Ve Francii žiji již pět let a zatím jsem do této rubriky o ní ještě nenapsal. Ve Francii Ymku pořádně nikdo nezná, navíc jsem na Y Eventu 2003 v Praze z prezentace YMCA Francie nabyl dojem, že zdejší Ymka pořádně žádné aktivity ani nevyvíjí. Pokud jste měli podobný pocit, tak je na čase, abychom společně vystoupili z omylu. YMCA není ve Francii tak přítomná jako v Německu nebo na Britských ostrovech. Přesto existuje a dělá dobrou práci. Trochu jinak, než jinde v Evropě, ale francouzská výjimečnost nás už přeci nemůže překvapit, že?



Historie dlouhá, předlouhá
Francie má velmi bohatou ymkařskou historii. Jak jinak, když je to země sousedící s Velkou Británií, kde George Williams s Ymkou začínal. Ymky začly ve Francii působit již v roce 1851, tedy ani ne deset let po založení první prvotinké Ymky v Británii. Ve Francii, stejně jako v jiných frankofonních zemích působí YMCA pod zkratkou UCJG, rovnostranný trojúhelník zůstává. Řádným členem Světové aliance se Ymka Francie stala v roce 1855 na zakládajícím Pařížském sjezdu.

Jako v jiných zemích byla ymka zakladatelem a průkopníkem řady aktivit. První mezinárodní ekumenická setkání se konala pod záštitou nově zrozené ymky v Paříži již v roce 1855. Jenom pro srovnání, ještě v té době byla katolická či protestantská orientace států základní politickou a společenskou otázkou v mnoha zemích Evropy (Itálie, Německá konfederace).

YMCA zakládala jako první moderní všestranné ubytovny pro mládež (v roce 1892 v Paříži, 1933 v Le Havre, 1957 v Toulouse a 1962 v Lyonu). Kdo jiný než Ymka přivedla do Francie basketbal, poprvé se hrál v pařížské Ymce v roce 1893, tedy dva roky po jeho vynalezení.

Ymka se samozřejmě angažovala a stále angažuje i v národních strukturách po boku organizací, které vykonávají podobnou činnost. Francouzská Ymka je spoluzakladatelem Národní rady mládeže, Jednoty středisek v přírodě, YMCA je zároveň členem Francouzské protestantské federace.

Protestantská organizace?
Jasně protestantská orientace Ymky je hlavní rozdílem mezi českou a francouzskou Ymkou. Vliv protestantských církví byl natolik velký, že se po roce 1945 uvažovalo o začlenění Ymky do církevních struktur, tento návrh nakonec národní výbor YMCA zavrhl. Dnes se Ymka ve Francii všude prezentuje jako „mládežnické, všem otevřené ekumenické hnutí protestantského původu“. Důraz kladený na protestantství dle mého názoru významně ovlivňuje vnímání Ymky navenek. Katolická církev (stejně nakonec jako ty protestantské) si víceméně hraje na svém písečku a má mnoho svých vlastních aktivit. Tím, že katolíci a nevěřící o Ymce (jako „protestantské“ organizaci) nevědí, Ymka přichází o mnohé potenciální členy a tím pádem se ani nijak nešíří. Je to vcelku pochopitelné, na 40 milionů katolíků je ve Francii pouhých 800 tis. protestantů, přibližně stejně jako buddhistů či židů. Je určitě paradoxní, že v největší zemi Evropy existuje pouze 26 místních sdružení YMCA.

Křesťanská organizace: problém?
Stejně jako jakákakoliv jiná francouzská organizace náboženského směru se Ymka ve Francii cítí nucena bránit svou existenci a možnost žití. Francouzský přístup k oddělení církve a státu, který se vyznačuje zasunutím náboženství do soukromého prostoru (viz Protein 3/2004), příliš ničemu náboženskému nepřeje. Možná i proto se (minimálně navenek) většina místních sdružení Ymka nejeví jako křesťanská. I když na druhou stranu je otázkou, nakolik se čeští KČ navenek jasně vyznačují svým křesťanským duchem.

Přesto má Ymka ve Francii plných 96 tisíc členů. Kdyby bylo v ČR poměrně k obyvatelstvu tolik Ymkařů jako ve Francii, tak by nás bylo takřka trojnásobek.

Decentralizace a regionalizace
Další zajímavostí je struktura francouzské Ymky. Aniž bychom zacházeli do detailů, je zajímavé, že ve Francii se spíše říká Ymky než Ymka. Historicky totiž šlo o samostatně založené (a občas i velmi rozdílně zaměřené) skupiny, které neměly nad sebou příliš silný centralizační prvek. Byly to tedy Ymky (různé, četné, dohromady seskupené) a ne jedna (velká) Ymka, která si zařídila „zastoupení“ v různých oblastech. Zvláštností je alsaská regionální rada. Jedná se o prostřední úroveň mezi národní strukturou a místní organizací. V alsaské regionální radě je zastoupeno pět místních sdružení.

Programy nabízené Ymkou, Ymkami ve Francii se dají seskupit do tří hlavních skupin: ubytování, práce s mládeží (tábory) a sociální práce. Jako v Ymkách jinde na světě je mezi rozsahem programů jednotlivých místních sdružení občas velký rozdíl.

Ubytovny pro mládež a lidé s potížemi
V Le Havre, městě zničeném při 2. světové válce působí YMCA od roku 1932. Přetrvalo zde nemálo tradic s duchem zlatých 20. a 30. let. Studentům a mládeži mezi 18 a 25 lety se nabízí 74 samostatných pokojů se společnou kuchyňkou. Zdejší obyvatelé mají zároveň přístup do tělocvičny, do posilovny a do společenské místnosti. Mladým lidem z roku 2005 může takové zařízení přijít jako trapné kádrování internátního typu, které je již minulostí dávno profláknuté. Když si (třeba na vysoké škole mimo bydliště) uvědomíte, jak je občas obtížné sehnat bydlení a jak by se hodilo nějaké ubytovací zařízení, kde by člověk nebyl sám, ale zároveň měl nějaké to soukromí to vše za ne příliš drahou cenu, tak zjistí že model ubytoven YMCA není úplně od věci. V Le Havre je Ymka vskutku aktivní, nabízí veřejnosti služby své knihovny, jídelny (250 obědů). Jejích programů se účastní 1000 dětí a dospělých v různých kroužcích jako je volejbal, tenis, gymnastika, angličtina, malování, hudba. Budova YMCA je zároveň domovem pro mnohé jiné organizace občanského sektoru. V Lyonu je také mládežnická ubytovna se 148 pokoji. I zde je mladým lidem k dispozici tým „animátorů“, kteří jim pomáhají se záležitostmi, které řeší mladí lidé odloučení od rodiny. Škála nabízeného vyžití přímo v ubytovně je veliká (sport, kroužky, výlety).

Škola v přírodě od YMCA
Dále YMCA ve Francii spolupracuje na provozu mnoha ubytovacích prázdninových zařízení typu „škola v přírodě“. Ač by se mohlo zdát, že se jedná o typický socialistický výdobytek, který se na západ od Rýna nenajde, není tomu tak. I ve Francii existuje velká řada chalup, chatek, domů a domků, které nabízejí své ubytovací kapacity pro dětské, mládežnické i dospělé kolektivy.

Přesný vztah většiny těchto zařízení s YMCA mi ovšem uniká. Většinou se v jejich propagačních materiálech logo YMCA vyskytuje někde mezi tamější turistickou informační kanceláří, národní organizaci dětských ubytoven a logem kraje. Čili vztah více než volný. YMCA bývá často označována spíše jako partner. I přesto se však dají tato zařízení považovat za ymkařská, neboť pomáhají k rozvoji těla i ducha většinou v pěkném přírodním prostředí.

Co je těmto střediskům vlastní, je že v drtivé většině nabízejí i kvalitní pedagogicky zvládnutý doprovodný program a ne pouze „holé“ ubytovací a stravovací služby. Pěkným příkladem budiž středisko Rocheton (45km od Paříže), které kromě „tradičních“ táborových aktivit nabízí zároveň i kurzy francouzštiny pro cizince všeho věku v mnoha různých úrovních a kategoriích.

S Ymkou na hory
Francouzskou ymkařskou specialitou jsou horské chaty. YMCA jich provozuje hned několik a to i ve velmi atraktivních střediscích (Pyreneje, Ceveny). Tyto chaty jsou většinou plánovaně otevřeny návštěvníkům z různých zemí, čímž se vytváří přidaná hodnota „mezinárodního“ poznávání, vlastnost typicky ymkařská.

Mezinárodní „poznávací“ programy
Na výměnné a poznávací programy klade francouzská Ymka velký důraz. Hlavním hnacím motorem je snaha o zachování míru. Pro Francouze, stejně jako pro všechny myslitele Evropy není jiné cesty k míru než vzájemné poznávání, oprošťování se od předsudků a navázání nových přátelství. (Vždyť i s takovým heslem se konal Evropský festival YMCA v Praze v srpnu 2003). Francie je země se silnou tradicí přeshraniční spolupráce s Německem, pro Ymku tedy nebylo problém zavést podobné i zcela nové programy.

Práce s uprchlíky
Poznávání druhého znamená i pomoci mu v nouzi. Francouzská Ymka má úctyhodnou tradici práce s uprchlíky. Již v roce 1936 spolupracovala na organizaci pomoci pro uprchlíky ze sousední španělské občanské války, v roce 1939 v rámci ekumenické organizace pomáhala uprchlíkům z okupované části Francie na jih, v roce 1956 se zvedla vlna pomoci pro maďarské uprchlíky před sovětskými tanky, v 70. letech se organizovala pomoc pro uprchlé Chilany, Vietnamce, Laosany, Kambodžany.

Tato práce přetrvává i dodnes ve středisku Rocheton poblíž Paříže a toulouské Ymce Roberta Monniera, kde jsou jednotky Dočasného ubytování žadatelů o azyl. Zde uprchlíci setrvávají během procesu zkoumání jejich žádosti. Pracovníci a dobrovolníci YMCA jim poskytují sociální a zdravotní pomoc, doprovázejí je během jejich jednání s úřady, snaží se jim co nejvíce zjednodušit pobyt v nové cizí zemi. V Toulouse zároveň působí Centrum provizorního ubytování, kde po překlenovací dobu šesti měsíců po přiznání statutu se azylanti intenzivně učí nový jazyk, jsou doprovázeni v hledání zaměstnání, škol, atd.

Ymkaři „Spravedliví mezi národy“
Samostatnou kapitolou je hrdinská aktivita horalů hugenotů z okolí Chambon sur Lignon. Zdejší lidé vedeni svým pastorem Charles Guillonem (sekretářem tamější Ymky a sekretářem Světové Aliance v letech 1930-1950) za druhé světové války ukryli ve svých domovech a v okolních horách celkem 5 tis. židů prchajících před deportací na východ. Charles Guillon byl uznán izraelským muzeem holocaustu Jad Vašem jako „Spravedlivý mezi národy“. Je úplně výjimečné, že mikroregionu Chambon sur Lignon byl přiznán jako celku titul Spravedlivý mezi národy.

Integrace do společnosti
Francouzské Ymky to se sociální prací myslí opravdu vážně. Je až obdivuhodné jaké programy místní sdružení nabízí. Ymka Colomiers (nedaleko Toulouse) nabízí rekvalifikační kurzy doplněné o sociální konzultace pro široké spektrum klientů od tradičních nezaměstnaných, přes sociálně slabé skupiny, nekvalifikovanou mládež až po mentálně postižené.
Ymka společně s několika partnery nabízí stáže s možností rekvalifikace, integrované rekvalifikační kurzy, chráněné dílny. Klientům s mentálním postižením nebo jinými komplikacemi se zde dostane veškerá potřebná péče, je jim poskytnuto ubytování a strava, mají k dispozici sociální asistenty, psychologa, zdravotní sestru. Klientům jsou nabízeny sportovní a kulturní aktivity, mají možnost plnohodnotně naplnit svůj čas. Pro všechny klienty je otevřeno informační středisko, čítající knihovnu, internetovou kavárnu, informace o sociální a jiné problematice, informační službu o nabídce zaměstnání.

Ymka úzce spolupracuje s úřadem práce, se státními sociálními organizacemi zabývajícími se integrací lidí v těžkých životních situacích nebo žijících s mentálním postižením do společnosti. Klienti mají možnost práce v různých sektorech, ve kterých působí Ymka Colomiers: údržba zeleně, montážní tovární práce, restaurační služby. V těchto různých službách pracuje přes 60 postižených klientů-zaměstnanců. Ymka má speciální program pro klienty zasažené mozkovou mrtvicí, pomáhá jim při rehabilitaci, komunikaci s okolím po nehodě, hledání zaměstnání a integraci na pracovišti.

V Toulouse se věnují také integraci do společnosti lidí, kteří například neumějí psát, nemají dostatečnou kvalifikaci, neumějí se pořádně připravit na přijímací pohovor, atd. Ymka zde nabízí nejen kurzy, rady a konzultace, ale také doprovod a pomoc během prvních měsíců v novém zaměstnání. Zároveň zde Ymka nabízí pomocnou ruku v oblasti bydlení. Kromě mládežnické ubytovny zde funguje i Dočasná mládežnická ubytovna pro mládež v nouzi a nouzové sociální bydlení pro rodiny v těžkostech. Pro klienty, kteří by měli problém sehnat bydlení sami, ymka nabízí spolupráci od hledání bytu až po sepsání nájemní smlouvy a nastěhování.

Ymka ve Francii není příliš známá ani početná organizace, působí takřka výhradně v protestantských „enklávách“ a mezi širším křesťanstvem nemá žádnou odezvu. Přesto vykonává velmi důležitou práci, její minulost i přítomnost ji jsou ke cti. Nedostatek a finančních prostředků a celková skepse společnosti vůči ekumenickým křesťanským projektům ji situaci příliš neznesnadňuje. I tak má YMCA Francie od roku 1851 své čestné místo v evropské rodině YMCA.

Dominik ZUNT – http://domousov.bloguje.cz/