(Poslání Dra Johna Motta sekretářům Ymky.)

Cestujeme-li dnes po Americe i v jiných zemích, potkáváme mnohé, kteří žijí v ovzduší pesimismu. Pesimism, ať už jej posuzujeme podle jeho projevů, či podle jeho následků, je chorobou, a kdekoli se s ním setkáme v nás nebo mimo nás, musíme s ním bojovati, jako s každou jinou chorobou. K úspěšnosti tohoto boje poslouží nám seznání příčin pesimismu. Beze sporu jednou z příčin je všeobecná nervová a tělesná reakce, jež následovala po úžasném a do nemožnosti dovedeném napjetí lidstva v posledních létech. Je to tudíž zjev světový. – Máme se však naučiti tomu, abychom nikdy neřídili svůj vnější výraz a chování dle svého stavu tělesného nebo dle duševních nálad, ale dali se spíše vésti svými neproměnnými vysokými ideály a spolehlivými vůdčími zásadami.

Pesimism je většinou způsoben osamoceností. Osamocenost je často jen jiný výraz pro nevědomost anebo často velmi kusou znalost plné skutečnosti. Jestliže lidé jsou v některém bodu odříznuti od úplné pravdy, jaký div, že to působí nepříznivě na jejich názory a nálady. Zajme-li se člověk většinou temnotou, stane se obyčejně skutečným pesimistou. Někteří stávají se pesimisty, poněvadž nemají dostatečného světového rozhledu. V dobách jako je naše je velmi prospěšné připamatovati si, že ve všech organisacích náboženských i světských, ve všech vládách, a u všech národů lidé prožívají podobné krušné a pokusné zkušenosti jako my, a že tyto zkoušky bývají současně velkým prospěchem. Nedostatečně široký rozhled způsobuje pesimism. Emerson pravil, že pravou naukou života je odposlouchati od století to, co mluví v protikladu k hodinám. – Pohlédněte jen dosti hluboko do minulosti, a uvidíte tam temnější a zmatenější dny, než jsou ty, které prožíváme. Nebo pohlédněte dosti do předu do budoucnosti, do dnů nevyhnutelného triumfu Kristova a jeho Pravdy, a uvidíte, že bude nemožné vzdáti se nástrahám pesimismu. V této otázce nejvíc rozhoduje naše životní filosofie. Domnívá-li se člověk čestně, že temno je silnější světla a že nenávist je silnější lásky, jistě se stane pesimistou. My však na štěstí známe Krista, a proto se můžeme oddati takového filosofii.

A konečně, dle mého soudu základní příčinou pesimismu, jakožto všeobecné rozčarující slabosti, je nedostatek přemýšlení o Bohu. Nikdo nemůže otevřeně a čestně usuzovati o vznešenosti a plánech Boží moci – a zároveň byti pesimistou. –

Časopis YMCA, 1/1923, str. 20, doslovný přepis včetně gramatiky, foto: archiv YMCA