10/2005

Světová YMCA a životní prostředí

Vydáno dne 05. 10. 2005 (2126 přečtení)
V desátém měsíci roku mívají jeleni říji a celá příroda se připravuje na zimní spánek. Bylo to tak po staletí, mělo by tomu být i dnes. I občan bez doktorátu z přírodovědy však dnes vidí, že pokojný řád cyklu letních období se nabourává. Stačí si vzpomenout na o dva měsíce posunuté léto 2005, pětisetleté povodně, co se opakují co pět let. Kdekdo tuší, že nekonečně složité vztahy mezi členy ekosystémů se rozplétají a ničí. Již několik desetiletí se rozvinuté země snaží o ochranu životního prostředí a „ekologičtější“ přístup k okolnímu světu. Pro celosvětové hnutí YMCA je toto ekologické snažení čím dál tím větším cílem jak na globální tak na lokální úrovni. Kde, jak a proč se ymka zabývá ekologií se dozvíme v dnešním tématickém speciálu ze světa.

Věčným neštěstím dopisovatelovým je takřka nemožnost koordinování obsahu článků s kolegy z redakce. Nevím tedy, z jakého úhlu se redakce rozhodla rozebírat, co je jinde v tomto vydání napsáno, vysvětleno, prodiskutováno. Věřím tedy, že již víte, co to je životní prostředí, co je to ekologie, co je to ekosystém. Ekosystémy jsou všude kolem nás Připomeňme si však, že ekologie není jenom otázkou zvířat, rostlin, řek a ovzduší. Ekologie se zabývá systémy vztahů, do kterých je zapojeno vše, co nás obklopuje. Součástí ekosystému jsou nejen živé bytosti nelidské, ale i lidé, budovy, silnice, železnice, továrny a elektrárny. A bylo by naivní si myslet, že vlivy jsou jenom jednosměrné. I elektrárnu, důkaz schopnosti člověka ovládnout energii a využít ji ke své potřebě, je závislá na svém okolí. Ovlivňuje ji mikroklima v její oblasti, srážky, síla větru, atd. V rámci ekosystému jsou vztahy nesmírně komplexní. A opět by bylo karikaturující vidět tyto vzájemné vlivy pouze v rovině čistě přírodovědecky - ochranářské. Lidská společenství součástí systému Pro ekosystém jsou důležité nejen vztahy mezi mandelinkami a ptáky, ale také mezi lidmi, různými skupinami uvnitř lidské společnosti, proč neříct rovnou mezi církvemi, politickými stranami, atd. Můžeme předpokládat, že pokud budou špatné vztahy mezi lidskými skupinami, tak se tato negativní tendence bude šířit ekosystémem dál a vytvářet začarované kruhy. Když budou naopak mezi lidmi skupiny, které se budou snažit působit pozitivně na mezilidské vztahy, tak se tato síla bude přelévat i do jiných částí ekosystému jako je třeba přírodní řetězec. Prostě vše souvisí se vším. Takováto univerzalistická vize Ekosystému může být k pousmání. Pokud však chce člověk uvažovat v globálu, nesmí se bát vidět jak velký, tak malý obraz. Globální úroveň působení Ymky Jak si snad vzpomenete, ymka se zrodila jako modlitební a volnočasový kroužek pro pracující mladé muže v nově průmyslové Británii. V devatenáctém století neměl o nějaké ochraně životního prostředí snad nikdo ponětí. Světová společnost se ale vyvíjela a ymka s ní. Přírodní zdroje, čistý vzduch a voda se přestaly považovat za samozřejmost a člověk si uvědomil, že není neomezeným pánem toho všeho. Ochrana Božího stvoření – jeden z klíčových cílů snažení YMCA Ymkaři jako křesťané došli k tomu, že musí být vytvořena vize „opatrování Zahrady Boží“. Ymka si uvědomuje, že my lidé nemáme povolení od Boha ničit výtvory Boží, ale že je máme chránit pro další generace. Ymka věří, že každý ymkař by měl být správcem Božího stvoření, Boží přírody. A to ve smyslu evangelijního dobrého správce. Již nejméně od r. 1990 se ymkařské orgány ve světě zabývají konkrétní rolí, kterou naše ymkařská organizace má na tomto poli ochrany životního prostředí hrát. Na celosvětovém workshopu o životním prostředí Korea 1995 bylo vytyčeno těchto několik tématických cílů: 1. Poskytnout možnosti mládeži se zapojit do ochrany životního prostředí 2. Posílit místní komunity, aby se i ony zapojily do řešení otázek životního prostředí v jejich okolí 3. Vzdělávat okolí: dobrovolníky, členy, účastníky programů, ostatní spoluobčany o otázkách životního prostředí. 4. Vymýtit chudobu a nadspotřebu, vytvářet soběstačné komunity, podporovat udržitelný rozvoj a energetickou šetrnost nejenom v rámci programů YMCA. 5. Ymka by se měla stát zastáncem a obhájcem otázek životního prostředí jak ve veřejné společenské diskuzi tak svými činy. 6. YMCA by měla vytvářet aliance s organizacemi, které sdílí podobné cíle, a to jak na celosvětové, národní i místní úrovni. Programová báze „Vize 21“ přijatá Světovou radou YMCA v roce 1998, nejvýznamnější to program posledních let, klade zcela jasně obrovský důraz na vztah světového hnutí k otázkám udržitelného rozvoje a ekologie. Závazek YMCA vůči životnímu prostředí Na Světové radě 2002 byly přijaty následující „závazek vůči životnímu prostředí“ pro práci sdružení YMCA v zájmu ochrany Božího stvoření: - propagace a využívání produktů a postupů šetrných k životnímu prostředí při ymkařských akcích - Světová aliance bude sloužit jako ochránce životního prostředí na světové, regionální i místní úrovni - při výběru míst pro konání akcí YMCA by měl být zohledněn vliv na životní prostředí, možnost recyklace přírodních zdrojů - YMCA na všech úrovních by se měla zabývat Chartou Země (earthcharter.org) a její principy zavést do svých vzdělávacích programů pro mládež. Z předchozích řádků tedy jasně vyplývá, že určité ekologické principy by měly být vlastní všem ymkařským aktivitám, a samozřejmě tedy i těm, které probíhají v našich českomoravských luzích a hájích. Přesto jsou některé příklady exemplárních ekologických aktivit místních sdružení z celého světa, které stojí za zmínku. Ty by nám měly být inspirací pro naší práci tam, kde zrovna jsme – na lokální i národní úrovni. Korejské Zelené obchody Korea je zvláštní země a nejenom z toho důvodu, že je dodnes anachronicky rozdělená na Sever a Jih. V padesátých letech byla jižní část jedna z nejchudších zemí světa, která se potácela na chvostu veškerých tabulek přehledů rozvoje, průmyslovosti, atd. Díky transferu technologií z vyspělých zemí se z Jižní Koreje stala jedna z nejrozvinutějších ekonomik na světě, která nyní směle kraluje v nejednom přehledu. (Korea je například země s nejrozvinutějším přístupem k vysokorychlostnímu internetu na světě). Prudké společenské změny však vedly k plýtvání přírodních zdrojů, nadprodukci, ničivému spotřebitelskému šílenství, kdy domácnosti nakupují stále nové a nové zboží. Veškeré byť jen mírně zastaralé funkční zboží putuje do koše, což dává průchod obrovskému plýtvání. Korejské ymky se v 90. letech rozhodly tomuto čelit založením tzv. Zelených obchodů. V těchto obchodech mohou občané odevzdávat funkční spotřebiče a jiné zboží, které pak mohou vyměnit za jiné, v obchodě zanechané. Systém šetří zdroje hned dvakrát: váš odevzdaný funkční přístroj ještě poslouží a vy ušetříte zdroje, které by putovaly na výrobu nového přístroje tím, že si nějaký jiný použitý sami odnesete. Zelené obchody jsou čistě neziskové, jsou umístěny ve veřejných budovách bezúplatně a jejich provoz obstarávají dobrovolníci. Korejská YMCA postupně otevřela certifikaci „Zelený obchod“ i ostatním občanským sdružením, která se zavázala dodržovat tyto principy. Korejci tímto obsáhli snad všech 6 principů, které byly přijaty na Workshopu v r. 1995 (zapojili komunitu, spojili se s jinými organizacemi – viz výše). Ekologická ymka Ansan (Korea) Orientace na životní prostředí je v korejské ymce obecně poměrně silná. Ymka Ansan například kromě provozování různých ekologických kroužků, výletů, táborů a jiných aktivit také spravuje tamější ekologické centrum přístupné pro veřejnost. Dále poskytuje místním školám pomoc při vytváření a organizování vzdělávacích programů s tématikou ochrany přírody. Spolupracuje také s tamější univerzitou na ekologickém výzkumu a monitorování. Asijské ymky a ekologie Je pozoruhodné, nakolik se asijské ymky věnují právě tématice životního prostředí. Je to možná dané tím, že ostatní organizace občanské společnosti se o tuto oblast příliš nezajímají, možná je to dané křesťanským pohledem na věc. Každopádně z pohledu Evropana na dálku to vypadá, že asijské hnutí YMCA žije ekologickými aktivitami více než je tomu tak na starém kontinentě. Mnohé ekologické aktivity již více jak deset let pořádá jak čínská, tak anglická ymka v Hong Kongu. V Taiwanu se zdejší ymka ztotožnila s Chartou Země a vytyčila si několik cílů jako je zvyšování ekologické gramotnosti, zavádění ekologických programů do škol, ale i do aktivit 300tis členů tchaiwanských místních sdružení. Na životní prostředí se zaměřuje i ymka v Thajsku a v Indii. Ymkařský skauting a životní prostředí Již od založení skautského hnutí v Británii je skaut bytostí spjatou s přírodou. Skauting tedy byl v principu odjakživa aktivní v ochraně životního prostředí, ve vzdělávání svých členů i okolního světa. V této činnosti jsou aktivní snad všechny skautské oddíly působící v rámci YMCA. Skautská složka je poměrně silnou součástí aktivit ymka na severu Evropy – ve Skandinávii, v pobaltských státech, v Bělorusku a Rusku. Jak jsem již předeslal, výchova k ekologii je bytostnou součástí skautské práce. Některé skupiny ale jdou dál: organizují tábory s ekologickou tématikou, vedou ekologické kroužky, pořádají výstavky, starají se o přírodu ve svém okolí, pomáhají čistit přírodu od odpadků. A abychom neopomenuli i neseverské státy: například makedonská ymka ve Skopje je také velmi aktivní, co se ochrany životního prostředí týče. Tábory ve Spojených státech Samostatnou kapitolou pak jsou táborová zařízení zaměřená na ekologickou výchovu ve vlastnictví ymek ve Spojených státech. Je jich až neuvěřitelné množství a nabízejí různé aktivity pro návštěvníky všeho věku. Jejich princip krásně shrnuje citace z webové stránky Camp Lakewood ze státu Minnesota: Být správcem matičky přírody je jedna z klíčových hodnot, kterou vyučujeme v Camp Lakewood. Vzdělávací programy jsou buď víkendové, týdenní či několikatýdenní prázdninové pobyty. Účastníci bydlí povětšinou v lůně nádherné přírody ve srubech či stanech. Děti mají možnost zblízka poznat a pozorovat živočichy, které by doma jenom těžko spatřili, poučit se o jejich životě. Samozřejmou součástí takovýchto vzdělávacích programů je vedení k ochraně životního prostředí, vysvětlování nutnosti šetrného zacházení s energiemi. Tato ymkařská tábořiště nabízejí své služby nejenom svým členům, ale také školám, sborům a farnostem a všem sdružením, která se zajímají o životní prostředí. Příslušnou třešničkou na dortu americké ymkařské ekologické výchovy je chicagská YMCA Scuba, která se již přes 40 zabývá tréninkem a certifikací instruktorů potápění. V tomto oboru je ve Spojených státech zřejmě tato ymka průkopníkem. A jak každý potápěč ví, bez ochrany životního prostředí nevydrží život v oceánu ani korálové útesy pro další generace. A proto je výchova k ekologii a k šetrnosti k životnímu prostředí součástí všech kurzů. Ochrana životního prostředí by měla být esenciální pro každého křesťana jakožto péče o Boží stvoření. Každý ymkař je vyzýván, aby se stal dobrým správcem Boží přírody. Ve světě se na tomto poli ymka silně angažuje a v tom bychom se v ČR měli určitě inspirovat, ať už vlastními programy nebo spojením sil s podobně smýšlejícími organizacemi. Nezapomeňme, že součástí Božího stvoření jsme i my, lidé. A proto kdo chce být ekologem, musí být vřelý a šetrný ke svému okolí. Dominik Zunt http://domousov.bloguje.cz

[.. Celý článek | Autor: Dominik Zunt .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]