. Výstižně to vyjádřil renesanční architekt Andrea Pallaio (1508–1580) ve své publikaci Čtyři knihy o architektuře, kdy v úvodu poznamenal: „Rozhodl jsem se napsat toto pojednání, protože jsem si uvědomil, že stavebník má až na konci stavby všechny důležité zkušenosti, které měl mít na začátku stavby“.

Vrátím se zpět k názvu článku. YMCA po celou dobu své existence usiluje o harmonický rozvoj člověka, jeho ducha, duše a těla (jak symbolizuje červený rovnostranný trojúhelník, který má YMCA ve svém znaku). Pozitivní ovlivňování chování a prožívání jedince v oblasti duchovní (WHO uvádí spirituální), duševní (zde se dá uvažovat dle WHO o psychické i sociální rovině) a tělesné (WHO někdy uvádí biologické), tak jak je uvedeno v „definici“ YMCA, jednoznačně odpovídá nejnovější definici zdraví dle WHO.

YMCA (Young Men‘s Christian Association) vznikla v roce 1844 a na 51. světovém zdravotnickém shromáždění WHO v roce 1998 byl vytvořen dokument Zdraví 21, v kterém je bio-psycho-sociální model zdraví rozšířen o rovinu spirituální. Otázka na konec: o kolik let předběhla YMCA světovou zdravotnickou organizaci alespoň v pohledu na zdraví?

Renata Hromková, YMCA Praha, foto: Archiv YMCA – táborníci ze Soběšína, doporučení k užívání ymkařských lázní... dnes již překonané :-) a J. V. Hynek (borůvková svačina, foceno na Ukrajině)