Jako současní Change agenti jsme byli vysláni na World Council, což je celosvětové valné shromáždění všech Ymek, které se koná jen jednou za čtyři roky. Týdenní program shromáždění byl opravdu nabitý, stihnout se toho muselo hodně. Česká výprava se skládala z naší čtyřky současných Change agentů – Jonáše, Niny, Gábi a Sáry, a ze všech čtyř absolventů již zmiňovaného programu – Vladi, Majdy, Páti a Čač. Zažili jsme toho opravdu hodně, prožili jsme spousty krásných zážitků i šokujících překvapení.


Když jsme po osmnácti hodinách bezproblémového letu dorazili do Thajska, mysleli jsme si, že jsme na vše dobře připraveni, ale i tak nás čekalo mnoho překvapení – od vlhkého a některé dny i dusného vzduchu plného výfukových výparů, po ještěrky v našem poměrně luxusním hotelu a ochočené krysy na ulicích. Byli jsme ubytovaní v hotelu cca 250 m od místa, kde celý World Council probíhal. WC se konal v jiném hotelu, kde měl pronajatou celou několikapatrovou budovu s velkým sálem na hlavní program a prostorem na stánky a jídlo. Protože nás na WC z celého světa přijelo více než tisíc, prostor jsme lehko zaplnili.

Jako současní Change agenti jsme každý s něčím na WC pomáhali. Jonáš facilitoval jednu z dvacetičlenných skupinek, Nina s Gábi byly součástí taneční skupiny, která vystupovala na Opening i Closing ceremony a Sára byla také součástí vystupující skupiny, ovšem „Up-cycling orchestra“, tedy skupiny bicích nástrojů.

Možnost zúčastnit se WC v Thajsku bylo opravdu cennou zkušeností, mohli jsme se setkat a seznámit se spoustou zajímavých lidí z Ymek z celého světa, dozvědět se zajímavé informace o dalších Ymkách z dalších zemí, najít členy Ymek s podobným smýšlením a otevřené budoucí spolupráci, nechat se inspirovat, být přítomni důležitým okamžikům pro budoucnost celé YMCA, jako je např. volba vedení, a nechat se povzbudit všude panujícím ymkařským nadšením do práce, kterou děláme.

V programu WC se objevovaly tyto bloky:
Group meetings – každý účastník byl zařazen do jedné z 55 dvacetičlenných skupinek, které se ráno scházeli a pod vedením tří až čtyř facilitátorů diskutovali na různá témata a seznamovali se navzájem se svými YMCA. Business agenda – formální schůzky, kde se formovala budoucí politika YMCA a hlasovalo se i o formálních náležitostech.

Devotion – každé ráno jsme se účastnili hodinových devotion, kde jsme se modlili, zpívali chvály, četli Bibli, zamýšleli se a poslouchali svědectví z různých zemí Key note speeches – během WC jsme měli příležitost slyšet přednášky několika velice zajímavých lidí.

Candidate presentations – na WC byli představeni kandidáti na nového předsedu, místopředsedu, pokladníka i členy výboru, každý měl určitý časový limit na proslov, kde se mohl představit. Delegáti zúčastněných zemí pak mezi nimi volili.

Exkurze – jedno celé odpoledne jsme všichni vyrazili ven na exkurze, na které jsme se předem mohli přihlásit. Mohli jsme se tak blíže podívat na thajskou architekturu, přírodu, řemesla, či se seznámit např. se životem budhistických mnichů.

Nácviky – každý den se scházeli všichni členové Performance teamů (tanečníci, členové Drama teamu apod.) a nacvičovali program na show.

Coffees – dvakrát denně byla půlhodinová přestávka s občerstvením s prostorem na seznamování se s ostatními. Jídlo – snídaně probíhaly v hotelech, kde jsme byli ubytovaní. Většinou k nim bylo teplé jídlo. Bylo dobré, ale nezvyklé. Obědy a večeře probíhaly ve formě rautů na místě WC.

Basketball challenge – každý den po obědě se také konaly zápasy smíšených basketbalových družstev Večerní program – každý den byl jiný, byly např. kulturní show, koncerty, show Harlem Globetrotters, ceremonies a vlastní večerní procházky po městě a návštěvy místního tržiště. Vystupující Change agenti se podíleli na přípravě dvou již zmiňovaných show, které se obě moc povedly.

Podívejte se na krátké video z WC zde:
https://www.youtube.com/watch?v=KA0c7RiCAy0

Pár zajímavostí z cesty. V Thajsku jsme se naučili, že:

letět v letadle 18 hodin není tak hrozné, jak to zní, horší je až den po, když člověk místo spaní celou dobu koukal na filmy

auto tě jako chodce v Thajsku nikdy nepustí, ani na přechodu – pokud chceš přejít na druhou stranu ulice, musíš skočit někomu pod kola

se musíme teple oblékat – zatímco venku je vedro, v budovách funguje klimatizace tak dobře, že bychom bez mikiny nastydli

dveře budov s personálem včetně hotelů si většinou sám člověk neotevře, na otvírání dveří mají několik „dveřníků“, kteří je otvírají a s úsměvem zdraví, či se loučí

pokud thajské kadeřnici řeknete, že chcete „short haircut“, tak než stačíte zaprotestovat, čeká vás účes budhistického mnicha

jet na jednom skútru ve dvou je nuda a plýtvání prostorem zároveň – co to zkusit alespoň ve třech s pořádným nákladem?

snídaně bez rýže, masa a vařené zeleniny není v Thajsku snídaně. Toustový chleba s máslem, uvařenou šunkou, marmeládou a sladkým jogurtem bylo asi to nejbližší, co se dalo posnídat „poevropsku“

i na chodníku člověk musí být v Thajsku velice pozorný na terén před sebou, protože i v centru města je často přerušen překážkami – rostoucím obrovským stromem, stánkem či hromadou něčích věcí, které se musí obcházet po silnici. Člověk musí zároveň dávat pozor i na hlavu, aby si ji nezamotal do elektrického vedení, které občas visí v nepopsatelných smotanicích opravdu nízko. Naprosté soustředění prověří i místy chybějící/popraskané dlaždice na povrchu chodníku, skvělý nástroj na utržení řemínků sandálovitých bot.

Majda Rounová, foto: archiv autorky textu