změna na pozici zahraničního sekretáře YMCA v ČR

Na pozici zahraničního sekretáře YMCA v ČR nastává čas od času personální změna. Jedna z nich nastává právě v tomto okamžku. Proto vám přinášíme několik vět o hlavních protagonistkách této události...

MARIE ČAŠKOVÁ - MARUŠKA - nastupující zahraniční sekretář

Jsi členkou YMCA Jindřichův Hradec. Pocházíš odtamtud?
Přímo z Jindřichova Hradce nepocházím, narodila jsem se v Pelhřimově a donedávna jsem bydlela v Moravči, vesničce asi patnáct kilometrů vzdálené od Pelhřimova a zhruba čtyřicet od Hradce. Jindřichohradecká YMCA byla naše nejbližší, několikrát jsem s ní jela jako dítě na tábor a tak to všechno vlastně začalo.

Jak ses k Ymce vlastně dostala?
Kromě zmíněných táborů na Vlčici jsem později byla s Ymkou třeba na celkem dobrodružné výpravě na Ukrajinu, jako dobrovolník jsem pomáhala na různých akcích, například na několika zasedáních Evropské aliance YMCA v Litomyšli nebo na festivalech YMCA Europe 2003 a 2008 v Praze. Musím říct, že většinou to způsobil někdo z mých známých a kamarádů, kdo mě na tu danou ymkařskou akci pozval.

V čem vidíš pozitivum toho, že má česká YMCA zahr. sekretáře?
Česká YMCA je členem evropské i světové aliance YMCA, což skýtá spoustu možností partnerství, sdílení zkušeností, vymýšlení společných projektů a tak dál – a k tomu je potřeba udržovat a navazovat kontakty a přátelství, mít přehled o tom, kde která YMCA dělá jaké programy… a je super, že se to daří, že zahraniční Ymky stojí o to, navzájem spolupracovat a sdílet se. Na základě toho je to (doufám!) přínosné pro jednotlivé členy, kterým zahraniční sekretář může zprostředkovat možnosti vyjet do cizích zemí a díky Ymce tam být pořád „mezi svými“.

Proč jsi se rozhodla pracovat jako zahraniční sekretář YMCA v ČR?
Díky tomu, že jsem se v minulosti účastnila několika zahraničních akcí YMCA, věděla jsem, že těch možností, které YMCA nabízí, je spousta. A připadá mi smysluplné mladé lidi podporovat v tom, aby někam za hranice vyrazili. A když to může být v rámci ymkařské „rodiny“, tím je to podle mě lepší. Takže abych odpověděla na otázku – rozhodla jsem se pro tu práci proto, že mám pocit, že tohle dělat má smysl.

Co tě motivuje pracovat právě v YMCA?
Lidi! :-) Znova a znova se na akcích YMCA přesvědčuji, že lidi v Ymce jsou bezva – a je jedno, jestli jsou to Češi, Maďaři, Američani, Islanďané nebo Ukrajinci. Samozřejmě že každý jsme jiný a ne vždycky si rozumíme, ale máme něco, co nás spojuje, a chceme se navzájem obohacovat.

Co si myslíš, že můžeš do YMCA přinést – vnést, který úkol před sebou vidíš jako nejdůležitější?
Právě jsem se vrátila ze semináře Volunteers for Europe, což je skupina, která se zabývá dobrovolnictvím v Ymce v zemích Evropy, takže mám plnou hlavu nejrůznějších plánů a nápadů, jejichž realizace ale bohužel není tak jednoduchá jako jejich vymyšlení. :-) Kdybych ale měla říct něco konkrétního, tak by to bylo asi tohle: pracuji tu na ústředí teprve od ledna, takže bych možná neměla zobecňovat první dojem, nicméně se mi zdá, že o zahraniční nabídky Ymky má zájem mnohem víc lidí mimo Ymku než jejích členů, což mi připadá jako velká škoda a ráda bych, aby se ty poměry počtu zájemců trošku změnily. Tímto bych všechny čtenáře chtěla vybídnout, aby se mrkli na www.ymca.cz/zahranicni-programy - kdyby vás cokoli zaujalo, neváhejte mě kontaktovat! Konec reklamní vsuvky. :-) Samozřejmě je mi jasné, že vždycky bude víc lidí, kteří by chtěli někam vyjet, ale jen přes léto na nějakou kratší dobu, a nabízené programy jsou často dlouhodobé. To je tedy další věc, které bych se chtěla věnovat – hledat víc možností krátkodobých letních pobytů.

Na co konkrétně bys chtěla navázat v práci své předchůdkyně?
Na všechno, samozřejmě. :-) Pro mě bylo super, že mi Kristina během ledna mohla všechno vysvětlit a ukázat, ještě než jsem začala pracovat sama. Takže doufám, že teď do toho co nejdřív proniknu a bude to k užitku všem zúčastněným.

Můžeš o sobě říct pár osobnějších věcí, aby si tě naši čtenáři mohli nějak představit… co tě baví, zajímá, co jsi studovala, a jaký je tvůj cíl v životě nebo životní motto?
Začnu od toho jednoduššího – studovala jsem tři roky češtinu pro editory na filozofické fakultě v Olomouci a teď dokončuju magisterský obor mediální studia na FSV v Praze. Takže momentálně kromě učení se nových věcí tady na Ymce a psaní diplomky moc zájmů nemám. Ale jinak mě baví plno věcí - cestování, vaření, zpívání a hudba obecně, v létě jet na vodu nebo čundr a v zimě hory. Taky jsem si vždycky myslela, že ráda poznávám nové lidi, ale zjišťuju, že když jich je moc, ráda se pak zavřu někde s knížkou a nekomunikuju. No a cíl a motto…asi takhle jednoduše vjádřitelné nemám, ale v souvislosti s touhle naší zahraniční debatou mě napadá pořekadlo, které s oblibou říká můj táta: Všude dobře, tak co doma? :-)

otázky kladli Miki Erdinger a J. V. Hynek