Drazí přátelé, milí ymkaři,
tento rok je výjimečný. Je to rok, kdy uplynulo 175 let od založení nejstarší a největší mládežnické organizace, která podle údajů světové Ymky pracuje ve 120 zemích rozesetých po celé zeměkouli.


Letošní rok a zejména jeho závěr je pro nás, občany České republiky, výjimečný ještě v něčem dalším. Člověk by musel být slepý a hluchý, aby nezaznamenal blížící se 30. výročí listopadu 1989. Ano, je to již 30 let. Někteří z vás nebyli tehdy ještě na světě nebo jste byli natolik mladí, že jste ty výjimečné chvíle nemohli plnohodnotně vnímat. Snad si jen matně vzpomenete na báječnou atmosféru zásadního zlomu, kterou jste pozorovali na svých rodičích a těch, kteří vás obklopovali. Teprve postupně jste si nejspíš uvědomovali nebo se dozvídali, v čem žili vaši rodiče a prarodiče a jak velký je to rozdíl žít svobodně a s plnou odpovědností za vlastní život oproti životu v zahnívajícím, ale stále ještě dost silném totalitním režimu. Dnes se na rok 1989 díváme jako na sice blízkou, ale přeci jen historii. Učí se o něm ve školách a tak trochu hrozí nebezpečí, že se stane jen dalším odstavcem v moderní historii naší společnosti.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že události podzimu 1989 jsou v mé paměti uchovávány s pocitem nesmírného štěstí, že jsem u toho mohl být a prožívat to spolu s dalšími miliony spoluobčanů. Ale také vím, jak těžké, ne-li nemožné, je význam historické změny sdělit někomu, kdo nezažil nic jiného než svobodnou, byť v poslední době více a více regulovanou, společnost. Moje děti se opravdu zdráhaly pochopit, jaká všechna omezení bylo nutno v komunistickém režimu snášet. Pro nás, ymkaře, stačí zmínit, že YMCA nesměla existovat.

Dnes, 30 let po změně režimu, YMCA existuje a svobodně působí. A my všichni jsme její součástí. Mnohdy se potýká s problémy, ale mnohem zásadnější je její vliv na společnost a zejména na všechny, kteří se nacházejí v její blízkosti. Troufám si říci, že je to i díky křesťanskému poselství, které nese, vliv zásadně kladný.

Od svobody neoddělitelnou je odpovědnost. Skutečnost, že YMCA může svobodně pracovat pro dobro dětí a mládeže a tím celé společnosti, od nás vyžaduje odpovědnost za její přítomnost a budoucnost. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Nechci být přehnaně patetický, toho se jistě dočkáme v projevech politiků a dalších veřejných činitelů, kteří se budou k 30. výročí listopadu vyslovovat. Budu však rád, když si my všichni – ti, kteří rok 1989 prožili, i ti, kteří jej znají jen z vyprávění – s vděčností uvědomíme velikost daru svobody a výročí si důstojně připomeneme. Neostýchejme se spojit oslavu se jménem Ymky. Vždyť současná YMCA je sebevědomá součást svobodné společnosti a jako taková má nemalou zásluhu na uchování a rozvíjení ideálů, na kterých vznikla a které jsou v dnešní společnosti, často atomizované a rozhárané, tolik potřeba. Zapojte svoji ymkařskou fantazii a připomeňte svým sousedům, spoluobčanům, všem, které můžete oslovit, že YMCA slouží všem a je jedním, možná ne zcela velkým, avšak pevným pilířem svobodné a demokratické společnosti.

Vojtěch Rálek, generální sekretář YMCA v ČR, foto: archiv YMCA