Otevřenost, s jakou diskutuje i o takzvaně světských tématech římskokatolický biskup Václav Malý, není v českých poměrech obvyklá. Některé citlivé otázky, jako je například prostituce, dokonce sám otevírá.

LN: Podařilo se vám rozpoutat debatu o legalizaci prostituce... Především se tuto problematiku snažím mapovat. Ne že bych věděl, jak ji řešit. Svou přítomností v instituci Rozkoš bez rizika a také návštěvou jednoho benzinového stanoviště, kde se prostituce provádí v terénu, se snažím na tuto problematiku upozornit a ukázat, že církev má otevřené oči a toto vidí. I když moje slova byla v médiích interpretována jinak, jsem rád, že jsem vyvolal diskusi. Ani jsem to neočekával. LN: Skutečně jste to nečekal? Katolický biskup začne mluvit o legalizaci prostituce, tedy o tématu, které není příliš diskutované ani mezi politiky... Mně se ale zdá, že je to pokrytecké. To živelné a naprosto nekontrolovatelné rozšíření prostituce je obrovským pohoršením, narušuje mravnost obyvatelstva, především mládeže, šíří se pohlavní nemoci, je to spojeno s kriminalitou, s drogami. A před tím přece nelze zavírat oči! Tuto živelnost je třeba právně regulovat. Nejsem naivní a vím, že prostituci nelze bohužel vymýtit. Ale jenom říkat - tak jako to říkají politici - že by stát právní regulací vlastně schvaloval něco špatného, se mi opravdu zdá pokrytecké. Regulace je volba mezi dvěma zly. Podle morálního učení církve je mnoho situací, kdy se člověk musí rozhodovat mezi větším a menším zlem. Větší zlo je tolerování této živelnosti. LN: Mluvíte tedy pouze o jakési regulaci, nebo přímo o legalizaci? Když se to tak vezme, prostituce už je fakticky legalizovaná. Nikde u nás totiž není postihována. Jsou masážní salony, stovky děvčat v pohraničí a u hraničních přechodů. Stovky děvčat ve velkých městech. Prostituce je dnes legální. LN: Měla jsem na mysli legalizaci v tom smyslu, že by se z prostitutek staly živnostnice. Myslím, že tímto směrem by se úvaha měla vést. Byly by stanoveny přísné podmínky pro provozování prostituce. Stáhnout prostitutky do vymezených prostor, kde by nebyly na očích veřejnosti a nevyvolávaly pohoršení. A stanovit podmínky pro pravidelné zdravotní prohlídky a kontroly těchto prostor. LN: Poslankyně ČSSD Jana Volfová navrhuje, aby byla zdravotní prohlídka povinná jednou za tři měsíce a prostitutka za ni zaplatila dvacet tisíc. Tyto peníze by pak šly do státní pokladny. Stát by dále získával peníze díky odvodům daní - jeho příjmy by se zvýšily ročně zhruba o dvě miliardy. Já jasnou představu nemám. Jak říkám, na tuto problematiku jsem chtěl jen upozornit. Ale samozřejmě si myslím, že podmínky pro prostitutky by měly být co nejtvrdší. A pochopitelně by měla být odbourána celá příživnická mafie pasáků. LN: Jak prostitutky dělíte? Do několika kategorií. Ženy, které se z naivity přihlásí na inzerát a najednou jsou prodávány do ciziny. To jsou otrokyně. Potom se k prostituci dostávají ženy z jisté naivity, že si zajistí dobré živobytí. Tím se dostávají do začarovaného kruhu. Aby to vydržely, začnou užívat drogy a podobně. Jsou ženy, které se ocitají v těžké sociální situaci a naivně si myslí, že ji vyřeší tímto způsobem. A pak jsou samozřejmě cyničky, které to chápou skutečně jenom jako záležitost svého životního standardu. Opravdu je třeba mezi nimi rozlišovat a snažit se pochopit jejich motivy. To ale není omluva prostituce. LN: Tyto kategorie jste si pojmenoval na základě užšího kontaktu s nimi? Poznal jsem dva typy prostitutek. Tedy typy... Já bych o nich nerad mluvil jen jako o předmětech zájmu. Pořád jsou to ženy, které mají svoji lidskou důstojnost. Poznal jsem mladá děvčata a mezi nimi byla třeba i učitelka mateřské školy. To byly ty ženy, které se naivně snažily zvýšit si svůj životní standard. A pak to byly ty otrokyně, které nemají šanci se z koloběhu vydírání a zotročení dostat. LN: S oním cynickým typem prostitutky jste se nesetkal? S žádnou jsem nemluvil. I mezi nimi je třeba rozlišovat. Jsou tu ty fajnové, které pracují v mezinárodních hotelích nebo které jsou nabízeny při různých obchodních jednáních. A pak jsou ty lacinější - dosažitelnější. LN: Jak vůbec probíhá komunikace mezi katolickým biskupem a prostitutkami? Třeba když jste navštívil ono benzinové stanoviště... Tam jsem byl jen v roli pozorovatele. Dokonce ani nevím, jestli věděly, kdo jsem. Jen jsem se nechal informovat od lékařek, které se těmto děvčatům snaží pomoci poradenstvím a zdravotními prohlídkami. Víte, je dost těžké mezi tato děvčata vstoupit a začít s nimi mluvit. Ony se chovají velmi věcně. Buď by to braly jako výzvu a nabízely by mi své služby, nebo by mě samozřejmě ihned odmítly, protože je to pro ně ztráta času. LN: Předseda křesťanských demokratů Cyril Svoboda prohlásil, že výběrem daní z prostituce by se stát stal jejím organizátorem. Samozřejmě je to složitá otázka. Nicméně si myslím, že daněmi a jasnou právní regulací by tento naprostý nepořádek a chaos dostal jistý řád. To je to menší zlo. Nejde ani o to, že uniká spousta peněz. Mělo by se tím ale pomoci policii a starostům. Nemají možnost sankcionovat, nemají se o co opřít. LN: Myslíte, že politici mají nějakou vůli to řešit? Neznám výroky všech, co se k tomu vyjadřovali, ale určitě cítím spíš rozpačitost a nechuť. LN: Ivan Langer sice uznává, že legalizace by znamenala snížení zdravotních rizik a větší příjmy do státní kasy, zároveň ale i on dodává, že stát by se opravdu stal provozovatelem prostituce. Všechno má rub a líc. Mně se zdá, že politici nemají odvahu. V předvolebním boji jsou samozřejmě atraktivní jiná témata - často populistická. A zdá se mi, že se politici záměrně vyhýbají tématům, která souvisejí s mravností. LN: Co si myslíte o nápadu Jany Volfové, která hovoří o švédském modelu, kdy by byli za prostituci trestáni muži, kteří by si ženy kupovali? Podle poslankyně by byly uličky lásky prázdné, protože by o prostitutky nebyl prostě zájem. Myšlenka je to zajímavá, ale myslím, že není realistická. Je zajímavé sledovat typy mužů, kteří tyto služby vyhledávají. Jak jsem byl informován, jsou to i muži často vysoce politicky a ekonomicky postavení, někdy jsou to i starostové obcí. Nejsou to jen nějací zvrhlíci. LN: Váš názor na celibát je liberálnější, než je třeba názor kardinála Vlka. Dokonce říkáte, že jednou bude zrušen a půjde pouze o dobrovolný slib... O této otázce se opravdu v církvi začíná více a hlasitěji mluvit. Nejen mezi věřícími. Hovoří o tom i církevní představení. Ale nejsem prorok, nemohu říci, zda bude celibát zdobrovolněn - nikoli zrušen - za deset, za dvacet let. Zdá se, že diskuse k dobrovolnosti směřuje. Ale v naší české církvi se o tom nediskutuje tolik jako třeba v západní Evropě, v Americe, v Africe. U nás to zatím není jedno z hlavních témat. LN: Jaká jsou u nás hlavní témata? Jak oslovit českou veřejnost, která je z velké části ateistická a vůči církvi dost nedůvěřivá. Nebo jak předávat víru mladé generaci. To totiž není snadné ani uvnitř katolického prostředí, protože ani rodiče si často nevědí rady s náboženskou výchovou svých dětí. /Text a foto převzaty z LN/