Ve dnech 8. a 9. března se v Táboře J. A. K. v Bělči konalo Setkání zaměstnanců YMCA (SeZam). Zúčastnili se ho zaměstnanci YMCA v ČR ústředí a kolektivních členů, jmenovitě Brna, Hradce Králové, Ostravy, Ostravy-Poruby, T.S., Ústí nad Labem a také dva dobrovolníci ze Strmilova a Ústí nad Labem.

Program byl předem velmi pečlivě připravený a byl rozvržen do několika bloků. Ty měly podobu workshopů, přednášek a diskuzí. Celé setkání však začalo úplně jiným bodem a to obědem. Pak jsme se přesunuli do naší jednací místnosti, kde začal program bodem nazvaným „Burza úspěchů“. Každý přítomný zástupce KČ YMCA měl představit jednu svou klíčovou či nejzajímavější aktivitu, která se jim v poslední době povedla realizovat. Každý to pojal jiným způsobem, ale od každého jsme se dozvěděli něco zajímavého a mohli si říct – v té naší YMCA se fakt dějí skvělé věci, jen je škoda, že se o tom často nedozví lidé v ostatních YMCA. (No ale k tomu může a má sloužit třeba i tento časopis... tak se neostýchejte pochlubit.) Následoval první velký bod programu – Co trápí naše kolektivní členy YMCA. Z názorů všech účastníků byly vytyčeny tři oblasti, které pak řešily tři skupiny – 1. Finance a zázemí, 2. Lidské zdroje, 3. Křesťansko-etický profil KČ. Každý účastník se zapojil do některé skupiny dle oblasti, která ho nejvíce pálí. V této skupině bylo úkolem stanovit: A. co problém způsobuje a co nás omezuje, B. co nám v současné době v překonávání problému pomáhá, C. jaká by mohla být další řešení. Skupiny pak své závěry prezentovaly ostatním. Výstupy určitě nezapadnou, poslouží jako materiál pro naši práci na dalším setkání zaměstnanců, ale bude s nimi pracovat i pracovní skupina pro rozvoj YMCA. Dalším bodem programu bylo krátké zamyšlení nad společnou kampaní YMCA. Po celém světě YMCA vymýšlí či se přidává k nejrůznějším kampaním, které mají posloužit – podpořit dobré věci a zárověň se tím YMCA jako organizace zviditelní na veřejnosti. YMCA v ČR se do podobných aktivit zatím nepustila. Položili jsme si tedy otázku, zda má smysl se o kampaň v YMCA pokoušet, zda ji chceme, jaký by měla mít cíl, jaká jsou úskalí tohoto podniku a jak dalece by do ní měli být zapojeni KČ. Panovala shoda, že kampaň je dobrá věc, že musí být provedena profesionálně atd. Otázkou bylo, zda jsme na takovou věc připraveni a zralí, její načasování, zapojení kolektivních členů YMCA atp. Bavili jsme se také o kampani vnitřní – zacílené na současné členy YMCA a mnoha dalších podrobnostech. V každém případě byla myšlenka kampaně vypuštěna do ymkařského světa a záleží na nás, jak na ní budeme dále pracovat a zda se nám podaří ji posunout k úspěšné realizaci. Večerní program si připravil Petr Chlápek na téma Křesťanství v práci s mladými lidmi, jinými slovy o křesťanském prvku v ymkařských aktivitách, ale i v životě každého zaměstnance či činného člena – vedoucího YMCA. Doporučil nám také literaturu, kterou můžeme v této práci využít pro přípravu programů a upozornil na další zdroje, se kterými se dá takto pracovat, jako jsou hudba (texty písní, které mladí poslouchají, filmy, novinové články, weby či pořad České televize Exit 316. Hovořil také o předpokladech toho, jak být dětem a mládeži dobrým vůdcem, jak s mladými lidmi komunikovat, jak být přijímán. Vyzvedl také důležitost osobní identifikace vedoucích s ideou YMCA, která předpokládá mimo jiné např. znalost historie a také, u nás stále přehlíženého, světového rozměru YMCA. Druhý den jsme se zabývali tématem YMCA jako celku s pracovním názvem Jakou Ymku chceme a co tomu brání. Na začátku každý formuloval svých TOP 5 překážek, následně jsme se spojovali do větších a větších skupin a po diskuzi jsme vždy určili TOP 5 celé skupiny. Z původních 35 identifikovaných překážek nakonec vzniklo 9 nejpalčivějších okruhů, ze kterých jsme dva ve skupinách podrobněji rozpracovali. Jedním z nich byla „Sounáležitost“ (atomizace jednotlivých KČ, nezájem o dění u ostatních kolektivních členů, malá potřeba se potkávat na společných akcích, málo intenzivní a do hloubky prožívané vztahy atp). Určitě vás už teď napadá, jak by šlo tuto překážku překonat... Navštívit nebližšího kolektivního člena YMCA, rozjet se na společné akce, které se v YMCA pořádají (PraSe, Mana, Festivaly, ale třeba i ona účast na jednání standardních orgánů YMCA jako je ústřední výbor či valné shromáždění by možná pro začátek stačilo ☺), dále je příležitost zapojit se do práce skupiny pro rozvoj YMCA nebo se začít zajímat a společně vytvářet síť lidí, kteří v YMCA dělají podobné aktivity. Další nápady jsou určitě vítány. Druhou překážkou, kterou jsme se zabývali podrobněji, byla „Absence výchovného a vzdělávacího systému v YMCA“. Důsledkem toho je opět nejednotný přístup k práci, neprofesionalita, nekoncepčnost atd. Možnou cestou k řešení je zavedení výchovného a vzdělávacího systému, který by řešil „kvalifikaci“ jednotlivých pracovníků či dobrovolníků pro jednotlivé pozice. Dále pak stanovení – formulace výchovného cíle a kuchařky, jak pracovat s dětmi a mládeží různých věkových kategorií. K tomu nám může jako inspirace posloužit bohatá tradice a zkušenosti ze zahraničních YMCA. Dalším blokem našeho setkání byla přednáška Mgr. Kláry Aronové z národního dobrovolnického centra Hestia, která nesla název Metodika práce s dobrovolníky. Přemýšleli a diskutovali jsme o dobrovolnictví, o různém chápání tohoto slova ve společnosti, jiných organizacích a v YMCA. Zabývali jsme se typy dobrovolnické činnosti, postavením dobrovolníka v NNO, koordinací práce dobrovolníků, výběrem a výcvikem dobrovolníků, supervizí, oceňováním jejich práce – jejich motivací, možnostmi, které máme pro jejich získání, ale také prostorem, kterým jsme schopni jim nabídnout v našich aktivitách. Na závěr celého SeZamu jsme provedli krátké hodnocení – pomocí dotazníčků, jakousi zpětnou vazbu, tak abychom mohli příští setkání udělat ještě lépe. Z hodnocení, které účastníci napsali, jsme měli radost, všem přišlo setkání velmi užitečné a většina se vyslovila ne pro to, že by mělo být každý rok, ale dokonce 2x ročně! Dovolím si vyjádřit i svůj osobní dojem – bylo to jedno z nejlepších společných setkání, které jsem v YMCA zažil a právě tato linie – setkávání zaměstnanců mě posiluje v naději, že YMCA má potenciál posunout se kupředu. J. V. Hynek Jak účastníci odpověděli na závěrečné otázky? 1. Čím mě setkání zaujalo? – vážností řešení témat na celorepublikové úrovni – ochotou otevřít se a řešit problémy (3x) – bezva lidmi (4x) – bouřlivé a plodné diskuze (2x) – Chlop-in – že se vůbec uskutečnilo (2x) – mělo skvělou úroveň a snahu řešit i konkrétní věci (2x) – místo setkání – že se lidi vzájemně poslouchají – YMCA přeci jen ještě žije a jsou v ní lidé, se kterými má smysl se o YMCA a její resuscitaci pokoušet – vším (2x) – šíří témat (2x) – konečně se mluví o výchovné a vzdělávací koncepci 2. Co mi na setkání chybělo? – nic – pohyb (5x) + více relaxu (2x) – větší účast lidí z KČ (6x) + více lidí z menších KČ – více času na neformální povídání – nedostatek tekutin – více času na vše – praktické dopady a konkretizace (3x) 3. Co si ze setkání odvážím? – seznámení s novými lidmi (4x) – větší povědomí o problémech YMCA v ČR – motivaci, nadšení (6x) – vědomí, že problémy dozrávají víceméně všude stejně – nový pohled na YMCA a její práci (2x) – vyjasnění, proč v YMCA některé věci nešlapou – nové nápady (2x) – očekávání, že se začne spolupracovat – že to není s YMCA tak špatné, jak se zdá, pozitivní dojmy, že se „s tím“ dá pohnout (4x) – podněty pro další práci s dobrovolníky – vize ostatních účastníků – příjemný pocit – že bude YMCA třeba někdy zcela fungující – pocit, že je možné se domluvit 4. Setkávání zaměstnanců YMCA mi přijde pro práci celé YMCA prospěšné/zbytečné. Proč ? – nejsme v tom sami – učíme se vzájemnému naslouchání – zpětná vazba pro ústředí – motivace (2x) – čerpání užitečných věcí pro další práci – výměna zkušeností (3x) – setkání lidí, přátel (2x) – asi jen zaměstnanci mohou pohnout s konkrétními věcmi v YMCA – boří se izolovanost, podpora komunikace mezi KČ (2x) – cesta, jak se pohnout z místa dál – vzájemně strávený čas – třeba přinesou nějakou změnu