Každá organizace, firma či instituce musí být viděna, musí se vědět o její existenci. Toto zviditelnění se může dít nahodile nebo je možné vytvořit systém pozitivní mediální prezentace, v našem případě YMCA. Jaké možnosti máme či o jakých způsobech a formách prezentace můžeme uvažovat? V následujících bodech přinášíme oblasti, které stojí za hlubší zvážení, rozpracování a případně realizaci.

1. Definovat, jak chceme YMCA prezentovat na veřejnosti, co chceme lidem o YMCA sdělit (zdůraznit křesťanský prvek a prioritní programy). 2. Vytvořit skupinu lidí, kteří se budou starat o public relations (PR), a to jak na celostátní úrovni (zřízení funkce „tiskového mluvčího YMCA“ či podobné instituce) a vytvoření skupiny regionálních PR pracovníků. – V ideálním případě by každý KČ YMCA v ČR měl mít osobu zodpovědnou za PR. V její kompetenci by byla jednak informovanost vnitřní, tj. směrem k ústředí YMCA, aby se v Praze vědělo, co se v regionech děje, a jednak informovanost směrem ven, tedy vlastní PR (vytváření tiskového servisu pro regionální média a spolupráce s nimi, soustavná práce na zviditelňování“ příslušného KČ v médiích). – Zprávy od KČ by na ústředí zpracovával „tiskový mluvčí“ (je to jen pracovní název, může to být jen součást kompetencí některého pracovníka ústředí, pokud by se ale PR někdo nevěnoval na plný úvazek). S nimi by pak nakládal podle svého uvážení tak, aby se informace o významných regionálních aktivitách YMCA dostaly i do celostátních médií. – Regionální PR pracovníci a „tiskový mluvčí“ spolu nutně musejí pravidelně komunikovat, aby mohly být mediální výstupy koordinované a obraz YMCA byl jednotný. – Stejně jako ostatní cíle rozvoje YMCA předpokládá i oblast PR zapojení kvalifikovaných pracovníků. Bude proto nutné provést školení v PR oblasti, zejména v regionech, v jednotlivých KČ. Centrálního „tiskového mluvčího“ by mohl dělat profesionál. 3. Vytvořit katalog kontaktů na média, včetně (a možná že především) regionálních. 4. Vytvořit jednotné propagační materiály, od velkých plakátů, přes rozkládací brožury až k malým letáčkům. Ty by měly velmi stručnou a jasnou (a navíc atraktivní) formou veřejnosti sdělit, co YMCA je a jaké aktivity provozuje, tedy znovu zdůraznit prioritní programy. – Každý typ propagačního materiálu by měl také mít své přesné určení. Na velkých veřejných akcích s účastí YMCA by zkrátka neměly chybět velké plakáty. Jinde by posloužily lépe rozkládací brožurky s podrobným popisem činnosti YMCA a pro jiné účely se hodí malé letáky do ruky. – Propagační materiály by měly mít jednotnou grafickou úpravu – tedy obsahovat logo YMCA, její barvy a případně další symboliku... – Totéž se týká internetových stránek jednotlivých KČ (pod heslem „Sjednoceni v různosti“) by si každý KČ vytvářel svůj web podle svých grafických představ, pouze by měly všechny weby KČ společný prvek, třeba lištu s logem YMCA a v jejích barvách. 5. Zvážit další směřování PROTEINU. Měl by se stát vnitroymkařským zpravodajem nebo by měl mít ambice zaplnit volné místo na trhu po časopisu AD? Tedy, stát se křesťanským celostátním časopisem pro mládež? 6. Oslovit známé osobnosti, které by mohly s propagací YMCA pomoci. Osoby, kterým je YMCA ideově blízká, ale zatím o ní neví. Takové potenciální „známé tváře YMCA“ by měly být vytipovány a osloveny. 7. YMCA by měla reagovat na dění kolem sebe. K významným událostem by YMCA měla vydávat vlastní tisková prohlášení (a samozřejmě je distribuovat médiím). Protože YMCA nepropaguje žádnou politickou stranu ani náboženské hnutí, prohlášení by měla vycházet spíše z morálně-etických hledisek. Neměly by to ale být prázdné řeči... Je jasné, že úroveň a zároveň duch a styl takových prohlášení plně závisí na schopnostech „tiskového mluvčího“ a na pracovnících ústředí, kteří se na prohlášeních budou podílet. 8. Využít reklamní potenciál Paláce YMCA. Dát o sobě vědět, vždyť to není dům Sportcentra a desítek firem v různých patrech Paláce, ale je to dům YMCA! Je nutné, aby si toho všimli návštěvníci hned při vstupu do Paláce. Patrné by to mělo být i v každém patře budovy, nejen nahoře, kde sídlí ústředí. 9. Uspořádat stávající archiv YMCA a zavést monitoring tištěných i audiovizuálních médií s cílem shromažďovat veškeré mediální zmínky o YMCA. 10. Podpořit vydavatelskou činnost YMCA. Vydávat knihy nejen o YMCA, ale zpočátku především o ní. Za pomoci profesionálů revidovat dosud sepsané materiály o YMCA a případně je vydat (především práce Jiřiny Šiklové a Petra Chlápka). Inspirovat se archivem a vydat prvorepublikovou ymkařskou metodiku práce s mládeží. – Dlouhodobým záměrem YMCA v ČR by mělo být podrobné zmapování své vlastní minulosti. To předpokládá i průzkum dosud opomíjených archivních materiálů. 11. Vytvořit určitou firemní kulturu YMCA, stručně řečeno: pravidla chování pro ymkaře „ve službě“. Pokud někdo navštíví Ymku v úředních hodinách nebo ji kontaktuje telefonicky či jinak, měl by se setkat s profesionálním a korektním vystupováním tamních zaměstnanců. Závěr: Mediální prezentace musí být centrálně řízená, respektive PR pracovníci v regionech musejí jednat v souladu s mediální strategií YMCA, kterou určuje „vedení“ (v tomto případě zřejmě pracovní skupina v rámci přípravy strategického plánu YMCA v ČR). Jedině tak docílíme jednotného mediálního obrazu YMCA, kterým řekneme, kdo jsme a co děláme. To bude jednotná tvář YMCA. Konkrétní „make-up“ jí pak dodají jednotliví kolektivní členové svou regionální aktivitou a nabídkou svých vlastních programů. Vojtěch Berger, YMCA Praha foto archiv YMCA