V pátek 11. listopadu jsem v Praze na Hlavním nádraží nasedla do vlaku a vydala se na Kurz činného člena, který se letos opět odehrával v Olomouci. Ubytováni jsme byli v Olomouckém Domě dětí a mládeže, v blízkosti Bezručových sadů. Hezčí místo jsme si pro víkendový kurz snad ani nemohli přát, už jen kvůli tomu, že jsme byli pár kroků od samotného centra Olomouce.


Celý kurz započal vzájemným seznámením, při kterém jsme zjistili, že většinu z nás tvoří zástupci ymkařů – skautů nebo že jsme skoro všichni velkými milovníky jídla. Následoval dvou a půl hodinový blok, na kterém jsme se dozvěděli o tom, co je to duchovní rozvoj a jak ho případně rozvíjet a také o jednotlivých aktivitách YMCA, díky kterému jsme zjistili, jak je YMCA rozmanitou organizací.

V sobotním dopoledni jsme si prošli osobnostních rozvojem. V čem to spočívalo? Například jsme diskutovali o tom, co nám dává a naopak bere dobrovolnictví, hráli hry (aneb “vymyslete způsob, jak zařídit, aby se tenisový míček dotkl všech 17 lidí za méně než 2 vteřiny”) nebo vyplňovali testy, které nám mimo jiné řekli, jací jsme při řešení konfliktů či krizových situací. Odpoledne nás čekalo překvapení, které vám ale bohužel nemohu prozradit. Že to chcete vědět? Tak příští rok musíte jet! Prozradím vám jen to, že to byla jedna z nejlepších a nejhezčích věcí z celého víkendu. :-)

Po překvapení jsme se opět usadili na židle a seznámili se dopodrobna s historií Ymky. Že vás historie moc nebere? Vězte, že v podání Petra Chlápka bavila i zaryté odpůrce dějepisu.

Poslední den kurzu započal společnou bohoslužbou, která byla velmi netradiční, už jen tím, že se odehrávala přímo v místnosti, kde jsme se celý víkend “školili”. Po bohoslužbě následovala nejtěžší část celého víkendu – psaní testu, v níž se ukázalo, zda jsme dávali pozor a poctivě vyplňovali Moodle. Všichni naštěstí byli poctiví a obstáli (i já) a odměnou nám byl certifikát a spousta nových informací a zážitků.

Kurz činného člena se pořádá každý rok a je pro ty, kteří již složili slib nebo nad tím zatím uvažují. Rozhodně neváhejte a jeďte, protože to opravdu stojí za to! Pro mě to byl jeden z nejlepších ymkařských víkendů a kdybych mohla, tak určitě jedu znovu.

Tak co, kdo jede? :-)

Bára Vlasáková, foto: J. V. Hynek a Andrea Gröschlová