Většinou články z archivu přetiskujeme bez komentářů, ale tentokrát je asi nutné napsat úvodní odstavec, aby nedošlo ke zmatení… Letos si YMCA připomíná 20 let od obnovení své činnosti po pádu komunismu a celkově 166 let od svého vzniku. Proto jsme tématicky vybrali článek, který se ohlíží za devadesátým výročím vzniku YMCA a byl tedy napsán v roce 1934.


Letos slaví YMCA své 90leté výročí, poněvadž to bylo 6. června 1844, když 12 mladých lidí, vesměs příručích u soukenických firem v Londýně, se sešli a založili spolek, kterému dali název Young Man’s Christian Association. Sešli se v ložnici George Williamsa, 23letého příručího u soukenické firmy Hitchcock & Rogers. Se spolubydlícím Christophem Smithem zvali k sobě do závodu své spolupracovníky na týdenní bibické hodiny dva roky, až se rozhodli rozšířit tuto činnost u jiných velkých firem.

To byla jejich odpověď na nesociální a nemorální podmínky obchodních příručích tehdejšího Londýna. Pracovní hodiny trvaly od 7. hod. ráno až do 8 – 9 hod. večer , v sobotu do 10, 11, 12 hod. Při tom měli volno na jídlo celkem jen půl hodiny za celý den, nikomu nebylo dovoleno během dne si sednouti. Všichni členové YMCA pracovali také v hnutí Charlese Kingsleye pro zkrácení pracovních hodin a také v Ragged Schools – školy, podporované dobrovolnými dary a s dobrovolnými učiteli pro děti příliš chudé, abych chodily do obecných škol (byla to doba před volně přístupným školstvím).

To se mi líbí na Williamsově náboženství, že bylo tak praktické, tak životní. Měl takovou víru, která ho celý život nutila věnovat čas, sebe a peněžní podporu spolkům pro vzdělání nemajetných a sebezdokonalování mládeže i když po čase se stal majitelem firmy Hitchcock & Williams.

Pod jeho vedením YMCA rostla do sdružení s bohatým programem: čítárna, přednášky, kursy, vycházky a konečně tělocvik. Za rok na “výročním čajovém večeru” bylo přítomno 160 členů, za dva roky 300. Po pěti letech koupili Eater Hall, celou budovu pro svůj program a ta jim sloužila 50 let jako středisko, z kterého se sdružení rozšířila po celém světě. Nyní má 1,600.000 členů v místních svazech v 56 zemích.

Pozoruhodný je fakt, že mladí založili YMKU pro své sebezdokonalení, nikoliv staří pro nás. Je to důkazem, co dovedou (nebo alespoň dovedli) mladí lidé dělat pro sebe a nemuseli psát do novin, ab jim někdo uvolnil cestu. Tím je také dán typ dnešní YMCA: je to sdružení mladých, je to příležitost daná každému, aby pracoval na sobě, poněvadž jen ten, kdo bez ustání pracuje na sobě, na svém zdokonalení, dojde jednou “až nahoru”. A ten, který dělá něco pro jiného má větší radost ze života než ten, který myslí jen na sebe.

B. Luis, doslovný přepis včetně gramatiky z časopisu Tep pražské Ymky, ročník VII, listopad 1934, číslo 2.