Letošní léto naší rodiny bylo opravdu nevšední. Jelikož jsme už od dubna v každodenním kontaktu s dětmi z Ukrajiny v rámci Adaptačních kurzů, dost nám přirostly k srdci. Známe jejich příběhy, jejich zájmy, silnější i slabší stránky každého jednotlivce. Naším cílem bylo s dětmi prožít krásné chvíle, vzít je na místa, kde nám je dobře, při cestách poznávat českou vlastivědu, zdokonalovat jejich úroveň češtiny i mnoho dalších dovedností.


Společně jsme vyrazili tábořit do týpí. Dětem jsme ukázaly, jak se dá vykřesat oheň, podnikli dobrodružnou pouť potokem a jejich odvahu vyzkoušeli v rámci noční hry. Také jsme se vydali na Otavu a dva dny strávily sjezdem této řeky. Děti se učily ovládat raft, stavět stany, připravovat dřevo na oheň a jezdit na paddleboardu.

V polovině srpna jsme ještě zvládly dvoudenní koupací výlet do hradeckého lomu, kde se jeden z chlapců dokonce naučil plavat! Byl tak odhodlaný, že to zvládl rychle k radosti nás všech.

Krom vícedenních výletů jsme navštívili celou řadu hradů, muzeí a jiných památek, z nichž si děti odnesly mnoho nových poznatků. Důležitější než vědomosti jsou ale zážitky, na které bylo letošní léto velmi štědré. Je příjemné vidět i starší školní děti, jak si bezstarostně hrají, místo aby seděly u mobilů a sledovaly nejnovější zprávy z fronty. Starostí mají beztak dost. Z dětí se během léta stala prima parta, i když někteří postupně odjížděli domů na Ukrajinu. Jiní ale naopak teprve přijížděly, takže nás bylo pořád dost.

Léto jsme zakončili anglickým táborem, na který přiletěla z Ameriky desetičlenná posila našeho týmu. Letošním tématem byl další díl letopisů Narnie, tentokrát Plavba Jitřního poutníka. Během tábora se děti sblížily nejen s našimi americkými přáteli, ale i s českými spolužáky. Většina z nich totiž v září nastupuje do místních škol. Tábor byl duchovně velmi bohatý a všichni se loučili spokojení a plní dojmů. Na tomto místě bych chtěla poděkovat YMCE Braník, která nám poskytla celou řadu skvělých námětů ze svého narnijského tábora.

Děti, které do školy nevzaly, dále pokračují u nás v Adaptačním kurzu. Pořídili jsme jim učebnice matematiky odpovídající jejich ročníku, společně s našimi dětmi (kteří jsou domškoláci) se učí angličtinu, zeměpis a další předměty. Dále vyučujeme češtinu a plánujeme i nákup notebooků, na nichž by naše ukrajinská vedoucí Tanja děti učila pracovat s obrázky. Je totiž grafickou designérkou a marně se snaží o uplatnění a možnost uplatnit své znalosti aspoň při práci s dětmi ji nadchla.

S ukrajinskými dětmi, které se nám rozutekly do škol, jsme nadále v pravidelném kontaktu. Nabízíme jim zdarma kroužky angličtiny, biblický kroužek v angličtině, gymnastiku a lukostřelbu. Až se ustálí běh nového školního roku, začneme zas jezdit na společné výlety, plánů je vždy dost.

Nově také vedeme školkovou adaptační skupinu. Město slíbilo, že školku zajistí, koncem srpna se však začalo cukat s tím, že na provoz nemá finance. Využít dotací na adaptační skupiny pro ně bylo moc pracné a složité, a tak jsme se domluvili, že YMCA Plzeň školku převezme. Máme za sebou první dva týdny a jsme moc rádi, že jsme této příležitosti využili. Začínáme připravovat vánoční česko-ukrajinské vystoupení pro rodiče a moc se na něj těšíme.

Lenka Šimánová, YMCA Plzeň, foto: Melissa Lewis a Tatjana Pavlenko