Po stopách TS Vigeland Každým rokem se na jaře koná Česko-slovenský TenSingový festival. Mnozí z vás, kteří jsou členy některého z deseti českých TS, jste se na tento festival již někdy určitě podívali, a pokud ne, jistě to na příštím ročníku napravíte. Téměř pravidelnou součástí takovéhoto festivalu se stal koncert TS Norsko, který obyčejně představoval vrchol celého koncertního programu.

Jelikož se ale letos v Norsku konal pravidelný národní festival TT 2004, TS Norsko na festival nedorazil. Moudrým lidem z YMCA DAP se po jadrné mluvě hrdých Seveřanů stýskalo, a tak jim nabídli, aby se do ČR vypravili v jiném, pro ně vhodnějším termínu. A tak se TS Vigeland, skupina ze samotného jihu Norska, vydala na dlouhou cestu do ČR, aby tu svou přítomností potěšila srdce nejednoho mladého člověka. Od začátku září alarmovali delegáti ČVTS své skupiny a tázali se jich, zda by byli ochotni na začátku října krátce hostit tento slovutný norský TS. Zajímavé je, že ač návštěva Norů obyčejně pro každou skupiny znamená velkou kratochvíli a všichni se na ní těší, kladně zareagovali pouze čtyři skupiny, a to výhradně z Čech (TS Mělník, TS Praha, TS Náchod, TS Vrchlabí). Moravské skupiny, z nichž některé mají velmi úzké až osobní vztahy s jiným norským TS (Lommedalen), zřejmě nemají o nová přátelství zájem. A tak byla trasa autobusu, kterým Norové přijeli, určena takto: nejdříve víkend (25. a 26. 9.) na Mělníku, poté pondělí až středa (27.-29.9.) ve Vrchlabí a Náchodě, následovala Praha (30.9.-1.10.) a ve večerních hodinách pátku 1.10. Norové odjeli, po Bye Bye Party, opět z Mělníka. Jelikož Norové nepřijíždějí každý den, rozhodl se redakční team Proteinu jejich „turné“ důkladně zpravodajsky pokrýt a vyslal s nimi svoje dopisovatele. Nejdříve si všimněme, jak mapuje jejich pobyt na Mělníku stálá dopisovatelka Proteinu Zuzana Dvořáková: Mělník (zd) - Jak se u nás Norové cítili, to nemohu posoudit, protože jsem neměla tu čest si s nimi popovídat. Ale troufám si říct, že se jim od nás dostalo náležité péče. Po sobotní večeři, kuřecích nugetách s hranolkami a oblohou, se šli hromadně, přesto však spořádaně, po dlouhé cestě vykoupat do bazénu, aby očistili svá těla a tělíčka. Byli dosti unavení na to, aby si s námi ještě hráli, takže se po návratu z očistce naučili jednu českou píseň, kterou s námi v neděli zpívali v kostele a šli do hajan. V neděli, jak už jsem řekla, s námi odzpívali zmíněnou píseň (Slunce Kristovy lásky – pozn. redakce) a pak naskákali do autobusu a přesunuli se do Prahy na anglikánské bohoslužby. Po nich samozřejmě následoval oběd, nákupy a poznávací výlet do Terezína. Navečer naše hosty čekala opět teplá TenSingová večeře(bramborový salát se sekanou) a jedinečná večerní prohlídka kouzelným městem Mělník, při které bylo asi nejtěžším úkolem vysvětlit, že město Mělník získalo svůj prazvláštní název tím, že leží na půdě, která se mělní. Poté pondělní snídaně, která byla velmi bohatá, neboť, krom obložených talířů, chlebů, vánoček, másla, marmelád, čaje, džusů a kakaa, mohli okusit i vídeňský koláč s čokoládovou polevou a kokosem. Pak nás však naši milí přátelé opustili, aby mohli poctít svou návštěvou i ostatní české TenSingy. Uronili jsme slzu, tu zamáčkli a těšili se opět na ně, neboť v pátek měli přijet zpět. Víkend na Mělníku byl, jak alespoň mnozí soudí, velmi hektický, když ani na přátelské popovídání nezbyl čas. Ale nedalo se nic dělat: ač se to nezdá, republika je velká, a přejet z Mělníka do Vrchlabí není jen tak. Proto pan řidič Stejskal, který měl na starost zmíněný autobus, otočil svůj palubní kompas přímo na severo-severovýchod a vyrazil ku Vrchlabí. Tamní skupinu vede Jef Hofman. Drobná perlička: dříve, než se ve Vrchlabí ustavil TenSing, fungoval tam ChildSing. Teprve když zmíněné „children“ dospěly, bylo možno přeměnit ChS na regulérní TS. Z důvodů geografické blízkosti mají pak Vrchlabští čilou družbu s Náchodskými. Zprávu o pohybu Norů v tomto koutu Čech podá proto souhrnně členka TS Náchod-Východ-Záchod Klára Brauseová. Náchod a Vrchlabí (kb) Z Náchoda se celá norská výprava vydala na předposlední zastávku na jejich anabasi, a sice do Prahy. Ve čtvrtek 30.9., v poledních hodinách, již byli toužebně očekáváni pražskou delegací v obsazení Vojta Berger, Štěpán Černý, Franta Kroužil, Mrož, která měla na starosti celý jejich pobyt v hlavním městě. Hned po příjezdu se naobědvali a vydali se na toužebně očekávané nákupy v mnoha obchodech, co jich jen Praha nabízí. Každý ví, že v porovnání s Norskem je ČR velmi levnou zemí, a zejména koupěchtivé Norky si hodlaly návštěvu města patřičně užít v nákupních centrech. Proto, když konečně dorazili na zkoušku TS Praha, která se také vešla do jejich programu, byli mnozí z nich obtěžkáni zakoupeným zbožím. Samotná zkouška pak probíhala v zásadě standardně, až na skutečnost, že Ymkárium, útočiště TS Praha, bylo přeplněno až po střechu celkem 60 lidmi. Tolik se jich tu snad nikdy nesešlo. Veselé hry, norské, české i anglické písně, prohlížení fotek, tanec norských děvčat i závěrečné zamyšlení, to byl program tohoto odpoledne. Po zkoušce Norové opět nasedli do autokaru a byli odvezeni do svých hostelů v centru Prahy. Po večeři ulehli na lůžka a těšili se na další den. V pátek si ti z nich, kteří tak neučinili minulý den, nakoupili vše potřebné a po obědě jsem já i Norové vyjeli na Mělník, kde se měla konat závěrečná Bye Bye party, plně v režii TS Mělník. Tato veselice byla plná zajímavých her, soutěží, písní, nechybělo ani zamyšlení formou tance a mnoho jídla a pití, za které je nutno členům TS Mělník poděkovat. A pak již norská výprava nasedla do svého autokaru a vydala se do Dánska, kde se nalodila do trajektu a dorazila šťastně do svého jihonorského domova. I když si někteří TenSingáři stýskali, že by byli ocenili školní koncerty Norů a že jejich pouhý výlet, nespojený s propagací TS ve školách, jejich skupinám zas tolik nepřinesl, přesto si myslím, že takové mezinárodní výměny mládeže jsou velmi užitečné. Navázané cizozemnské kontakty se mohou v budoucí době dobře zhodnotit, například při žádání o granty z mezinárodních fondů, nebo při hlednání dobrovolníka. Proto bych, stejěn jako mnozí další, kteří se o Nory celý týden vzorně starali, nakonec konstatoval, že se mne tato akce bavila. I mnohá místní sdružení (dle aktuální terminologie „kolektivní členové“) YMCA můžou tím, ža navážou přátelství s YMCA z cizí země, získat mnoho nových impulsů a inspirace pro další práci s mládeží. A nový vítr sdo naší činnosti, o ten by nám mělo jít jistě v první řadě, neboť mnohdy pomůže „provětrat“ dosavadní způsob práce a znovu lidi nabudit. /Štěpán Černý, TS Praha a spolupracovníci-oblastní zpravodajové Zuzana Dvořáková (TS Mělník) a Andrea (TS Náchod)/