Pro českou neziskovku je Pro českou neziskovku je idální mít silného zahraničního idální mít silného zahraničního partnera partnera říká Jakub Kříž, říká Jakub Kříž, výkonný ředitel ARS - Asociace pro rozvojovou výkonný ředitel ARS - Asociace pro rozvojovou spolupráci spolupráci

Student Jakub Kříž se před dvěma lety rozhodl založit organizaci ARS, zabývající se rozvojovou pomocí. V současné době má ARS za sebou 3 úspěšné projekty v Nikaragui, kam se Jakub také o loňských prázdninách vydal. Jak těžké je takovou organizaci rozjet a stabilizovat - kde hledat partnery a finanční prostředky? Co znamená anglická zkratka CSR a jaký má dotazovaný názor na odpouštění dluhů třetímu světu? Odpovědi nejen na tyto otázky Vám poskytne následující rozhovor. Jak ARS vznikla? Co dalo impuls k jejímu založení? Jak se vlastně student práv dostane až k pořádání projektů v Nikaragui? Vlastně je to náhoda, protože já jsem nikdy nejevil nějaký hlubší zájem o rozvojovou problematiku. Dostal jsem se k tomu přes známého, protože jeden můj kamarád mě oslovil s tím, že jeho známý v Rakousku dělá něco podobného a jestli bychom i my v Čechách nechtěli zkusit rozjet neziskovou organizaci, která bude dělat projekty rozvojové spolupráce v zemích třetího světa. A protože věděl, že už jsem byl v některých neziskových organizacích činný, tak se na mě obrátil. Mě se ten nápad docela líbil, chytil jsem se toho a s pomocí dalších lidí jsem to rozjel. Jak dlouho už vaše organizace funguje? Fungujeme něco přes dva roky. Za tu dobu jsme ve spolupráci s našimi partnerskými organizacemi – to je pro nás velmi důležité, největší část práce děláme právě ve spolupráci s partnerskými organizacemi. Jsou dvě roviny spolupráce. Jedna úroveň je středoevropská – tzn., že máme partnery v Maďarsku, na Slovensku a v Rakousku a s nimi se občas vídáme: konzultujeme svoje postupy, případně si můžeme navzájem „půjčovat“ projekty – když někdo zpracuje projekt pro druhého. Druhá úroveň je spolupráce s partnery z místa pomoci, tzn. že my sami projekty nerealizujeme, ale vždy máme v daném místě konkrétního prověřeného partnera, přes kterého projekt realizujeme. Naším hlavním úkolem je projekt „zafinancovat“ a on dodává pracovní sílu atd. Jakým způsobem projekty financujete? Zdroje financování jsou dva: jedním jsou benefiční akce – např. jsme měli koncerty v Lichtenštejnském paláci – pod záštitou ministra zemědělství a prezidenta Hospodářské komory; druhý pod záštitou předsedy senátu pana Sobotky. Dalším zdrojem financování jsou větší firemní dárci – zejména zahraniční. Převažujícím zdrojem financí jsou firemní dárci. Vykonáváš funkci výkonného ředitele ARS. Co všechno to obnáší? Já bych nejprve představil strukturu naší asociace. Nejdůležitější osobou je předseda – pan ing. Josef Miškovský, který je zároveň předsedou pozemkové fondu ČR. Moje funkce je čistě administrativní – tzn. že já pracuji a on reprezentuje. Já mám na starosti zpracování projektů, organizování benefičních akcí. Zkrátka veškerou každodenní práci mám na starosti já a moji spolupracovníci a on je zajišťuje reprezentativní věci. Kolik času ti to zabere? V současnosti už mi to bere méně času. Já to nedokážu nějak kvantifikovat, protože třeba když pořádáme nějakou akci nebo když se je uzávěrka projektů tak mi to zabere třeba den v kuse, prostě hodně času. Ale teď přes prázdniny, jen třeba něco zaplatím a tak. Největší nápor práce je, když je uzávěrka účetnictví, uzávěrka projektů a když se organizuje nějaká benefiční akce. V současnosti mi v tom velmi pomáhá jeden spolupracovník. Kolik projektů jste doposud realizovali? Realizovali jsme už tři projekty, všechny v Nikaragui. Jeden v hlavním městě a další ve venkovských oblastech. Nejdůležitější z nich, takový náš pilotní projekt je podpora podnikání žen. Má za úkol naučit ženy, aby sami mohli získávat finanční prostředky pomocí drobného podnikání. Dovednosti, které získávají jsou především z oblasti lidových řemesel a z oblasti péče o domácnost. Mohou si potom zřídit například malý penzion nebo se uchytit jako hospodyně v nějakých hotelích. Vlastně ta naše idea, která je obsažena ve všech našich projektech, je „pomáhat ostatním, aby si dokázali pomoci sami“ To je také rozdíl mezi humanitární a rozvojovou pomocí. Humanitární pomoc doplňuje nějaký akutní nedostatek – např. když je někde hladomor, zatímco rozvojová pomoc je zaměřena do budoucnosti - třeba jak naučit obdělávat pole, zavlažovat oblast atd. Zabýváte se také CSR poradenstvím pro podnikatele. Můžete čtenářům Proteinu vysvětlit o co jde? Říká se tomu CSR – Corporate Social Responsibility. Do češtiny se to někdy překládá jako firemní odpovědnost. Je to vlastně nový koncept podnikatelské odpovědnosti, který vychází z toho, že podnikatel má odpovědnost nejen sám za sebe – což je samozřejmé - také za své zaměstnance, ale také za okolí ve kterém žije. Tzn. Že je vede nejen k odpovědnosti benefiční koncert ARS v Lichtenštejnském paláci benefiční koncert ARS v Lichtenštejnském paláci benefiční koncert ARS - Jakub Kříž se věnuje hostům benefiční koncert ARS - Jakub Kříž se věnuje hostům lokální (důležitá odpovědnost např. za zvelebení daného měst) ale také globální. Dnes se často setkáváme s tím, že některé firmy to berou v rámci marketingu, ale ona to není jen marketingová strategie. Třeba dávají část svých tržeb na různé projekty, třeba v Čechách dětské nebo jiné domovy nebo i do zahraniční. Na západě je CSR běžnější, ale začíná se to prosazovat i u nás. Naším cílem je... no tak za prvé v rámci té strategie mohou podpořit i některý z našich projektů, kromě toho, kdyby se nějaká firma rozhodla mít své vlastní projekty v zahraničí, tak my máme sít partnerův několika latinskoamerických a afrických zemích a my jsme schopni pro ně ušít projekt na míru, který si pak mohou sami financovat. Dám příklad – Škodovka se může rozhodnout, že bude podporovat automechaniky v Ugandě, tak my toto jsme schopní zprostředkovat, pokud máme v té zemi kontakty. A za třetí, chceme myšlenku CSR propagovat. Kde všude jste schopni projekty realizovat? Veškeré naše projekty, které v současné době běží, se realizují v Nikaragui, ale právě díky středoevropské partnerské síti, jejímiž jsme členy, jsme schopni zajistit projekty na různých místech v Africe i střední Americe a nabídnout na daném místě spolupráci s prověřenými partnery. Kolik osob se zúčastňuje vašich projektů? Když budu mluvit o projektu „podpora podnikání žen“, tak do střediska v obci Diriamba, v době mé návštěvy chodilo na vzdělávací kurzy jednou týdně vždy 20 – 30 účastnic. Vzdělávání obstarávají místní lektorky. Jaký byl tvůj dojem z Nikaragui? Co tě tam nejvíc překvapilo? Máš nějaké negativní zkušenosti? Negativní zážitky nemám. Hned, když jsem tam přijel, tak jsem všude viděl obrovskou chudobu – pro Evropana nepředstavitelnou. Zajímavé bylo, že jsem pořád cestoval taxíkem, protože cestování místní dopravou se Evropanům nedoporučuje. Přesto jsem si to vyzkoušel a zažil jsem zajímavou cestu autobus, kterému v podstatě chyběla střecha. Co chystáte v nejbližší době? V současnosti se chystáme s partnery podat projekt na Evropskou komisi, tak doufám, že budeme úspěšní. Dále mít jednoho profesionálního zaměstnance a chceme rozvíjet naši činnost více směrem CRS. Co bys poradil všem, kteří dělají nebo by chtěli začít dělat něco podobného? Pro každou českou neziskovku je ideální mít silného zahraničního partnera. V nedávné době se velmi hovořilo o odpouštění dluhů třetímu světu ze strany bohatých států. Jak se na to díváš? Je to spíš účetní, fiktivní operace, ne nějaká reálná pomoc. Hlavní příčinou ekonomické nespravedlnosti ve světě je podle mě neexistence světového volného trhu. Škodí zejména státy Evropské unie, USA o něco méně, tím, že dotují své zemědělce. Když si vezmeme za příklad cukr: v Africe se vyrábí mnohem levněji, EU ale na něj uvalí cla, plus nesmíme zapomenout na dotace evropského cukru – a africký cukr je najednou dražší… Na zboží z nejchudších zemí by nemělo být uvaleno clo. V současné době alespoň existují partnerství mezi země (např. ČR – Uganda). Velkým paradoxem je, že EU svojí politikou potraviny rozvojových zemí zdražuje, a přitom zároveň dává velké peníze na rozvojovou spolupráci – je to ale mnohem méně peněz, než o kolik chudé země přijdou kvůli evropské zemědělské politice. Změna této politiky by byla samozřejmě politicky těžko průchodná a málo populární mezi voliči. za rozhovor děkuje /František Kroužil/ ______________________________ Jakub Kříž (24) Výkonný ředitel ARS - Asociace pro rozvojovou spolupráci (vznik 2003). V létě 2004 dohlížel na projekt ARS v Nikaragui. Dokončuje právnickou fakultu v Praze, zároven pracuje jako právní konzultant u jedné pražské firmy. Spolupracuje na vydávání křestanského časopisu Tarsicius. Ve volném čase spotuje.