Nevím, jestli vás titulek povzbudil ke čtení dalšího, na první pohled delšího, textu. Neváhejte, je velmi zajímavý. Optika pohledu na Ymku z roku 1963 ukazuje, jak se ideologicky proměňuje pohled na skutečnosti. To, co chápeme jako pozitivum, je tu bráno jako negativum a opačně. Nad druhou stranu nám některé formulace mohou dnes připadat jako vyznamenání. Navíc se dozvíte i řadu novinek.

••••••••••••••••••••••••••••••••

Národní archiv
Číslo fondu: 491
YMCA – Křesťanské sdružení mladých mužů
1921–1951
inventář
Číslo pomůcky: 424
Zpracovala: Bubeníčková R.
Praha 1963

••••••••••••••••••••••••••••••••

Sdružení YMCA v Československu /Young Men‘s Christian Association/ vzniklo po první světové válce v době politických a sociálních převratů. Sami o sobě říkají: „YMCA vznikla z úsilí malé skupiny lidí, patřících k různým církvím a nebo stojícím mimo církev, kteří podlehli běžnému náboženskému indiferentismu a chtěli uplatňovat slovem i životem náboženské přesvědčení. Jest tedy YMCA v Československo křesťanské hnutí mladých lidí… a kulturním a výchovným programem, jejž uplatňuje v českosl. Společnosti. 1/

YMCA tědy měla podchycovat tu část buržoasní a maloburžoasní inteligence a studenstva, pro kterou zkompromitovaný klerikalismus již nemohl být únosným programem a světovým názorem. Přizpůsobením se době bylo pak různou kulturní, společenskou, sportovní aj. činností působeno pod pláštěm modernosti a nestranickosti i na náboženské indiferentní vrstvy k jejich tzv. „křesťanské obrodě“. YMCA se tedy snažila novou formou činnosti zamezit narůstání aktivního bezvěreckého hnutí, které často stálo, a i v současné době stojí, na základech vědeckého socialismu a politicky spolupracuje s komunistickým hnutím. YMCA svou činností přispívala k ochraně kapitalistického pořádku.

Ihned v prvních letech po válce rozcházeli se mladí lidé s katolickou církví. Byla to akce skutečně masová a vystoupení z církve bývalo pak prvním krokem k rozchodu s náboženským světovým názorem vůbec a k příklonu k těm, kteří bojovali proti zkostnatělé minulosti, za nový řád světa – k revolučním levicovým skupinám v politickém životě. Buržoazie, aby tomu zabránila, horlivě podporovala všechny spolky a společky, které nasazovaly lidu brýle křesťanské morálky a apolitičnosti.

Takovou organizací měla být i YMCA, která vystoupila s programem t. zv. „Křesťanské obrody“. Volání po křesť. obrodě mělo velkou oporu i u tehdejšího presidenta T. G. Masaryka, který byl odpůrcem ateismu a vřele proto podporoval myšlenku reformovaných církví. Není tedy náhodou, že YMCA viděla v Masarykovi veliký vzor /později, po r. 1945 i v ministru zahr. věcí J. Masarykovi/ a že její největší tábor nesl Masarykovo jméno. Z toho, co již bylo uvedeno, je zřejmé, jaký byl ideový podklad pro práci s činnost YMCY. Jejím cílem bylo křesťanské pojetí praktického života a proto se zaměřovala hlavně na výchovu k denní praxi. YMCA žádala sice od svých členů křesťanskou uvědomělost, ponechávala však jejich soukromému rozhodování, kterou církev volit, nebo chtějí-li zůstat mimo církev. YMCA měla sbližovat lidi, zvláště mládež v křesť. duchu, její zásadou bylo nemíchat se do žádných sporů, zachovávat loyálnost k obci, spoluobčanům i ke státu. Prohlašovala se za spolek nepolitický, jenž chce uplatňovat v denním životě mírumilovnost, střízlivost, péči o zdraví, mravnost a křesť. život. Vyžívala se na těchto úsecích: tělovýchovném, společenském, intelektuálním, mravním a hlavně náboženském. 2/

Tím, že YMCA propagovala svou apolitičnost, zařazovala se politicky, neboť apolitičnost ve skutečnosti není možná. Tím že „nezasahovala“ do politiky, mlčky schvalovala protilidovou politiku tehdejší vládnoucí třídy – buržoazie.

Dříve než u nás vzniklo totiž hnutí YMCA v Anglii a v Americe. Zde vzniklo už koncem 19. Stol. Z úsilí udržet křesťanskou víru a křesť. názor na společnost, která v důsledku průmyslové revoluce se orientovala positivisticky a materialisticky. Odtud se toto hnutí rozšířilo i do ostatních evropských zemí i k nám; od r. 1917 pracovala americ. YMCA v čs. Armádě na Sibiři a sní přišla v r. 1919 na pozvání T. G. Masaryka do ČSR. Až do r. 1921 byla práce YMCY zaměřená hlavně na armádu /byla zřizována tvz. Vojenská zátiší a to právě za hranicemi – v Itálii, Francii a Rusku/, aby prý byl „zdolán nejen sociální a mravní rozvrat poválečných let, ale ukázaly se i nové cesty výchov do života.“ 3/

První počátky práce mezi civilním obyvatelstvem byly vesměs tělovýchovného směru a teprve později se rozvíjela další činnost. YMCA propagovala, zejména mezi mládeží aktivní pěstování sportu, moderní směry v lehké atletice, míčové hry /např. odbíjenou, košíkovou, pálkovanou/, nové směry v plování a v gymnastice. Zaváděla stálé letní tábory pro prázdninovou rekreaci mládeže 4/, ne ovšem mládeže dělnické. V táborech, sanovaných státními prostředky, trávily odpočinek děti z tzv. lepších rodin, především z řad inteligence a střední buržoazie.

YMCA orientovala svůj zájem nejprve na vysokoškolské studenty, pro jejichž potřebu byl vybudován studentský domov v Praze Na Slupi. V dubnu 1921 byl ustanoven v Praze Ústřední výbor, který se stal nejvyšším orgánem YMCY v ČSR. Současně se v různých místech republiky organizovala místní sdružení YMCA /např. v Praze, Brně, Bratislavě, Liberci, Českých Budějovicích, Kladně, Hradci Králové, v Kroměříži, Znojmě, Plzni, Banskej Bystrici, v Lučenci./ Budovy a ostatní zařízení pro tato sdružení /hřiště, lehkoatletické dráhy atd. byly vybudovány za vydatné pomoci americké YMCY, která přispěla v době první republiky částkou 1.794.600 dolarů, tj. 53,888.002 Kč /přepočítáváno v r. 1946/. 5/ I tato skutečnost měla pochopitelně značný vliv na to, že YMCA propagovala u nás praktický amerikanismus.

Budovy YMCA sloužily především jako úřadovny, dále v nich byly svobodárny pro mladé lidi, klubovny pro zájmovou činnost mládeže a dospělých, v nichž se pořádaly různé besedy a přednášky, kurzy cizích řečí atd., tělocvičny a restauranty /kafeterie/. Prostředky pro financování své činnosti získávala YMCA jednak ze zahraničí, dále subvencemi růz. ministerstev, provozem ve svých klubovnách, kafeteriích, svobodárnách a letních táborech.

Čs. YMCA byla stejně jako YMCA v jiných státech členem Světového výboru YMEK se sídlem v Ženevě, kde byla zastoupena čtyřmi delegáty.

Pro zajímavost uvedu jak vypadala organisace YMCY v r. 1928:
12 místních sdružení / Praha, Brno, Bratislava, Kladno, Hradec Králové, Liberec, Kroměříž, Znojmo, Lučenec, Bans. Bystrica, Rakovník, Čes. Budějovice/ a Ústřední výbor v Praze.

Agendu mís. Sdružení i Ústředí vedli po stránce programové i administrativní placení sekretáři. S nimi pracovaly v každém místním sdružení místní výbory, jejichž členové byli jmenováni Ústř. výborem na návrh míst. Sdružení. Místní výbory spravovaly jmění příslušného sdružení, ve svém rozhodování však byly vázáni směrnicemi Ústř. výboru a usneseními výročních sjezdů YMCY.

K YMCE bylo dále přičleněno:
6 sdružení Akademické YMCY
170 sdružení Svazu českobratrské mládeže evangelické
32 sdružení Svazu mládeže Jednoty Chelčického
103 sdružení Svazu slovenské mládeže evangelické
20 sdružení Svazu polské mládeže
220 sdružení Svazu mládeže česko-slovenské

Celkem sdružovala YMCA 19.978 členů, do tohoto čísla však není zahrnut studentský domov Na Slupi, který tehdy měl 2.968 posluchačů. 6/

Takto v podstatě vypadala organisace YMCY v předmnichovské republice i pro r. 1945, kdy zřejmě se poue omezil počet připojených církevních svazů. 7/
V r. 1938, když byl vytvořen samostatný slovenský stát, osamostatnila se i slovenská sdružení YMCY, bylo vytvořeno slovenské ústředí v Bratislavě a vypracovány samostatné stanovy slovenské YMCY. V r. 1943 byla další činnost YMCY zakázána. Do jejích budov se většinou nastěhovaly německé úřady Hitlerjugend, stejně tak do letních táborů; majetek byl značně zpustošen. V této době byl též skoro všechen archivní materiál zničen. V žádosti o subvenci z r. 1945, adresované Fondu národní obnovy v Praze uvádí YMCA válečné škody za 14,018.115 Kč /přepočítáno podle cen z r. 1945/. 8/

Po osvobození YMCA obnovila svou činnost. Ideový základ pro její práci zůstal v podstatě stejný, neboť jak uváděla YMCA v různých žádostech o subvence, zprávách o činnosti, válka prý přinesla mnoho mravní a sociální bídy. Obrovské revoluční změny, a to nejen ve státní a společenské, ale i změny v samém myšlení společnosti, ideovou a programovou základnu YMY nijak nepoznamenaly. Byla a zůstala nadále organisací odtrženou od lidu a byla zejména dělnické třídě, která se v těchto chvílích chápala moci, úplně cizí. Osou její činnosti byla i nadále otázka křesťanskosti a křesťanské morálky, i když ne už tak zdůrazňována.

Činnost YMCY po osvobození se orientovala na určité oblasti praktické sociální činnosti, jako např. pomoc válečným zajatcům a uprchlíkům, poskytovaná ve formě přístřeší, stravy, šatstva atd, dále pomoc válečným sirotkům – tzv. Foster Parent‘s Plan for War Children, Inc.9/; ubytování studentů a zaměstnanců různých podniků, kteří byli bez přístřeší. Postupně otevírala i letní tábory, které bylo nutno předem opravit, vybudovala nový letní tábor Kounice na Sázavě.

Tyto akce YMCY, podobně jako v předválečném období byly financovány z vlastních výtěžků YMCY, ze subvencí a též ze zahraniční pomoci americké YMCY /zásilky potravin, šatstva, sportovních potřeb i finanční pomoc, která do konce roku 1950 činila 6,996.265,30 Kčs. 10/

Jako v předmnichovské republice, tak po roce 1945 byli vysíláni do ČSR američtí poradci, aby pomáhali československé YMCE v práci a dohlíželi na využití zahraniční pomoci. To byl jeden ze způsobů, jak k nám v poválečné době pronikaly vlivy amerického způsobu života, zejména v ideologické oblasti, neboť YMCA neopomenula při každé vhodné příležitosti vyzdvihnout „nezištnou pomoc amerických přátel“.

V roce 1948 došlo v naší republice k očistě v politickém i veřejném životě. Konečně mohla být uskutečněna myšlenka jednotného mládežnického hnutí a jednotné tělovýchovy, která se zrodila v samých začátcích národní a demokratické revoluce. YMCA byla v té době útvarem, který se přežil, který v podmínkách budování socialismu neměl již absolutně žádné místo. Nová společnost si našla jinou morálku než byla morálka křesťanská – morálku socialistickou. Hlásat apolitičnost v době revolučního rozmachu, aktivního uplatnění tvůrčích schopností, budování základů nového života, bylo směšné. Činnost YMCY v posledních letech existence je pouhé zkomírání. Snaží se organisovat letní tábory, snaží se organisovat klubovní činnost. Nemůže ovšem držet krok s takovými masovými organisacemi jako je ROH, ČSM a PO, jejichž program je živý a prostředky nesrovnatelně větší.

V roce 1951 se YMCA jako spolek likvidovala, její majetek částečně přešel do vlastnictví ROH, ČSM, PO a národních výborů, v jejichž rukou byla i ideová a politická výchova mládeže.

Charakteristika fondu.
Zachovaný archivní materiál je pouhým torsem původní registratury YMCY. Většina materiálů z předmnichovské republiky byla za okupace Gestapem zničena. Ani materiál z let 1945–1951 není úplný, např. chybí jakýkoliv materiál týkající se likvidace YMCY, i osobní spisy jsou ojedinělé.

V roce 1960 byl fond YMCY převzat do Státního ústředního archivu ze spisovny ČSM. Byl neuspořádaný, na dokumentech nebyly ani signatury ani jiné označení. Ze zachovaného materiálu značná část neměla cenu jako archivní materiál /např. velké množství běžných účtů, různé upomínky o placení dlužných částek/ a byla skartována. Ponechán byl materiál, který nějakým způsobem objasňoval činnost a organisaci YMCY, souvislost s veřejným a politickým životem a osobní spisy. Materiál byl uspořádán do věcných celků a každý věcný celek se stal inventární jednotkou. Uspořádaný fond obsahuje 24 inventárních jednotek, které jsou uloženy v 7 kartonech.

Skartaci provedli pracovníci I. oddělení soudr. Frant. Štěpán a soudr. Růžena Bubeníčková, uspořádání materiálu, jeho inventarizaci provedla a úvod napsala soudr. Růžena Bubeníčková.

Praha, 31. ledna 1963 R. Bubeníčková

1/ YMCA, 1, brožura „YMCA v prvním desetiletí“
2/ YMCA, 1, brožura „Co je a co chce YMCA v ČSR“
3/ YMCA, 1. Zpráva o vzniku a činnosti YMCA v ČSR
4/ První tábor byl založen r. 1921 na Sázavě, 1922 na Oravě a postupně přibývaly další; celkem měla YMCA 14 letních táborů, Viz YMCA, 13. Letní tábory YMCA
5/ YMCA, 7, žádost Y. z 14. 11. 1946 berní správě o osvobození od dávek z majetk. přírůstku
6/ YMCA, 12-Subvence, žádost Y. min. školství o subvenci r. 1929
7/ Žádný materiál o těchto otázkách se nezachoval, dá se tak usuzovat pouze z korespondence mezi Ústředím a místními sdruženími, které tvořili YMCU po r. 1945
8/ YMCA, 12-Subvence, r. 1945
9/ YMCA, 20, Likvidace sdružení YMCA
10/ YMCA, 11, pomoc mezinár. výboru čs. YMCE po r. 1945
Doslovný přepis včetně gramatiky J. V. Hynek