Soubor irského tance založený v brněnské Y mce jako malá skupinka nadšenců této krásné a místy náročné taneční formy dokázal svou životaschopnost a v listopadu sfoukl ve společnosti fanoušků, bývalých členů či kurzistů a rodinných příslušníků pomyslných 25 svíček na dortu.


Do sálu brněnské Vaňkovky se lidé přišli podívat na nové i časem prověřené choreografie softové i stepové, zároveň ale nemohlo chybět ceilí, čili příležitost k tanci pro všechny přítomné.

Irský tanec totiž nabízí více forem – tu náročnější a známější z různých tanečních show, tzv. stepdancing, tančenou v měkkých „gilkách“ nebo stepkách s pryskyřicovým povrchem, a zároveň i společenské a zábavné ceilí a setové tance, díky kterým si může radost z pohybu na živelnou irskou muziku užít takřka kdokoli. Přesně tuto příležitost dal Démáirt svým příznivcům na proběhlé oslavě za zvuků živého doprovodu kapely Gruagach. Mnozí si tak mohli zároveň připomenout protančené večery v kontrastně letním počasí, které obvykle v červenci probíhají na stejném místě, ale pod širým nebem, během koncertů další spřízněné kapely Dálach, kde se podobné složení lidí schází za stejným účelem. To totiž irská hudba s lidmi dělá – nejde u ní jen tak sedět, o dost lepší je na ni tančit. Přesně to si na podzim 1999 řekla zakladatelka Katka a na koncertě kapely Eoghana O’Reillyho organizovaném cestovkou Kudrna oslovila přítomné publikum a posbírala tak první členy.

Začátky byly vzhledem k absenci živých učitelů ve střední Evropě omezené na jednu videokazetu, ale i tak se soubor postupně prokousal k prvním tancům, výběru jména podle dne v týdnu, kdy probíhaly tréninky (Démáirt znamená irsky úterý) i prvním vystoupením. Díky aktivitě Vaška Bernarda z Prahy, který se rozhodl zpřístupnit taneční dovednosti i zájemcům ze zbytku republiky, následovala od r. 2002 vlna účastí na tanečních seminářích a letních školách s certifikovanými lektory ze zahraničí a tím pádem dynamické rozšiřování pohybových schopností a repertoáru.

Zavedením kurzů pro začátečníky nabídl soubor totéž spoustě dalších zájemců z Brna i okolí a zároveň si tak zajistil přísun nových nadšených členů. Aktuální nabídka dnes zahrnuje kurzy softové i stepové a občas i dětské. Od r. 2006 členové začali průběžně trénovat pod dohledem irských lektorů a od r. 2013 u Terezy Bernardové, jedné ze vzácných českých lektorek s titulem TCRG. Také se začali účastnit specifických soutěží v irském tanci zvaných feis, které mají velmi přísná pravidla a jsou přístupné jen žákům certifikovaných lektorů. V r. 2009 se k aktivitě přidal ještě ceilí club, čili skupina zájemců o tancování jen tak pro radost, bez nutnosti tvrdého tréninku a veřejných vystoupení. Ta nabízí už třeba odrostlejším nebo zaměstnaným tanečníkům příležitost přijít si jen tak jednou za čas užít radost z pohybu a zároveň dále rozvíjí schopnosti v oblasti skupinové koordinace, různorodých figur, oživování dávno zapomenutých tanců z historických sbírek a orientace ve formách ‚keltské‘ muziky. Tuto paletu doplňují i tance ze Skotska, Anglie nebo Bretaně.

Od svého začátku už Démáirt absolvoval víc vystoupení, než se dá spočítat, od soukromých oslav přes koncerty kapel či plesy až po velké festivaly a velká podia doma i v zahraničí. Podíval se do Polska, Německa či Itálie. Brněnskému publiku nabídl příležitosti k oslavě organizováním tancovaček s koncertem na den sv. Patrika i dalších irských svátků. K tradičním tancům a vlastním choreografiím přidal i originální autorská pásma s osobitou scénografií a dalšími žánrovými prvky – světlem, poezií nebo příběhem.

V letošním roce se současné vedoucí Bětka a Míša staly součástí lektorského i organizačního týmu nové založeného vzdělávacího festivalu FolCon, který v prostorách brněnské Ymky nabídl během 4 dnů účastníkům z celé republiky možnost posunout své taneční, hudební nebo lektorské schopnosti v celkem čtyřiadvaceti workshopech a zároveň si vše užít na koncertech a tancovačkách.

A tak by se dalo pokračovat… A taky že bude! Přejeme Démáirtu přinejmenším dalších úspěšných 25 let, spoustu dalších nadšených členů a protančených akcí. Díky za všechnu tu radost, kterou tancem přináší lidem do života.

Kateřina Báňová, YMCA Brno, foto: Seanínel