Na každém valném shromáždění YMCA v ČR věnujeme odpolední čas nějaké společné práci – zamýšlením se nad aktuálními otázkami v YMCA. Zejména z toho důvodu, že je to vlastně nejreprezentativnější vzorek ymkařské obce. Letos bylo na VS zastoupeno 18 kolektivních členů z 26 což je 69,23%… a to je… málo, hodně – odpovězte si sami.

Tématem letošního uvažování bylo: Můj kolektivní člen YMCA za 5 let?! Přítomní vyplnili dotazník za svého KČ YMCA, který se dotazoval na aktuální situaci ve sdružení. Dotazník hodnotil různé základní oblasti činnosti a fungování organizace – jak vidíte v grafu, který je vyjádřením průměru hodnocení všech 18 KČ. Na kolik procent jsou s nimi respondenti spokojeni, zjistíte názorně v grafu.

Jak vidno statistika je mocná věc… ze všeho udělá bramboru… celkově tedy můžeme opět zprůměrovat… že YMCA funguje dle vašeho hodnocení na 61%. Myslíte si, že je to víc? Méně? Možná jak v čem, ale z oné brambory vidíme, že hodnocení jednotlivých oblastí činnosti se tomuto průměrnému číslu blíží prakticky na všech frontách. Je to dost? Stačí to na konkurenci?

Další věcí je, že grafy některých kolektivních členů jsou průměrem hodnocení dvou respondentů a nutno říct, že některé dvojice, byť hodnotily stejné (své) sdružení, tak se v pohledu celkem i výrazně lišily. Jde vysledovat, že funkcionáři své sdružení spíše nadhodnocují a ti, kteří jsou v pozici sekretářů, či více řeší denní problémy, jsou ve svém pohledu kritičtější. Také je nutno připustit, že hodnocení je subjektivní a záleží na naturelu hodnotícího, jakou laťku nasadí. Z mé zkušenosti musím říct, že hodnocení některých je příliš příkré ve srovnání s ostatními, ale čím je člověk k sobě kritičtější, tím více se může posunout, spokojenost sama se sebou vede spíše ke stagnaci.

Podíváte-li se na anonymní grafy jednotlivých kolektivních členů – stačí čistě opticky – viz další obrázek, tak vidíte značné rozdíly v jednotlivých čtrnácti oblastech fungování organizace – poslední je onen průměr. Jak vidno, každý má na čem pracovat.

Stále je nutno mít na paměti, že je to jen taková jednoduchá sonda. Na pořádném nástroji hodnocení organizace musíme zapracovat. V jiných organizacích se tomu intenzivně věnují, vynakládají na to spoustu času, energie i peněz, protože vědí, že se bez zkvalitňování své práce nelze obejít. Je velká škoda, že jsme opustili pozici, kterou jsme v historii v této věci měli a navíc nedokážeme využít ani možnou inspiraci ze zahraničních YMCA.

Podíváme-li se tedy už na konkrétní čísla, pak vidíme, že nejvyšší hodnocení mají dvě oblasti – Vzdělání a kompetence vedoucích a Kvalitní program, obě po 70%. Nicméně tady musím podotknout, že především ta první oblast se mi jeví jako silně nadhodnocená…, záleží totiž na tom, jak si ono vzdělání budeme definovat, zvláště pokud jde o akreditovanou přípravu vedoucích. Mezi největší problémy můžeme zařadit – Dostatek funkcionářů (51%), Plánování (54%), Identifikaci členů s posláním YMCA (55%) – to je velmi kritické, Dostatek vedoucích (56%).

Další otázka směřovala na překážky, bránící dosažení vize kolektivního člena. Z grafu je zřejmé, že největší překážkou jsou chybějící dobrovolníci.

Nad rozvojem organizace je potřeba neustále přemýšlet, strategicky plánovat. V současné době pracuje KOPR – Komise pro rozvoj YMCA na strategickém plánu na další období…, pokud vám leží osud YMCA jen trochu na srdci, jste do ní srdečně zváni.

J. V. Hynek