Film – “Lev, čarodejnice a skříň” se neobjevil v českých kinech jen tak náhodou...
První impuls, proč ho promítat také v Čechách, byl velmi prozaický. A to připomenout českým divákům znalost českého přírodopisu a zeměpisu, protože si právě Tisou na Labskoústecku vybral pro své natáčení Andrew Adamson, americký režisér. Ve filmu diváci mohou spatřit překrásné přírodní scenérie Tiských stěn, které použil pro jedinečné záběry zimního království zasněžené Narnie.

První impuls, proč ho promítat také v Čechách, byl velmi prozaický. A to připomenout českým divákům znalost českého přírodopisu a zeměpisu, protože si právě Tisou na Labskoústecku vybral pro své natáčení Andrew Adamson, americký režisér. Ve filmu diváci mohou spatřit překrásné přírodní scenérie Tiských stěn, které použil pro jedinečné záběry zimního království zasněžené Narnie. Druhý impuls není už pro většinu českých diváků tak zajímavý. Zjistěte sami, co by to mohlo být. Proč právě A. Adamson spolu se scénáristou a producentem sáhli právě po pozoruhodné knize, která byla u nás donedávna známa jen v křesťanských rodinách a prodávala se jen v církevních kruzích? To je otázka do pranice, ale předem ujišťuji zaryté odpůrce čehokoli, že to není nic nadpřirozeného. Sedmidílná chronologie, kterou napsal anglický spisovatel Clive Staples Lewis po 2. světové válce ve svém rodišti v Belfastu, je velmi zajímavá a možná dnes i výjimečná tím, že ukazuje lidem základní hodnoty lidského chování, morálky a etiky. Právě toho, čeho se nám Čechům moc nedostává. Sám autor byl často mnohými zavrhován, jinými zas vyzdvihován, a to jen z jediného důvodu, že psal křesťanské myšlenky a biblické pravdy. Tak podobně je to i s tímto nově natočeným filmem u nás, mezi Labem, Vltavou a Moravou. Mnohými je označován za pohádku, jinými oceňován, dalšími pak zavrhován, právě kvůli jasné a přímočaré křesťanské zvěsti o odpuštění a oběti za druhé. Slováci by určitě dali filmu známku mnohem lepší. To každopádně! Máme se ještě co učit! Protože tento film není úletem do Alenky v říši divů nebo exkurzem do Andersenových pohádek zimních nocí, ale osobitý a naučný příběh, především pro děti, ale i pro jejich rodiče. Ti, na rozdíl od dětí, nemají nad sebou už nikoho, kdo by je vychovával. A tak už v některých případech opustili život věrnosti, lásky a odpuštění, výměnou za lepší volbu – cesty lži, nenávisti, pomluv a rozvodu. Tak jak je to velmi typické pro naši malou zemičku. Ale hupky dupky zpátky k filmu a rovnou k bobří rodince. I na té mohou diváci spatřit čistotu jejich vztahu, přestože mezi nimi došlo občas ke třenici. Na druhé straně lze pozorovat scény filmu, kde se příběh odehrává doslova jen pohádkově. Ale o to šlo i samotnému autorovi knih a je moc dobře, že se to excelentně povedlo ztvárnit též režisérovi filmu a hercům samotným. Příběh Lev, čarodějnice a skříň chce v dětech zanechat semínko naděje a nám dospělým otevřít oči a dveře do skutečné a reálné NARNIE. Do té, kde si vážíme jeden druhého a máme radost z kvalitně odvedené práce, kterou dokážeme i vysoce ocenit. Nechybí nám zájem o druhé lidi, především o ty potřebné. A učíme se být hrdi na svou rodinu, práci i město, kde žijeme, pracujeme nebo studujeme. To je jistě ústřední myšlenka samotného filmu i písemné předlohy. Teď je jen na nás, zda vejdeme do našeho každodenního reálného světa s optimismem a s chutí něco přetvářet, či jen zas zůstaneme doma v teple, v papučích u televize a budeme prachsprostě nadávat a závidět! Doporučuji všem film vidět, i když někomu třeba hned nic neřekne?! Je náhoda, že anglicky mluvící část světa film přijala s nadšením? Kdo ví? Třeba jen přišel čas... začít přemýšlet o sobě... Pablo