06/2005

Z historie TenSingu

Vydáno dne 30. 06. 2005 (2452 přečtení)
aneb jak a proč to začalo

Protein se nám za ta léta pěkně vyvinul. Z původního časopisu, který byl určen pro českou (čítaje v to i moravskou) TenSingovou komunitu, který si psali čtenáři pro sebe a o sobě a který byl možná pro některé dospělé až moc „free“ se stal oficiální měsíčník české YMCA.

Naši čtenář už nejsou jen teenageři, kteří se mezi sebou znají, Protein se nám za ta léta pěkně vyvinul. Z původního časopisu, který byl určen pro českou (čítaje v to i moravskou) TenSingovou komunitu, který si psali čtenáři pro sebe a o sobě a který byl možná pro některé dospělé až moc „free“ se stal oficiální měsíčník české YMCA. Naši čtenář už nejsou jen teenageři, kteří se mezi sebou znají, ale oslovujeme všech české Ymkaře, kteří se rekrutují ze Z historie TenSingu všech věkových kategorií (a je tomu tak dobře). To, že jich bohužel není tolik, kolik bychom si přáli, abychom cítili, že moje práce má smysl, je ovšem otázka druhá. Proto když jsem přemýšlel, čím do tohoto čísla o TS přispět, napadlo mě, že by nebylo na škodu některým připomenout, jiným odhalit, jak TenSing vznikl a co to teda vlastně je. Každý TenSingář vyhrkne jistě hned, že Ten-Sing vznikl v Norsku. Bylo to na sklonku 60. let, kdy v tehdejší ČSSR jezdily tanky přátelských národů, kdy si jeden mladý norský farář Kjell Gronner (u nás bývá často chybně uváděno Gronnes - pozn. F. K.) Bergenu všiml, že v jeho sboru nějak chybí mládež. Na bohoslužby docházeli většinou dospělí, pro které to byla společenská povinnost, ale mladé lidi abys pohledal. A tak začal přemýšlet, čím by to mohlo být. Doma se posadil k stereo soupravě (tehdy ještě ne hi-fi) a uvědomil si, co asi tak mládež teď venku dělá. Poslouchá moderní hudbu, chodí tančit, hraje na hudební nástroje nebo provozuje divadlo. Ovšem těmto radovánkám přeci nemůže církev konkurovat, vždyť do kostela se člověk chodí modlit a ne bavit. Ale proč ne? Vzpomněl si na jeden pěvecký sbor, který nedávno slyšel v Anglii, a řekl si, proč by nemohl zapojit mládež z okolí do nějaké podobné aktivity, kde by si každý našel to své- hudbu, tanec, zpěv, hraní na nástroje. Pojmenoval tuhle svoji skupinu TenSing a pod svá křidla si ji vzala norská YMCA, která se tam jmenuje KFUM-KFUK a je to vlastně sjednocená YMCA a YWCA, jako je to v různých zemích obvyklé. Jeho nápad měl bouřlivý ohlas. Již rok nato se v Bergenu objevily další tři sbory, v průběhu sedmdesátých let, kdy u nás byl tak cool pionýr a Michal David, rozletěl se TS po celém Norsku, i za polární kruh. Postupně se ustanovila taková základní pravidla, principy TS, kterým se někdy říká ošklivým slovem TS ideologie, anébrž 3 K Ten Singu: • Kristus – celá práce v TS má vést mladé lidi ke Kristu, ovšem TS není modlitební nebo náboženská skupina, kde by se měly vést teologické debaty nebo provádět jakékoliv forma indoktrinace. TS krom toho otevřen všem vyznáním. • Kreativita – každý člověk si v TS může najít něco, co ho bude bavit, i něco, co ho nové věci naučí, a zároveň naučí ostatní lidi něco z toho, co umí. Svůj tvůrčí duch pak dávají do služeb celku. • Kultura – každý TS je takový, jací jsou jeho členové, a oni sami mu dávají náplň. TS by proto měl být blízký kultuře mladých lidí, aby je to v něm bavilo. Krom toho existují i další principy TS, které jsou však tajné, neboť by se je mohli dozvědět obyčejní členové a hned by prokoukli finty nás, vedoucích, proto s nimi seznámím zájemce po individuální domluvě :) Rozšíření TenSingu do Evropy Nuže zpět k historii. Norům už bylo samotným smutno, když měli TS jenom oni, a tak se v roce 1985 začal TS šířit i jinde po Evropě. Zásluhu na tom má projekt TS Norway, čili celoroční pracovní skupina TenSingářů z celého Norska, která objíždí různé země, kde by chtěli podpořit nebo případně i založit TenSing a různou formou jim pomáhá. V ČR tato skupina byla v květnu 2005 a např. v TS Praha přivedla 13 nových členů. Pokud byste měli ve vaší YMCA zájem o opravdu nejlepší propagaci YMCA, neváhejte a TS Norway si např. přes adresu info@tensing.cz pozvěte. Další kroky TS N vedly do zemí geograficky nebo kulturně blízkých. Tak zakotvil TS v Německu, Velké Británii, Švýcarsku a Dánsku (v roce 1986), kde má kromě Norska nejpočetnější členskou základnu. Paradoxně se příliš neuchytil v rovněž protestantském Švédsku a Nizozemí. TenSing „go east“ Po pádu železné opony se otevřely brány celého bývalého komunistického bloku a tak TS N zamířil i na východ. Tam to šlo ráz na ráz: co rok, to jedna země. ČSFR přišla na řadu ještě roku 1992, kdy vznikla první česká TS skupina v Praze, po ní pak i v Krnově a v Bratislavě. Po rozpadu federace se TS hnutí udrželo v obou půlkách, které mají dosud velmi dobré vztahy. Z dalších zemí, kam se TS zanesl: Ukrajina, Bělorusko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Bulharsko, Makedonie, Polsko, Albánie, Gruzie, Arménie, Kosovo. Ač v některých zemích v průběhu let TS zanikl (např. v Polsku), stále úspěšně funguje i na východ od Berlína. Skupina v Kosovu je důkazem toho, že když se chce, dá se dělat TS i ve podmínkách občanské války a rozvrácené společnosti. Ti vedoucí českého TS i YMCA, kteří mají pocit, že již nemají sílu, by měli mít toto na paměti. Až na kraj světa Ale KFUK-KFUM Norsko byl ambiciózní a vyslal svoji delegaci i mimo Evropu. Tak můžeme vidět TS např. v Brazílii, v Japonsku, v USA, v JAR nebo v Indii. Jak příležitost dovolí, koná se Evropský TS festival, jehož 4. ročník (1999) se konal v Litomyšli v ČR. Třeba si ho ještě někteří ze čtenářů Proteinu pamatují. Další festival se bude konat za rok v Dánsku a patrně se na něj vypraví společná česko-saská delegace v souhrnném počtu cca 70 lidí, která tak nejen naváže přeshraniční spolupráci, ale třeba i vynajde nějaké finanční prostředky. Jak si stojí Češi? Za zmínku tak stojí skutečnost, že ČR je v evropském TS hnutí, co se týče počtu členů (cca 250) a skupin (10), na 5. místě za Norskem, Německem, Dánskem a Švýcarskem. Podobně jako my má například padesátimilionová Ukrajina nebo stopadesátimilionová Ruská federace. V celosvětovém měřítku patří českému TS 6. příčka, když ho předstihne s 15 skupinami a cca 300 členy Jihoafrická republika. Jistě napadá otázka, v které jiné ymkařské aktivitě (snad kromě korfbalu) má ČR ve světě tak silnou pozici. Český TenSing a YMCA A to by bylo k historii vzniku TS a jeho rozrodu do Evropy i do světa vše. Pokud ve vaší YMCA funguje TenSing, pak jistě víte, že jeho členové jsou obyčejně ti, kteří jsou kdykoliv ochotni pomoci při přípravě nějaké akce nebo prezentovat YMCA na veřejné přehlídce, což např. jiné aktivity (nízkoprahové kluby, sportovní oddíly, kroužky, mateřská centra) už ze své povahy nemohou a nedělají. Navíc se jejich vedoucí vždy snaží lákat všechny účastníky do YMCA a vychovávat v nich ten pravý Ymkařský duch. Važte si proto té partičky 20, 30 nebo v případě YMCA Ostrava Poruba 40 lidí, kteří se někde u vás scházejí. A pokud se u vás TS neschází, možná, že by stálo za promyšlení na vašich výborových radách, zda by nemohl někdy přijet TS Norsko nebo nějaký jiný TenSing, aby u vás pomohl se založením. Věřte mi, že investované peníze do jejich pobytu nejsou vyhozená investice a někdy se vyplatí ušetřit jinde, aby vznikl TenSing. Dobrou volbou může být i turné TSCZ, každopodzimní zájezd českých TenSingářů, které v minulých letech pomohlo TenSingu v norském Vigelandu a ve slovenské Bratislavě, Banské Bystrici a Kremnici. Letos se patrně vydají po ČR, a tak neváhejte a již nyní kontaktujte někoho z vedoucích např. na emailu info@tensing.cz, pokud byste měli zájem o jejich pomoc. Budu se těšit, pokud se za rok sejde český TS ve větším počtu než 250 lidí a 10 skupin. S pozdravem TenSingu zdar! /Štěpán Černý, TS Praha/ Na www.tensing.cz nadjete o TS bližší informace.

[.. Celý článek | Autor: Štěpán Černý .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]