(k 15 letům TenSingu v ČR) Úplně mě to píchlo u srdce, když mi bratr na začátku 90. let popisoval vystoupení křesťanské mládeže z Norska. Zpívali, tančili, hráli moderní muziku, měli bicí (!) a zároveň dělali divadlo… něco o co jsme se už v naší mládeži v evangelické církvi taky pokoušeli. Tedy my, kteří jsme nebrojili proti aktivnímu či pasivnímu požitku z rockové hudby, jako někteří naši spolubratři a spolusestry v zaslepenosti svého zbožného zápalu. Něco, jako dělali ti Norové jsem přesně hledal. Proto jsem se k tomu rád pak na jaře 1992 při-na-chomejtnul v YMCA Praha. Netušil jsem tehdy, jak zásadní význam bude pro mne a pro mnoho lidí u nás mít tato aktivita vzešlá z prostředí norské YMCA/YWCA.

Ze začátku nám pomohli Norové svými misemi (misiemi), skvělými koncerty, výkendovkami, školeními. Také u nás několik let působili norští dobrovolníci (Praha, Krabčice, Polička). Zažili jsme pak spoustu skvělých akcí, turné, táborů. První a převratný TS-CZ ´95 se konal ve Veverské Bítýšce. Zde se sluší zmínit jméno „tensingové mamá“ Zdenky Šeré, která nám zásadním způsobem pomohla systematizovat TS spolupráci na republikové úrovni. Ale byly i těžší chvíle. Přemýšlel jsem často – jsa obtěžkán 2 kytarami a s řádným bolením v krku – cestou na tensingovou zkoušku, jestli to má vůbec smysl. Jestli se tak aktivita v Praze a vůbec kdekoli má šanci udržet. A ona se udržela! Ať žijou PUBERŤÁCI! Vždyť to bylo i díky nim. Od roku 1992 vzniklo mnoho TS skupin. Některé sice dávno neexistují: TS České Budějovice, TS Olomouc, TS Hradec Králové, TS Polička atd. Spousta nových skupin však vznikla, vzniká či se chystá vzniknout. V Brně dokonce znovu ratolístka TS vyrašila v obnoveném fungování TS Brno. Z Ostravy se stala doslova TenSingová pevnost. TenSing je skvělá aktivita. Jako na míru šitá obtížnému období dospívání člověka, s nímž si mnozí neví rady a raději by, aby vůbec nebylo. Přesto si dovoluji zvolat: Ať žije PUBERTA! Vždyť proč toto období neprožít aktivně, kreativně, s mírou osobní zodpovědnosti na dění a s „výhledem“ na Boha. Toto vše se v TenSingu díky Bohu ohromně daří. TenSing je prostě jedinečný, i když jistě ne jediný! Dnes už se mi – pravda - nepodlamují kolena, když slyším slovo TenSing. Vždy mě však píchne u srdce, když se občas ohlédnu zpět a vidím spoustu „našlapaných“ setkání, skvělých lidí, hlubokých zážitků a zásadních změn životní orientace. Jsem přesvědčen, že každý, kdo v TenSingu fungoval nějaký čas aktivně, si toho kus nese sebou na celý život. Staří ymkaři-senioři, kteří se dodnes nadšením vzpomínají na společných setkáních, tak budou mít důstojné nástupce i mezi dnešními tensingáři všech věkových kategorií. Radim Žárský, TenSing Fosil