Důležitost odpočinku po každém cvičení nebo práci, ať tělesné nebo duševní, je samozřejmá, chceme-li dosíci ve své práci nebo cvičení určitých, positivních výsledků.

Jako se učíme dobře pracovat nebo cvičit, musíme se naučit správně odpočívat, a hlavně vědět, kdy a jak odpočívat. Odpočíváme hlavně trojím způsobem:

1. Ve spánku.
2. Při bdění za úplné relaxace - klidem.
3. Změnou v činnosti.



Uvážíme-li, že hnedle jedna třetina našeho života je nebo měla by býti prožita ve spánku, vídíme důležitost odpočinku ve spánku. Nejedná se ani tak o délku doby, jako o vhodné rozdělení odpočinku: zkušenosti nás naučily a ukázaly, že člověk lépe pracuje a déle žije, věnuje-li spánku přibližně 8 hodin děnně.

Pochybuji však, že by nás těšil anebo posílil spánek, který bychom si odbyli najednou v prvých dnech v týdnu a pak stále bez přestávky pracovali. Domněnka však je, že by nám mnohem lépe svědčilo na výkonnosti, kdybychom spali po každých 10 hodinách nejméně 4 hodiny. Jinými slovy, větší vliv má spánek, je-li rovnoměrněji rozdělen mezi práci.

Toto pravidlo musíme dobře užíti při atletickém trainingu a cvičení vůbec. Dosti přestávek mezi jednotlivými cviky, mezi závody, hlavně pak u mladších cvičenců. Proto jsou přestávky ve hrách za chybami, za outy a pod. Přestávky mezi startem, ve skocích jsou velmi důležité k odpočinku. Zkušenosti nám také ukázaly, že se žáci mnohem lépe učí, že dělník lépe pracuje, je-li mezi vyučováním a prací dostatek třeba krátkodobých přestávek. Při spánku, má-li býti vydatný a osvěžující, je nutna naprostá relaxace a klid.

Při bdění můžeme si dobře odpočinouti klidem, kdy v sedě nebo v leže se naprosto uvolníme. To je tajemství úspěchu: umět se relaxovat, dát odpočinout těch svalům, které nepoužíváme. Takovému uvolnění svalu je třeba se naučit.

Pozorujeme-li vytrvalce běžce nebo plavce ve výkonu, vidíme, že ti, kteří se naučili dobře odpočívat - relaxovat, když svalů nepoužívají, ti že docilují výkonů. Odpočívati můžeme i v činnosti střídáním činnosti, změnou. Víte dobře, jak vás brzy utýrá, unaví stále stejná monotonní práce. Totéž platí při cvičení, ve trainingu. Dáváme-li stále totéž a totéž, beze změny, dostaví se velmi brzy celková únava a nechuť ke cvičení. Při trainingu v atletice, ve sportu vůbec, při cvičení nářaďovém hlavně na veřejné vystoupení, musíme si dobře uvědomit, že nutno občas vystřídat cvičení, training něčím jiným, jonou činností, hrou, zábavou, abychom docílili osvěžení, odpočinku a tím i výsledku.

Tady vedoucí činitelé rádi přezírají nutnost odpočinku.

Ještě několik slov: Novým věcem, ať již ve cvičení nebo duševní činnosti, můžeme se naučiti jen tehdy, nejsme-li unaveni. Dřít bez odpočinku znamená mrhati silami.

- fš -
(Převzato z časopisu Tep pražské Ymky, 5, 1931, s. 3)

_________________________________________________________________________

FAIRNESS

Uvažujeme-li při skončení basketballové sezony o letošní hře, zjistíme proti loňskému roku neobyčejný pokrok, bohužel také ve foulech.

Každý z nás si jistě přeje, aby alespoň „hráč Ymky“ znamenal nejen dobrého sportovce, ale i dokonalého gentlemana. Kdyby někteří z našich nejlepších representantů věnovali jemnostem hry tolik zřetele, jak dovoleným i nedovoleným tvrdostem, stoupla by výkonnost mužstva zároveň s úrovní jejich hry nepoměrně. Hráči našich teamů se nemají nechati strhnouti tvrdou hrou svých soupeřů. Výsledkem je jen vzájemná trpkost. Kdyby i naše mužstvo prohrálo proti lepšímu soupeři, čestně, bez protestu a hlavně fair, získalo by tím více přátel než výhrou za každou cenu. Bylo by smutné rpo sport u nás tak mladý, kdyby se o něm říklao podobně jako: Pánové, vždyť nehrajeme football...

Mistrovství zavazjuje. Je nás dost a máme více možností, než jiné teamy. Nezapomínejme, že sport je výchovou i pro díváky a neučme své přítele tvrdé hře. Play fair! ne sportovec mistr, ale sportovec gentleman je naší devisou.

(Převzato z časopisu Tep pražské Ymky, 5, 1931, s. 3)