(Pokyny pro sekretáře Ymky.)

Úspěch nebo neúspěch chlapeckého tábora závisí nej vyšší měrou na vůdcovství. Chlapci podléhají vlivu. Je-li tábor veden silnými typy vůdcovskými, dá se s jistotou předpokládat]‘, že proti všem nesnázím skončí se úspěšně.


Jako každá jiná organisace, může tábor míti několik dobrých vůdců — přece však musí býti někdo v čele; nazvete jej ředitelem, dozorce m, správce m nebo vůdcem, jakkoli, jeho slovo musí míti konečnou platnost a bez něho nedocílí tábor oné výkonnosti, kterou může dosahnouti. Tento muž musí míti dobrý smysl pro spravedlnost, čestnost a praktičnost. Musí míti organisační schopnosti a důkladnou znalost práce. Hoši budou ho respektovati, poněvadž mu na srdci leží jejich blaho.

Pomocníci vůdcovi mají býti dobře volení mladí muži. Mají býti atleticky cvičení, jemní, vzdělaní, mravní. Mají zvlášť dobře rozumět hochům a dovésti odstraniti ony chlapce, kteří mají špatný vliv na kamarády. Bez rozpaků musí promluviti s takovým hochem a pozorovali pak, změnil-li své chování, nestalo-li se tak, musí být hoch nepozorovaně poslán zpět domů. Vůdce má cítit se zodpovědným za pořádek a nikdy neodložiti pevnost a neústupnost vůči hochům, narušujícím dobrý mrav. Musí taktně rozřešiti takovéto případy, ale nikdy nevyvolávat scén nebo chovat se nepříznivě vůči chlapcům, spřáteleným s rušitelem. Musí býti dokonale spravedlivým. Nikdy nesmí favorisovati některého chlapce na úkor jiných. Jeho největší povinností je povzbuditi plaché a rozpakující se hochy, aby s radostí připojili se k druhým. Má znáti ony hochy, kteří jej nejvíce potřebují. Jinými slovy: má rozuměti chlapcům jemu svěřeným.

Toto jsou rady, zaslané vůdcům dvou největších amerických táborů:
„Úspěch táboru závisí na srdečné spolupráci všech vůdců s ředitelem (správcem) táboru. Chlapci budou napodobovati své vůdce. Úsměv je vždycky lepší nežli zamračení. K úplnému souladu v táboře je nutná absolutní loyalita k táboru a k jeho vedení. Váš osobní život bude buďto požehnáním nebo překážkou vývoje chlapců ve vašem stanu. Studujte každého chlapce ve stanu. Získejte jeho důvěru a přátelství. Považujte za největší cíl státi se dobrým přítelem každého hocha. Pamatujte si dobře známé motto táborové: „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“ V modlitbě vzpomeňte denně každého chlapce a vašich spolu vůdců. Pomáhejte chlapcům ve stanu, aby dostali ambici k získání čestných odznaků.“

Vůdci musí rozuměti řádné péči o stany. Čistota a úhlednost bude vždy heslem stanu. Pamatujte si, že sladkosti, cukrovinky, suchary přivolávají mravence a shnilé ovoce přináší nemoc. Dbejte o to, aby chlapci poznali nutnost dobré hygieny. Není moudré míti ve stanu hochy z jednoho města. — Stanou se partikularisty a to kazí dobrý duch táborový. Je nutný silný cit loyality k druhým ve stanu, ale nikdy ne partikularism.

První, co učiníte, je sebrati hochy a zvoliti stanové heslo (pokřik) a jméno pro stan. Ustanovte hocha zodpovědného za hochy ve stanu, nejste-li přítomen.

Pozorujte vždy správnost ventilace. Prší-li, použijte vidlovité hole k podpěře listů stanových, které propustí takto otvor v podobě kosoúhlého čtyřúhelníka. Za jasné pohody odhrňte jeden list (část stanu) tak, aby stále proudil svěží vzduch. Za deště pobízejte hochy, aby zůstali uvnitř. Každé ráno větrejte stan a přikrývky ložní.

Každý den budou míti službu tři dozorčí orgány. Vůdcové radí při úpravě stanu, ale nepomáhají sami. Čestný odznak obdrží onen stan, který prokázal největší pořádek. Toto vše jsou cenné rady pro táborové vůdce, ale klíčem ke všemu je: „radostná služba“.

Vůdce nesmí nikdy zapomenouti na velkou příležitost, kterou má tím, že za jeho vedení hoši se stávají lepšími a budou jednou lepšími muži — jeho vlivem, jeho přátelstvím. Je to překrásná výhoda vejiti v těsný styk s těmito hochy. Nikde — mimo tábor v přírodě — není dána učiteli a vůdci takováto možnost. Vůdce musí s sebou přinésti vše, co. nejlepší má v duši: nesobeckost, dobrou vůli, veselost.

Ale nejen dávat, mladý muž může i dostávat, získávat. — Pro sebe má veselé prázdniny a zároveň koná velký a krásný kus práce. Kdo nedostal radost z práce se zdravými, širokookými, živými chlapci musí býti člověk tupý a necitelný. Prázdniny neznamenají nečinnost, aspoň ne pro člověka s ambicí. Prázdniny jsou dobou oddechu od pravidelné rutiny všední práce, znovuvystavení zdraví a radost z nějaké činnosti, jež je prospěšná a radostná zároveň.

A toto vše přináší vůdci život v táboru.

Lewis W. Riess, Časopis YMCA, číslo 2, březen 1923, str. 48-49, foto: archiv YMCA