Miroslav Verner a česká egyptologie „Světoznámá česká egyptologie pro dobré jméno naší země v zahraničí učinila více než sebepromyšlenější placená reklamní kampaň.“ Václav Havel

Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané mluvnice staroegyptského jazyka, démotštiny. Po celý svůj život překládal nejvýznamnější egyptská díla do češtiny. Věnoval se také zkoumání egyptského náboženství a magie. Dosáhl zřízení samostatného Egyptologického semináře na FF UK, který se r. 1958 přetvořil na Československý egyptologický ústav, když si Lexův žák Zbyněk Žába uvědomil nutnost provádění archeologických výzkumů přímo v Egyptě. Pod Žabovým vedením se čeští egyptologové se věnovali zkoumání vyjímečně rozsáhlé hrobky hodnostáře Ptahšepsese v Abúsíru (nalezli kolem 20 jeho soch) a zúčastnili se také projektu UNESCO na záchranu ohrožených památek v Numíbii, kde učinili řadu historicky cenných objevů. V roce 1975 převzal vedení Miroslav Verner. Právě pod Vernerovým vedením dosáhla česká egyptologie největších úspěchů. Miroslav Verner se narodil 31. října 1941 v Brně v rodině veterináře, dětství prožil na severní Moravě. Pro studium egyptologie se rozhodl už na gymnáziu. Pocházel ale z nekomunistické rodiny, a tak musel nejprve dva roky pracovat jako dělník, a až poté mohl jít studovat vysněný obor na FF UK. Měl štěstí, že se po mnoha letech znovu otevíral. A pak měl štěstí znovu, jako student se zúčastnil záchranné akce UNESCO při stavbě obrovské přehrady v Asuánu. Tehdejší egyptská vláda totiž při stavbě nebrala na unikátní památky příliš zřetel. Učast v Asuánu byla pro Vernera obrovskou příležitostí a inspirací. Spolupodílel se vlastně na největší archeologické záchranné akci v dějinách lidstva. Sám Verner říká, že na to nikdy nezapomene. Po návratu do Čech dokončil studia a začal pracovat jako asistent v Egyptologickém ústavu. Od roku 1971 přednáší egyptologii a r. 1975 se ujímá vedení ústavu (od roku 1980 jako jeho ředitel). Téhož roku se mu od egyptské vlády podařilo získat rozsáhlou archeologickou koncesi (právo na provádění archeologického výzkumu na určitém místě) v Abúsíru, jejímž jádrem byla nikdy neprozkoumaná oblast jižně od abúsírských pyramid. Zde probíhají české výzkumy dodnes. „Objevení abúsírské koncese, jejíž význam zpočátku nebyl dostatečně doceněn, považuji za mimořádný úspěch. Tato koncese je základním předpokladem další úspěšné práce,” řekl Verner MF DNES. Jde o území o rozloze asi dvou čtverečních kilometrů, které tehdy nevypadalo nijak lákavě. Dnes, po sérii objevů, ho odborníci označují za jedno z nejvýznamnějších nalezišť, která zahraniční expedice v Egyptě vůbec mají. Právě tady došlo k největším českým objevům. V roce 1980 zde byla objevena skupina velkých hrobek z období kolem poloviny 1. tis. př.n.l. Nejvýznamnější objev z roku 1998 vyvolal velkou pozornost světových médií a veřejnosti. Českým egyptologům se totiž podařilo nalézt hrobku královského správce Iufaa. Na tom by nebylo nic zvláštního, sám správce nebyl nikterak významnou osobou. Důležité však bylo, že byla objevena první nevykradená velká šachtová hrobka v Egyptě po více než padesáti letech. Posledním neporušeným hrobem byl jen slavný Tutanchamonův hrob v Údolí Králů. Sám Verner ale za důležitější než Iufaovu hrobku považuje objevení rozsáhlého Neferneferova komplexu, královské hrobky, jakých už je dnes možno najít jen několik. Práce archeologa v Egyptě je velmi zajímavá, ale také velmi obtížná. Obsahuje spoustu organizačních problémů. Často naráží na egyptskou byrokracii a také na potíže s místními dělníky, kteří jsou nezbytnou součástí výzkumů. Sám Verner k tomu říká pro MF DNES: “Samozřejmě, že je s tím spojeno velké vzrušení, ale i velká odpovědnost a velké vyčerpání. Jde o velice náročnou práci. A také o obavy: během výzkumu nacházíme předměty staré více než čtyři tisíce let, které by měly na černém trhu se starožitnostmi závratnou cenu. A musíte uhlídat desítky dělníků, kteří se ve zvířeném prachu pohybují. Bojíte se, že někdo z nich něco ukradne, a za rok se to ocitne na černém trhu. A to může být důvodem k řízení o odnětí koncese”. Při práci archeologa se ale mohou vyskytnout i jiné obtíže. Jak mi osobně řekl další náš egyptolog Ladislav Bareš: „V hrobkách jsou často plísně, které jsou toxické a mohou způsobit dýchací potíže.“ Český egyptologický ústav za velmi důležité považuje také představení své práce široké veřejnosti. Zlomek nalezených věcí (např. největší sbírku egyptských pečetí na světě, je jich tam asi 3000) je možno vidět v Náprstkově muzeu, kde Egypt. ústav usiluje o vytvoření stálé expozice. O archeologické práci v Egyptě vzniklo několik filmů, Břetislav Vachala napsal Ilustrovanou encyklopedii starověkého Egypta. Vedle Vernera se v současné době významně egyptologií zabývá také B. Vahala, L. Bareš, K. Smoláriková, J. Krejčí, M. Bárta a také řada externích spolupracovníků antropologů, architektů, geodetů atd. Pozn.: Měl jsem možnost se do ČEÚ (sídlí v Celetné ulici) podívat s naším školním historickým kroužkem. Je to moderní, ale malé vědecké pracoviště a panuje tam až rodinná atmosféra. Musím říci, že k nám byli velmi vstřícní, když jsme se tam takhle, byť předem ohlášeni, „vetřeli“. Celý prostor korunuje Vernerova pracovna, slovy docenta Bareše „svatyně nejsvětější“, kde je ještě stará knihovna z doby F. Lexy. /František Kroužil/