Výroční zpráva ústředního ředitele YMCA v Československu

Rok, jenž uplynul od našeho druhého sjezdu, konaného v Olomouci, byl obdobím stálé konsolidace v programu i organisaci Ymky v Československu. Během tohoto roku hmotná výzbroj Ymky vzrostla, štáb sekretářů se ustálil, ústřední výbor a místní výbory převzaly větší zodpovědnost, avšak co nejdůležitější, občané této republiky si lépe a u větší míře uvědomili význam Ymky pro budování křesťanského charaktéru.


…
Místní sekretáři po celý rok pracovali na sérii studijních lekcí, jež byly připravovány a vysílány z ústředí a vztahovaly se ke skutečným každodenním problémům místních sdružení. Tato metoda dirigovaného studia se ukázala již v prvních měsících roku tak uspokojivou, že se od září začala vydávati nová řada týdenních lekcí o obecných problémech, jako „Organisace času“, „Program výchovný“, „Získávání členstva“, „Skupinová organisace chlapců“, „Zimní program tělovýchovný“ atd. Ve většině místních sdružení byl denní rozvrh práce sekretářské tak zařízen, že první hodiny každého dne byly věnovány společnému studiu jedné z lekcí, jež byly týdně zasílány z ústředí. Počátkem roku 1924 chceme používati jedné nebo několika velkých místních Ymek jako cvičebních středisk. To znamená, že budou sekretáři přikazováni dobře organisovaným místním sdružením, aby nabyli výcviku skutečným Vykonáváním praktických povinností, jež se v řízení místního sdružení vyskytují. Lidé takto přikázaní budou míti časté konference se svými rádci o otázkách, na něž narazí při své práci. Rádcové jim budou také pomáhati při volbě četby, důležité pro jejich práci. Doufám, že se každému ze sekretářů, kteří budou zodpovědní za některou z nových budov nyní rozestavěných, dostane příležitosti, aby několik měsíců prakticky působil v jedné z dokonale vypravených Ymek.

Nelze ani dost ocenili význam, který má pro naše sekretáře každý rok, vyplněný praktickým kontaktem a každodenními otázkami sdružení. Vliv času, nebo, jinými slovy, rostoucí zkušenost ve faktické práci je vlastně nejdůležitější složkou ve výcviku sekretářově. Uvážíme-li, že tolik sekretářů vstupuje nyní již do 5.–6. roku své práce v Ymce, můžeme očekávat, že v několika letech budeme míti sekretáře schopné vedení nejen vycvičené, nýbrž také zkušené. Avšak nejvýznamnějším činitelem bylo, že bylo dokonaleji objeveno a uznáno duchovní pozadí našeho hnutí. Naši sekretáři si stále více uvědomují, že skutečného pokroku u svých dobrovolných pracovníků i u těch, jimž se snaží sloužiti, dosáhnou jenom tehdy, když svým službám dají náboženský obsah. Mimo to je dobře známo každému, kdo zná problémy a zklamání své vlastní a každé podobné práce, že pouze muži puzení hlubokými náboženskými pohnutkami a toužící posloužiti jiným, vydrží dlouho v takovéto práci. Samy požadavky jejich postavení vedly naše sekretáře k stále hlubší náboženské zkušenosti a toto duchovni prohloubení musí platiti za nejvitálnější a nejvytrvalejší resultát naší roční práce.
…

Ústřední výbor.
Nemohu ani dosti zdúrazňovati, jaký význam má pro sdružení svědomitý a důsledný způsob, jímž se Ústřední výbor ujal velké zodpovědné práce. Během minulého roku byl Ústřední výbor rozšířen na 27 členů, počet to stanovený našimi stanovami, v kterémžto počtu jsou zástupci z celé řady místních sdružení. Měsíční schůze Ústředního výboru byly četně navštěvovány a členové vždy projevili ochotu podrobiti rozmanité otázky, jež jim byly předány k rozhodnutí, moudré úvaze.

Prof. Drtina byl svým chatrným zdravím donucen vzdáti se předsednictví Ústředního výboru a na jeho místo byl Ústředním výborem zvolen Dr. Novák, profesor české techniky v Brně. YMCA Československu je prof. Drtinoví zavázána hlubokým díkem za jeho rady a vedení v prvních letech její existence. V prof. Novákovi máme podivuhodného předsedu. Jeho klidné, sympatické vedení nám dodá jednoty v cílech a jednomyslnost, které jsou tak podstatnou věcí při hnutí tohoto druhu.

Stavby.
Ve zprávě, kterou jsem připravil pro sjezd olomoucký, položil jsem důraz na to, že je nutno věnovati účinnou pozornost našemu stavebnímu programu. Bylo navrženo, abychom ihned vážně uvažovali o tom, jak zajistiti přiměřené a trvalé umístění Ymek v několika prostředně velkých městech a representativní budovu pro město Prahu. Těší nás, že můžeme nyní sděliti, že tento rok znamenal větší pokrok v tomto směru, než jsme se odvážili očekávati.

Od našeho posledního sjezdu byla dokončena bratislavská budova, 6 dalších budov se staví a máme znamenité vyhlídky na zajištění skutečně přiměřeného domova pro Ymku v Praze. Dokončením bratislavské budovy dostalo se nám jednoho z největších a nejdokonalejších domů, jež jsou tomuto účelu na kontinentu věnovány. Budovy, které se nyní stavějí, nejsou sice tak veliké, avšak zaručují rozsáhlou činnost a budou zdrojem příjmů pro Ymky v městech, kde se zřizují. Tyto posléze jmenované budovy byly umožněny darem 3,500.000 Kč od americké Ymky a podle československého zákona přistoupila k tomu státní půjčka, jež se povoluje na obytné budovy. Přízemní zdivo všech těchto budov bude dokončeno před koncem tohoto roku (1923) a všechny domy budou patrně hotovy k použití do září 1924. Budou obsahovati jako bratislavská budova svobodárny, restaurant, třídy, knihovnu, klubovny a koupelny. Při dělání plánů na tyto stavby věnovala se zvláštní pozornost předně tomu, aby se získal dostatečný prostor pro plně rozvinutý program sdružení, za druhé, aby se budova rentovala, neboť její výnos musí značnou měrou krýti výlohy na ostatní činnost sdružení. Pro mladíky, kteří se ubytují ve svobodárnách, stane se tato budova skutečně „domovem pro lidi bez domova“, neboť naleznou pod jeho střechou netoliko nocleh a stravu, nýbrž též život klubovní a společenský. Bude-li možno provésti projekt na pražskou budovu, jak učiněn, bude jedna z největších budov v hlavním městě majetkem Ymky. Americká YMCA míní darovat větší částku peněz na stavbu a výpravu budovy, to vše pod podmínkou, že YMCA v Československu bude schopna vyhověti jistým podmínkám, jež se týkají zajištění sumy doplnitelné. Náš Ústřední výbor a stavební výbor při něm zřízený pracují na projektu a mají býti s to, aby podaly definitivní zprávu o vykonané práci v nejbližších dnech.

Nesmíme se domnívati, že místa, jimž se nedostalo pomoci v této fási stavební činnosti, mají zůstati zcela bez pomoci Ymky v Československu. Doufáme, že jistá roční kvóta od každé Ymky, jíž se dostalo pomoci stavbou trvalého domova, umožní Ústřednímu výboru, aby z jejího výnosu pomohl podobným způsobem ostatním sdružením.

Několik návrhů.
Ve sdružení tak mladém, jako je naše, dalo by se očekávati, že v této kapitole bude uvedeno mnoho návrhů, avšak chci se zmíniti pouze o dvou problémech.

První zní: Jak zajistili finanční základy pro Ymku v Československu. Musí jednou přijití doba, kdy se naše hnutí musí postaviti na vlastní nohy finančně právě tak dobře, jako v každém jiném směru. V uplynulých letech americká YMCA stále podporovala naši práci personálem a dvěma fondy: fondem pracovním a fondem stavebním. Pro rok 1924 učinila americká YMCA opět kroky, aby nás podepřela peněžně a obmezeným počtem zkušených sekretářů. I kdyby bylo možno zajistiti si rozsáhlou měrou trvalou cizí podporu, nesmělo by naše hnutí neustále na to spoléhati. To by bylo tak nerozumné, jako kdybychom chtěli cvičiti atleta pro olympijské hry a nedovolili mu cvičiti. Žádný jiný činitel nedodá nám více síly, individuality a charakteru, nežli finanční nezávislost. Aby se té docílilo, měly by místní výbory, právě tak jako Ústřední výbor, věnovati v budoucím roce velkou část svého času otázce, jak zajistili dostatečnou a pravidelnou finanční základnu buď zavedením takových činností, jež něco vynášejí, nebo výchovou členstva k dávání příspěvků. Šel bych ještě dále. Dokud se nestaneme hnutím missijním t. j. hnutím, které lidmi i penězi pomáhá za hranicemi vlastního státu, nepřiblížíme se ideálu, jehož uskutečnění je v mezích našich možností.

Síla hnutí Ymky nezáleží jen na tom, že se lidé postaví do služeb jiným, nýbrž také v tom, že se peníze postaví do služeb jiných. Dokud se nám nepodaří otevříti finanční zdroj v obcích, pracujeme pouze jednou rukou. Proto pracujme v příštím roce vážně na úkolech, jak postaviti hmotné prostředky našich obcí do služeb mužů a hochů oněch obcí ba i do služeb mužů a hochů v jiných zemích.

Druhá otázka se týká poměru Ústředního výboru k místním ředitelským sborům. I tam, kde hnutí bylo uvedeno v život obvyklým způsobem, je otázka poměru mezi Ústředím a místními sdruženími velmi obtížná. Ve většině zemí existovaly místní spolky dříve a teprve dodatečně se spojily ve všenárodní organisaci. V Československu byl postup obrácený a my právě nyní prožíváme obtížný proces, kterým se přenáší velká část zodpovědnosti, dosud nesená Ústřední kanceláří, na místní sdružení.

Nejsilnější organisace Ymky je vždy ta, kde se dosáhlo náležité rovnováhy mezi místními středisky a Ústředím. Nebude to snadnou věcí nalézti tuto pravou rovnováhu autority. Je to otázka, ke které budou i Ústřední výbor i místní výbory nuceny přistoupiti s největší sympatií a trpělivostí. Rozhodně je to otázka, která se nesmí řešiti překotně, a z toho důvodu si dovoluji doporučiti, aby tento sjezd ustanovil stálou komisi, jejíž povinností bude předně zabývati se všemi otázkami vyplývajícími z tohoto poměru a za druhé připraviti pracovní a organisační program, který se předloží příštímu sjezdu.

Mr. W. W. Gethman, Ústřední ředitel Ymky, Y-M-C-A- Časopis YMCA v Československu. čís. 1., leden 1924, str. 19, foto: archiv YMCA