01/2002

Společenstvo prstenu

Vydáno dne 01. 01. 2002 (2185 přečtení)
Premiéru shlédl v dalekém Nizozemí náš dopisovatel Petr Šušika Siska

V době, kdy čtete tyto řádky, je již filmová adaptace úvodniho dilu Pan prstenů téměř měsíc na vítězném tažení světovými kiny; a je rozhodnuto o tom, zda se jedná o jeden z nejúspěšnějších filmů historie, či největší z propadáku. Co jetě dodat, když o tomto tak dlouho očekávaném filmu bylo již napsáno tolik? Je to vůbec ještě film? Neporušujeme tabu legendy? Nejste již trochu unavení z toho, že na vás z téměř každé obálky časopisů shliží tvář některého z hrdinů (tentokrat je jich více) či rozšklebená tvář skřeta? To opravdu musí všichni redaktoři psát o tom samém? Není jiného lepšího počinu v kultůře? A stejně zájem časem opadne, stejně jako tomu bylo se včelkou Májou, Šmouly, Želvami-ninja a zcela nedávno s oněmi proklínanými pokémony, říkají někteří. Zde je nutno říci, že “prstenová mánie” nebude mít zdaleka tak jepičí život, jako ty předešlé. Přinejmenším proto, že se s hrdiny filmu setkáme ještě o Vánocích 2002 a 2003, kdy se do kin chystají zbylé dva díly trilogie, které již natočeny “dlí v krabicích” a čekaji na postprodukci. Člověk obeznámený s knihou má tedy v zásadě dvě možnosti: buď ignorovat úvodní díl (i jakékoliv další), utvrzovat se v tom, že z Hollywoodu nemůže vzejít nic dobrého a dále zatvrzele listovat ohmataným výtiskem Pána prstenů s tím, že svět knihy, který “má v hlavě” je stejně ten nejlepší. A nebo se nechat režisérem Peterem Jacksonem pozvat do jeho vlastního vidění Tolkienova světa, kde sice bude tempo, rytmus a podobu vyprávění určovat on, leč s těžkým břemenem velmi kritických fanoušků, kteří neodpouštějí. A to se potom experimentuje velmi ztěžka...:). S předlohou neobeznámený má pozici mnohem svobodnější. U něj se hraje jen o to, zda se filmem nechá inspirovat ke čtení knihy, či po hrůzném zážitku z kina zavrhne i předlohu, případně na druhý díl ne a nepůjde. Slovem na uklidnenou budiž fakt, že sám Jackson je Tolkienovym velkým obdivovatelem a tak s právě uváděným Společenstvem prstenů nakládal velmi pietně. Pietně však zdaleka neznamená nudně. Jistě znáte mnohé filmové převody slavných knih, kdy dialogy šustí papírem a hercům se z jakkoliv silné předlohy nedaří vykřesat život. Jen si vzpomeňte na sterilní biblické adaptace, které se nás každý rok o Vánocích snaží uvést do víry předků... Film, jak víme, má poněkud jiné zákonitosti, než kniha. Tam, kde si spisovatel může dovolit dvacetistránkové popisy jedné místnosti a dvojnásobně dlouhé úvahy nad momentálním duševním rozpoložením hlavního hrdiny, musí být ve filmu vše jasné z několika málo záběrů. Proto Jackson, oproti předloze, provedl několik změn, které, dle mého soudu, výsledku velmi prospěly. Např. odsekl téměř všechny dějové odbočky (a že je jich u Tolkiena požehnaně), které nemají přímou souvislost s hlavní linií příběhu či zredukoval počet postav. Nebojte, ne ve stylu Jirotkova Saturnina, který ze tří mušketýrů – vlastně čtyř- udělal dva. Jestliže jsem výše mluvil o změnách, redukcích a odsekáváních, není třeba se strachovat – i tak trvá film úctyhodných 178 minut (v hrubém sestřihu prý měl téměř 4,5 hodiny). Před tímto počinem za 280 milionů dolarů (za celou trilogii) natočil Jackson jen několik nepříliš komerčně úspěšných, o to však kultovnějších, hororů a jedno sociální drama. Nemnoho lidí mu věřilo, jakkoliv byl svými fanoušky považován za jediného, kdo by byl tento mnohavrstevný román schopen převést na filmové plátno. Neúspěch projektu by znamenal i totální krach produkční společnosti The New Line Cinema, která celý projekt zaštítila a jejíž logo uvidíte ještě před úvodními titulky. Jacksonova genialita – dnes už můžeme navzdory škarohlídům říci, že volba na něj byla správná – se projevila nejen na spoustě obrazových zkratek a parabol, kterých si na první pohled ani nevšimnete, ale i typově vhodně vybranými herci a celkovým ztvárněnim světa Středozemě, ke kterému si přizval i “dvorní Tolkienovy malíře” Alana Lee a Johna Howe. Film tedy v mnohém připominá oživlé kresby, kresby z nichž alespoň polovinu byste chtěli mit doma na zdi. Mohu-li si v závěru dovolit poněkud osobnější tón, musím říci, že mi Jackson svou verzi přiběhu ukázal roviny a souvislosti, o kterých jsem při svém promýšlení knihy neuvažoval, nabídl mi obrazy, které ve mně zůstanou nadlouho...a vůbec svět, který se ve své průhlednosti dobra a zla jeví jaksi přehlednější, než ten náš. Příbehu úvodního dílu války o Prsten, tak jak nám jej podává Jackson, zůstalo to hlavní – duch předlohy, síla příběhu, monumentálnost, tušení mnohého dosud nedořečeného a přesvědčení, že právě ti nejmenší mohou změnit cesty, kterými se bude ubírat budoucnost. The New Line Cinema bezesporu nezanikne a outsidera Jacksona budou muset nafoukané režisérské hvězdy, které si na Pána prstenů brousily zuby, vzít na vědomí. Natočil totiž magicky film, o kterém se bude ještě dlouho mluvit! Petr Siska P.S. Pokud vam to smysly dovoli, doporucuji sledovat i velmi hutny hudebni doprovod s mohutnymi sbory. Skladatel Howard Shore byl za tuto hudbu nominovan na Oscara. Koupe soundtracku je tedy investici do kvality. Z tohoto oznameni opravdu zadnou provizi nemam...:)

[.. Celý článek | Autor: administrator .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]