03/2006

Duch (v) YMCA

Vydáno dne 05. 05. 2006 (2308 přečtení)
Myšlenková báze hnutí Hnutí YMCA si předsevzalo, že bude pečovat o harmonický rozvoj všech složek lidské osobnosti. Podle vzorce, který byl pravděpodobně odvozen z trojičního učení, se harmonickým v tomto případě myslelo to, že v rovnováze budou všechny složky lidské bytosti. Koncept lidské „trojiny“ má pravděpodobně své kořeny v učení Augustina Aurelia.

Augustin tuto analogii Boží trojice aplikované jako trojí dimenzi lidské bytosti naznačil v 15. kapitole svého rozsáhlého díla O Trojici.1 Pokusil se to vyložit jako “vnitrotrojiční dějství na základě Božího obrazu, jímž je lidská mysl (tak zde Augustin interpretuje Gn 1,26n: Bůh stvořil člověka jako svůj obraz; ”k našemu obrazu” chápe jako poukaz k Trojici).”2 Tento Augustinův výrok je i v rámci jeho celoživotního díla velmi ojedinělý, nicméně na tuto tradici mladí muži z Ymky tehdy skutečně navázali a provázali ji s heslem, které si vypůjčili z Janova evangelia, 17. kapitoly, která rovněž řeší otázku jednoty Syna, Otce a Ducha. Pro autory symboliky tohoto hnutí byla otázka jednoty stěžejní. Jak jsme si řekli, božská Trojice si nachází v člověku své tři analogické podstaty – rozum, tělesnou schránku a ducha. Tyto složky lidské bytosti se podle anglických výrazů3 rozdělují na BODY (tělo), MIND (mentální složka) a SPIRIT (duše či duchovní složka). Podoba znaku YMCA není pro lokální organizace závazně určována. Je na každé národní Ymce, jak znak YMCA (trojúhelník s ráhnem) upraví. V názvu, či znaku se však minimálně vyžaduje grafické znázornění trojúhelníku. Např. americká obdoba však užívá velkého “Y” , které má “trojúhelníkovitost” zvýrazněnou změnou barvy. Jsou však verze, které užívají nápis Y.M.C.A. bez trojúhelníku. Například naší Akademické Ymce se ohledně znaku vytýkalo, že zatvrzele používá AY bez zvýrazněného trojúhelníku. To prý mělo důvod v odporu k trojinám, či trojicím, mezi intelektuály v AY. K výraznějším rozporům však kvůli insigniím nedošlo.4 Teologie, která by nějak více reprezentovala základní „úhelné kameny“ YMCA, rozvinuta nebyla. Nutno dodat, že je tomu tak jedině dobře. Tvůrci této báze se z důvodů praktičnosti záměrně rozhodli tyto body neproblematizovat, neboť o to jim založením YMCA šlo. YMCA se vždy vyhýbala teologickým sporům, které nechávala spíše teologům a církevním představitelům. Naopak se již od začátků její představitelé snažili, aby jejich sdružení bylo pojítkem toho, co mohou mít všichni lidé společné. Jde vždy o to, co mohou mít lidé společné. Proto se YMCA důsledně drží, v duchu tradice amerického protestantismu založeného na toleranci a svobodě, zpátky od všech dogmatických střetů. Chce být, více než církve, zprostředkovatelkou dialogu a smíření. Chce být pro budoucnost mostem, který spojuje rozdíly. V tom možná také tkví jistá myšlenková “rozmělněnost“ (o teologické ani nemluvě), kterou hnutí teologové často vytýkají. V problematice hnutí YMCA se jasně neorientují a nedokáží zřetelně uchopit, o co mu vlastně jde a jaké je jeho myšlenkové zakotvení. Přesto se dá říci, že YMCA vznikla na protestantské půdě a její východiska tomu vždy odpovídala. Z důvodů udržení tolerance však nutně ztrácela na jasných konturách vyznání. YMCA se právě z těchto důvodů nikdy nestala nositelkou hluboké myšlenkové tradice. Vždy jen kompilovala a sbírala významné myslitele, kteří dokázali aktualizovat křesťanské myšlení do dané situace (tak u nás významně AY). YMCA nezavazuje své členy k tomu, aby zastávali ten či onen politický názor5 či teologický směr. Zavazuje slovy Pařížské báze pouze k tomu, aby veškerá práce vedla k šíření Božího království na tomto světě. Ve znaku a celkově v symbolice YMCA je silně přítomna myšlenka kompaktnosti, harmonie, jednoty a dokonalosti. Světová aliance YMCA (zkr. WAY) má přímo ve svém znaku odkaz na předchozí verše a heslo: ”UT OMNES UNUM SUNT”, které v každé době připomíná původní cíl jeho zakladatelů. V dnešním globalizovaném světě mnoha kultur a činitelů je právě tento apel na lidskost, která je duchovní podstaty, a tím nade vší ideologií a socio-kulturními činiteli, tím jediným, co lze nabídnout všem. YMCA se bránila jakémukoliv začlenění se do teologie nebo vyhraněné myšlenkové tradice té či oné z křesťanských církví nebo hnutí, která tou dobou vznikala, tak jako YMCA samotná, coby alternativa křesťanské práce ve světě. V tom se začínal projevovat universalismus, který v té době nalézal stále většího ohlasu u dědiců osvícenské tradice liberalismu i u křesťanů. K tomu všemu do velké míry přispěly i zkušenosti křesťanů z misijního pole. Roztrpčení a deziluze, která se dostavovala u těch, kteří chtěli šířit evangelium v zámoří a především v zemích kolonií, byla vyvolávána stále ve větší míře tím, že se nezřídka setkávaly misie několika církví na jednom místě a navzájem si konkurovaly. Křesťané přivedení ke Kristu se pak těžce vyrovnávali s tím, že panuje zášť mezi církvemi a navíc slouží mocenským ambicím svých vlád. A tak vzdor této situaci vznikaly drobné iniciativy jednotlivců, kteří se tomuto jednání ze strany církví, jichž byli členy, postavili svou vlastní aktivitou. Ymka má ambice být alternativním prostorem a výrazně se podílet na vyvolávání diskuse ve společnosti. Ymka chce působit nejen na poli sociálním, jak by někteří intelektuálové rádi viděli, ale také na úrovni občansko-politické a kulturní. Ve svém programu si klade za cíl podnítit silné a zbudované jednotlivce k tomu, aby se sami zapojili do obnovy společnosti. Tento apel je typickým příkladem myšlenky, která především ve Spojených státech nalezla největšího ohlasu. Misijní činnost YMCA, i když se jí zazlívá, že je málo křesťansky orientovaná, má za cíl stále to stejné – kultivaci lidské bytosti. Vždy jen záleží na komunitě křesťanů, kteří se chtějí zapojit to práce. Zároveň také tvoří vůdcovské jádro, iniciativnější část Ymkařů, mezi kterými jsou také nekřesťané. Již v roce 1851 bylo v Londýně a jeho okolí 24 Ymek s počtem 2 700 členů. V té době již byla Ymka v sedmi zemích s celkovým počtem 30 369 členů. V srpnu 1855 se George Williams zúčastnil první světové konference Ymky v Paříži, kde byla založena Světová aliance YMCA a přijata Pařížská báze, která měla dát základ světové práci Ymky.6 Text ratifikovalo několik osobních přátel, kteří již několik let kooperovali snahy o kvalitní práci Spolků křesťanských mladíků ve svých zemích, dokument, který by určil alespoň rámcově základy jejich společného vyznání, kterým by se mohli deklarovat před světem. Stávalo se často, že byli pro nezvyklost jejich práce považováni za sektáře, antikleriky či dokonce za bezvěrce. Hrozící uzavřenost mladého hnutí byla překonána formulováním velmi jasné základny. Text tzv. Pařížské báze byl přítomnými sekretáři7 formulován takto: „Posláním křesťanských sdružení mladých mužů je sdružovat mladé muže, kteří považují Ježíše Krista podle Písma svatého za svého Boha a Spasitele, touží být vírou a životem jeho učedníky a usilují o rozšíření jeho království mezi mladými muži.“8 Text Pařížské báze se stal od té doby na dobu více jak sta let textem, který platil za jediný vyznavačský a závazný dokument, který byl vyžadován po všech členech.9 Od samotného začátku se sekretáři na nejrůznější úrovni potýkali s tím, že nebylo zcela jasné, jak formulovat základní cíle práce Ymky. Má se zaměřovat na sociální, duchovní nebo kulturní činnost? Co činí její práci typickou? Společně se na přání G. Williamse dohodli na tom, že YMCA bude otevřeným sdružením, které si bude klást cíle v zásadě obecné, které by odpovídaly na právě aktuální poptávku po křesťanské intervenci ve společnosti, přičemž se bude ctít svoboda jednotlivých aliancí (národní, regionální) v tom, jakým způsobem budou těchto cílů dosahovat. Deklarovat jednotu v úsilí a sjednocovat se, i přes silnou expanzi organizační, na duchovním základě evangelia, se pokusili ymkaři v r. 1881 na svém setkání Světové aliance YMCA v Londýně. Tehdy si zvolili symbol sjednocení se základním heslem: „Aby všichni jedno byli“ z Janova evangelia a vytvořili si k tomuto heslu zároveň znak užívaný dodnes. Od počátku 60. let se však stále více ukazovalo, jak původní Pařížská báze již neodpovídá soudobým potřebám. Přeformulovat potřebovala Pařížská báze především z toho důvodu, že pro přílišnou (byť záměrnou) obecnost nebylo zřejmé, o jaké konkrétní cíle se chce ve světě YMCA zasazovat. Hrozilo, dle některých, že ztratí organizace svou tvář. Své základní cíle a strategie si tedy organizace o krůček jasněji určila na tomto valném shromáždění, na kterém byl zároveň poprvé v historii zvolen generálním sekretářem člověk afrického původu. Delegáti se zamýšleli také nad tím, co znamenají slova Pařížské báze pro práci YMCA v dnešním světě a jak vyjádřit principy Pařížské báze konkrétní službou dnešnímu člověku. Při rozhovoru byla jednak potvrzena platnost Pařížské báze jako základny práce YMCA, ale současně byl podniknut pokus formulovat, co její slova znamenají pro způsob, jakým YMCA pracuje v dnešním světě. Výsledek diskuse je, podle místa jednání (město Kampala v africké Ugandě r. 1973), znám jako tzv. Kampalské principy.10 Po významných událostech na začátku 90. let, ale také s příchodem nového milénia si Světová aliance Ymky předsevzala další strategické cíle své mise ve světě, které si tentokrát formulovala ve výzvě zvané Challenge 21, přijaté na čtrnáctém setkání delegátů Světové alliance Ymky v německém Frechenu roku 1998. Za nejvýrazněji křesťansky laděnou je v Evropě považována nejstarší britská provenience Ymek, spolu s německou (jmenovitě bavorskou), která je vyloženě vyznavačskou. K těm sdružením, které jsou v nejužším svazku s církví, zase patří především skandinávské Ymky, které jsou již od počátku 20. století oporou církevního a misijního života lutherských církví ve Skandinávii. Podobu určují křesťané.11 Světový výbor Ymky má precizně vypracovanou strategii své světové mise. Mise Světové aliance YMCA je určena do těchto směrů:12 1. Mladí lidé /YOUTH/ 2. Děti /CHILDREN/ 3. HIV/AIDS 4. Práce Gender /GENDER/ 5. Životní prostředí /ENVIROMENT/ 6. Krize a konflikty ve světě /EMERGENCY/ 7. Rasová a etnická snášenlivost /RACIAL AND ETHIC JUSTICE/ 8. Mírová práce /PEACE/ Křesťané účastnící se komise, která měla zhodnotit situaci v daném místě, se nebyli schopni shodnout na jednotné deklaraci, kterou by předložili jako návrh pro komisi OSN a Rady Evropy.13 Jsou také výjimky, kde se YMCA podílí na křesťanské práci do té míry, že se lidé bez konfese podílejí na křesťanské práci, aniž by se nutně za křesťany museli pokládat. Programem Ymky je orientace na solidaritu se slabými, na spravedlnost, etický pragmatismus, orientace na budoucnost, která má být zodpovědně budována, a pěstování silné individuality. Jak vidno, na první pohled není program ryze křesťanský, ale svým působením ve světě nekoná nic menšího, než že šíří království Boží mezi lidmi a na tomto základě staví. Nakonec nezbývá, než připomenout heslo, které visí ve Williamsově pracovně na stěně dodnes a dokazuje pravý cíl práce Ymky: “Bůh především!” Petr Chlápek (Převzato z diplomové práce autora YMCA a její význam pro českou společnost, ved. práce: prof. PhDr. N. Rejchrtová, Katedra církevních dějin ETF UK, Praha 2004, s. 34–40.) Poznámky: 1 Viz De Trinitate, PL 42; CchrSL 50-50A; BA 15-16. 2 Viz Karfíková, L., Studie z patristiky a scholastiky, OIKUMENH, 1997, Praha, s. 63. 3 V české YMCA dodnes panuje značný zmatek ohledně přesného smyslu anglického BODY – SPIRIT – MIND a překládá se to jednou jako DUCH – DUŠE – TĚLO, jindy jako DUŠE – ROZUM – TĚLO. Přičemž je zde vleklý spor o to, zda ještě více zdůraznit složku Ducha (ve znaku YMCA to symbolizuje modré ráhno). 4 Informace poskytnutá Janem Šimsou při rozhovoru v jeho bytě v červnu 2003. 5 YMCA v tzv. třetím světě je v důsledku převážně charitativní a osvětové činnosti nositelkou levicových idejí, někde dokonce teologie osvobození. Zatímco v Evropě a severní Americe je tomu právě naopak. Velmi těžkou pozici má YMCA např. v zemích, kde není pluralita vyznání. Polsko, jihoamerické státy, Afrika a komunistická Čína, ale v současné době především Izrael, kde je otázka “prosionistických” a propalestinských” sdružení vystavená tlaku křesťanských skupin. V rámci EAY (Evropské Aliance Ymky) došlo k velkému schizmatu národních sdružení aj. YMCA Východní Jeruzalém, pracující s palestinskou mládeží, je soustavně vystavována násilí ze strany izraelské armády pro podezření z terorismu a její pracovníci jsou šikanováni. Proto byla ustanovena v rámci pracovní skupiny pro Smíření komise (viz http://www.ymca.int/mission.htm). 6 Viz příloha s dokumenty, Pařížská báze, Kampalské principy, Challenge 21 aj. 7 Sekretáři v Paříži roku 1855 byli tito: E. W. Heyblom (Nizozemí), E. Renevier (Francie), T. H. Gladstone (Británie), E. Laget (Francie), H. Dunant (Švýcarsko – pozdější zakladatel Červeného kříže), M. Perrot (Švýcarsko), T. H. Tarlton (první sekretář a spolupracovník Williamse – Británie), A. Stevens (USA), G. Williams (Velká Británie), G. Dürselenen (Německo). 8 Viz http://www.ymca.cz/engine.php?id=0203&oldid=0201. 9 Např. v pražské Ymce platí pro členství toto. V rámci sdružení YMCA Praha existuje dvojí typ členství: a) členství běžné Běžným členem YMCA je ten člen, který na sebe nevezme odpovědnost činného člena, chce se však účastnit práce YMCA, podílet se na aktivitách, které mu členství umožňuje a který respektuje poslání YMCA. b) členství činné Činným členem se může stát ten běžný člen YMCA, který dosáhl věku 16 let, přijal za své poslání sdružení YMCA, vyjádřené v §2 a §3 těchto stanov, sdružuje se ke křesťanské službě v YMCA a účastní se práce YMCA nebo přidruženého člena YMCA nejméně po dobu tří měsíců a který složí slib činného člena. Členem YMCA Praha se může stát každá fyzická osoba bez rozdílu pohlaví, věku, vyznání, politického a sociálního zařazení, národnosti, rasy a státní příslušnosti. (viz http://www.praha.ymca.cz) 10 Kampalské principy: 1) Usilovat o rovnost příležitostí a spravedlnost pro všechny. 2) Vytvářet a upevňovat mezi lidmi prostředí lásky a porozumění. 3) V YMCA a celé společnosti podporovat a prosazovat čestnost, opravdovost a tvořivost. 4) Rozvíjet a upevňovat formy vedení a programů, které dokumentují rozmanitost a hloubku křesťanské zkušenosti. 5) Pracovat pro rozvoj celého člověka. dostupné také na http: //www.ymca.cz/engine.php?id=0203&oldid=0201. 11 Obávám se, že například podoba Americké YMCA je ovlivněna právě osobním charakterem křesťanstva v USA a v tzv. západním světě, nikoliv hnutím samotným. 12 Viz http://www.ymca.int/mision.htm. 13 Detaily dlouholeté mise YMCA na okupovaných územích západního břehu Jordánu, bulletin: The East Jeruzalem YMCA, vol. 3, issue no. 6, Winter 2004, dostupné na http://www.ej.ymca.org.

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]