Vzpomínám na okamžik, kdy na podzim roku 1946 mě tatínek přivedl do Ymky v Praze na Poříčí do chlapeckého oddělení. Od té doby jako člen skupiny Pravda jsem pravidelně každou sobotu chodil na setkání s dalšími kamarády v Ymce.


Odpoledne začínalo v tělocvičně, pak pokračovalo na běžecké dráze, poté jsme plavali v bazénu, od té doby miluji plavání. Nakonec jsme se setkali v pátém patře u krbu a starší chlapci nám vysvětlovali obsah krásné Kiplingovy básně Když a některé zákony Starého zákona. Protože v té době bylo málo jídla, bylo na lístky, jednou za měsíc jsme pořádali tzv. žranice. :-) Každý něco přinesl od maminky z domova a všichni jsme si udělali hostinu a užívali si.

Pochopitelně jsem odebíral i časopis Krb, kde jsem se seznamoval se zásadami gentlemanského chování, kterého jsem vyznavačem do dneška. Nemohu zapomenout i na letní tábory, jako byl Kumr, Vlčice, Nižbor nebo Sázava. Jsem hrdý, že i na těchto letních táborech jsem se zúčastnil olympiád a jednou jsem vyhrál soutěž v pokřicích. :-)

Na Ymku nemohu nikdy zapomenout, byly to krásné chvíle a vzpomínám i na tragickou situaci, kdy v roce 1948 přišli mladí komunisté/svazáci a Ymku zrušili jako západní protisocialistické sdružení.

Jsem moc rád, že na mne Ymka nezapomněla, stejně jako já na ni, a v březnu 2018 mě její zástupci jmenovali čestným ambasadorem Ymky.

P. S. Přikládám foto pro vzpomínku.

Jan Přeučil, 21. 4. 2020, jsem vždy vždy 1. zleva :-)