Malý průvodce světem profesora Johna Ronalda Reuela Tolkiena a Středozemě… Profesor lingvistiky na Oxfordské univerzitě J. R. R. Tolkien viděl sám sebe jako jednu ze svých literárních postav - hobita: žil velmi obyčejný život, rád pobýval na své zahrádce, pokuřoval dlouhou dýmku, chodil pozdě spát a s chutí si přispal, rád si pochutnal na dobrém jídle a na cesty se vypravoval jen v nejnutnějších případech.

První kniha J. R. R. Tolkiena, která si o mnoho let později získala po celém světě miliony fanoušků, vyšla už před druhou světovou válkou: v roce 1937. Jmenovala se Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky a zrodila se z příběhů, které bohatou fantazií obdařený profesor vyprávěl před spaním svým dětem. Kniha pojednávala o mužíčkovi jménem Bilbo Pytlík, který se stržen romantickou touhou vydá za pokladem. Už tady se objevili čarodějové, skřeti, obří pavouci, elfové, draci a další stvoření, jejichž fantaskní příběhy pak Tolkien rozvinul v trilogii Pán prstenů (Společenstvo prstenů, Dvě věže a Návrat krále). Na ni si ovšem čtenáři museli počkat až do roku 1953. Alternativní svět pro mnoho generací. Teprve s Pánem prstenů přichází skutečné čtenářské pozdvižení a Tolkien je pasován na krále fantasy literatury. Jeho knihám podléhají stále další a další generace. Lidé bez rozdílu věku či vzdělání na sebe navlékají hobití či elfí kostýmy a pravidelně se scházejí, aby se trumfovali ve znalostech nesmírně košaté faktografie alternativního světa, který Tolkien vytvořil. Vlastní jazyk s gramatikou. Pro svět, jež nazval Středozemí, vymyslel vlastní historii, geografii i mytologii, jazyk s pečlivě propracovaným gramatickým systémem a hlavně ve své fantazii vytvořil desítky velice bizarních postav. Vrcholem Tolkienova fabulačního snažení měl být Silmarillion, v němž chtěl sepsat mýty a legendy Středozemě. Knihu se mu však už nepodařilo dokončit. O vydání Silmarillionu se nakonec zasloužil Tolkienův syn Christopher, a to až v roce 1977, čtyři roky po otcově smrti. Banální život velkého vypravěče J. R. R. Tolkien se narodil v Jižní Africe v roce 1892. Nebýt předčasné smrti rodičů a roku aktivní vojenské služby během první světové války, prožil by nejspíš velmi konvenční a nevzrušivý život. Od roku 1925 až do své smrti žil v univerzitním prostředí Oxfordu, kde přednášel anglistiku. Oženil se se svou první láskou, společně vychovali tři syny a dceru. Za všech okolností se Tolkien pedantsky snažil dodržovat každodenní režim včetně rodinného oběda a večerní sklenice piva. Kořeny Tolkienovy touhy vytvořit alternativní literární svět pramení v jeho celoživotní zálibě v severských ságách a odborném zájmu o starodávné jazyky. Těžko říci, kde vlastně se v nesmírně konzervativním člověku vzala tak barvitá a bezbřehá fantazie. Jisté ale je, že popularita, kterou si autor Pána prstenů vysloužil, mu způsobovala spíše rozpaky než potěchu. Hobit i pán prstenů zaplňují sbírky S knihami Hobit a trilogií Pán prstenů se dnes neodmyslitelně pojí celá kolekce publikací: mapy, kvízy, trasy putování, básně, společenské a deskové hry. Na výtvarné podobě Tolkienova světa se podílela řada ilustrátorů, k těm nejslavnějším patří bezesporu kreslíři Alan Lee a John Howe, jejichž působivé návrhy se posléze také uplatnily ve filmovém přepisu Pána prstenů. Ve filozofii Pána prstenů našlo velké množství lidí všech kontinentů svůj paralelní svět. Dá se bez nadsázky říci, že Frodo Pytlík se stal součástí jejich života. Znovu a znovu s ním podnikají cestu, v níž pouze moc přátelství, odvaha a síla vůle mohou čelit silám temnoty. Putují s prstenem, který může znamenat zkázu pro celou Středozemi, a jenž je zároveň symbolem pokušení.