[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
Y.W.C.A. a Y.M.C.A. v Čechách.
Vydáno dne 17. 06. 2020 (559 přečtení)
O amerických společnostech, těmito značkami
pojmenovaných, se u nás několikrát psalo
a někdy dosti nepřívětivě. Rád bych několika
řádky upozornil na dvě vlastnosti těchto
společností, kterých se u nás dosti nedbá
anebo pro něž není dosti porozumění.
Když YMCA jednala s českými socialisty o to, aby se aktivně zúčastnili podniku, odpověděli prý, že jim vadí C v jejich jméně (jména jsou začáteční písmena titulu společnosti: Young Men Christian Association, Young Women Christian Association), že jim vadí tedy, že se tato sdružení mladých mužů a žen jmenují ‚křesťanská‘. Někdo přímější napsal dokonce, že jsou to společnosti klerikální a že našinec proto nemůže s nimi nic míti. Tuto námitku ovšem nedělají jen socialisté, nýbrž i ostatní politické strany: naši klerikálové mají zase námitku, že jsou to společnosti protestantské. Námitka proti slovu ‚křesťanský‘ jest velmi zajímavá pro české myšlení naší doby a názorně objasňuje rozdíl mezi námi a Američany.
Veřejnost byla ‚už upozorňována na to, že tyto americké společnosti jsou velmi liberální vzhledem k tomu, k jakému vyznání se kdo hlásí, je-li evangelíkem, katolíkem či bez vyznání, a že jim jde hlavně o praxi náboženskou, které rozumějí m. j. tak, že staví útulny, hříště, studentské domy atd. Našinec však tuto praxi odsunuje na druhé místo a všímá si jejich hesla ‚křesťanský‘. Jak názorně se v tomto případě projevuje naše vychování nejen náboženské, nýbrž společenské vůbec! My se řídíme v podstatě hesly: jsme v prvé řadě pro „socialismus“ anebo proti němu., pro „republiku“, proti „náboženství“, ale těmito slovy rozumíme nějaký soubor pouček, něco daného vnějšně, zapsaného černé na bílém kdesi mimo nás: marxistou jest ten, kdo jest organisován ve straně sociálně demokratické: dáti na náboženství znamená býti klerikálem; jsouce pro republiku znamená, že máme v programu býti pro ni: jsme „proti klerikálům“ a tedy se odhlásíme z katolické církve a dost.
Při tom však opravdově sociálně demokratického na příklad nemusí býti v přívrženci této strany nic: mohl by býti stejně dobře přívržencem jiné strany a nic by se na jeho životě nezměnilo. A všimněte si, jaký ohromný význam má v našem veřejném životě tato heslovitost, jak jest náš život abstraktní, papírový, jak jest to viděti všude, i v literatuře, a pak pochopíte, co znamená naše nedůvěra k slovu „křesťanský“ v titulu společností, o nichž tuto píši. Držíme se křečovitě hesla, a protože heslo křesťanství nemáme rádi, nemůžeme souhlasiti s YMKOU a YWKOU. Američan docela naopak: jemu je jedno, jaké heslo máte; proto také uznal za možné, aby česká studentská organisace založená na základě YMKY, vynechala slůvko „ křesťanský“ v titulu (sluje: studentské obrodné hnutí), jen když přijme praxi americkou. Ať si čtenář tento rozdíl mezi Američanem a Čechem promyslí a pochopí mnoho z našeho života — co by stálo za to po americku opravovat.
Jest ještě jeden podstatný rozdíl mezi těmito americkými organisacemi a mezi organisacemi českými. Dejme tomu, že by šlo u nás o to, zřídili dětské hříště. Dvojí řešení jest možné: buďto zřídí hříště obec, okres nebo podobná organisace veřejná anebo spolek zvlášť k tomu cíli zřízený. Prvního případu nedbejme; druhý případ jako čin svépomoci jest americkým poměrům podobnější. V tomto druhém případě jest opět u nás možné dvojí řešení; buďto spolek bude dobročinný a zřídí hříště na př. pro chudé děti, anebo to bude svépomocný spolek, který hříště zajistí dětem svých členů. V obojím případě i povinností členů spolku jest platiti příspěvek a starati se o to, aby spolek prospíval, tedy eventuelně choditi do schůzí a pracovati ve výboru. Osobně, vnitřně účastenství ve spolku člena nezavazuje k ničemu; vstoupí-li do spolku a vystoupí-li z něho, změní se jen položka v jeho účtu.
Americký demokratismus jest ku podivu, jaksi méně „demokratický“ YMCA a YWCA se podobají nejspíše našim spolkům dobročinným, ale liší se od nich tím, že ukládají svým členům subjektivní povinností: křesťanství (ve smyslu nahoře vysvětleném) a i práce pro dobro společnosti. K tomu cíli musí býti každý činný člen této organisace vychován (teprve po delší době se může státi činným členem) a musí sám sebe duchovně přepracovávati, aby členství ve spolku vyhověl. Tento člen pak pomáhá lidem vůbec, hodným i nehodným, ale sám musí se držeti zásad, které přijal.
Člen YWKY jest tedy ke druhým krajně demokratický, ale k sobě není demokratický, užíváme-li totiž slova demokratický v obvyklém plochém smyslu, že totiž všichni lidé jsou si rovni: onen člen sobě ukládá zvláštní povinnosti a tím se staví mimo obecnou rovnost. Toto pojetí demokratismu jest charakteristické pro Angličana a pro Američana; jest mnohem individualističtější, a věřím, že lepší než naše; my jsme příliš komunisty, žádajíce rozplynutí jednotlivce v lidu, kdežto Američan na jednotlivci všechno staví.
Tato druhá vlastnost YMKY a YWKY, tento individualismus by mohl mnoho prospěti v našem prostředí; velice potřebujeme spoléhati každý sám na sebe, vyřizovali si povinnosti nejprve a hlavně u sebe sama.
Emanuel Rádl, Hlas lidu 1920-1921, ročník 35, 6. 11. 1920, číslo 111, str. 2, foto: Archiv YMCA, areál YMCA Liberec 1926
(doslovný přepis včetně gramatiky J. V. Hynek)
Když YMCA jednala s českými socialisty o to, aby se aktivně zúčastnili podniku, odpověděli prý, že jim vadí C v jejich jméně (jména jsou začáteční písmena titulu společnosti: Young Men Christian Association, Young Women Christian Association), že jim vadí tedy, že se tato sdružení mladých mužů a žen jmenují ‚křesťanská‘. Někdo přímější napsal dokonce, že jsou to společnosti klerikální a že našinec proto nemůže s nimi nic míti. Tuto námitku ovšem nedělají jen socialisté, nýbrž i ostatní politické strany: naši klerikálové mají zase námitku, že jsou to společnosti protestantské. Námitka proti slovu ‚křesťanský‘ jest velmi zajímavá pro české myšlení naší doby a názorně objasňuje rozdíl mezi námi a Američany.
Veřejnost byla ‚už upozorňována na to, že tyto americké společnosti jsou velmi liberální vzhledem k tomu, k jakému vyznání se kdo hlásí, je-li evangelíkem, katolíkem či bez vyznání, a že jim jde hlavně o praxi náboženskou, které rozumějí m. j. tak, že staví útulny, hříště, studentské domy atd. Našinec však tuto praxi odsunuje na druhé místo a všímá si jejich hesla ‚křesťanský‘. Jak názorně se v tomto případě projevuje naše vychování nejen náboženské, nýbrž společenské vůbec! My se řídíme v podstatě hesly: jsme v prvé řadě pro „socialismus“ anebo proti němu., pro „republiku“, proti „náboženství“, ale těmito slovy rozumíme nějaký soubor pouček, něco daného vnějšně, zapsaného černé na bílém kdesi mimo nás: marxistou jest ten, kdo jest organisován ve straně sociálně demokratické: dáti na náboženství znamená býti klerikálem; jsouce pro republiku znamená, že máme v programu býti pro ni: jsme „proti klerikálům“ a tedy se odhlásíme z katolické církve a dost.
Při tom však opravdově sociálně demokratického na příklad nemusí býti v přívrženci této strany nic: mohl by býti stejně dobře přívržencem jiné strany a nic by se na jeho životě nezměnilo. A všimněte si, jaký ohromný význam má v našem veřejném životě tato heslovitost, jak jest náš život abstraktní, papírový, jak jest to viděti všude, i v literatuře, a pak pochopíte, co znamená naše nedůvěra k slovu „křesťanský“ v titulu společností, o nichž tuto píši. Držíme se křečovitě hesla, a protože heslo křesťanství nemáme rádi, nemůžeme souhlasiti s YMKOU a YWKOU. Američan docela naopak: jemu je jedno, jaké heslo máte; proto také uznal za možné, aby česká studentská organisace založená na základě YMKY, vynechala slůvko „ křesťanský“ v titulu (sluje: studentské obrodné hnutí), jen když přijme praxi americkou. Ať si čtenář tento rozdíl mezi Američanem a Čechem promyslí a pochopí mnoho z našeho života — co by stálo za to po americku opravovat.
Jest ještě jeden podstatný rozdíl mezi těmito americkými organisacemi a mezi organisacemi českými. Dejme tomu, že by šlo u nás o to, zřídili dětské hříště. Dvojí řešení jest možné: buďto zřídí hříště obec, okres nebo podobná organisace veřejná anebo spolek zvlášť k tomu cíli zřízený. Prvního případu nedbejme; druhý případ jako čin svépomoci jest americkým poměrům podobnější. V tomto druhém případě jest opět u nás možné dvojí řešení; buďto spolek bude dobročinný a zřídí hříště na př. pro chudé děti, anebo to bude svépomocný spolek, který hříště zajistí dětem svých členů. V obojím případě i povinností členů spolku jest platiti příspěvek a starati se o to, aby spolek prospíval, tedy eventuelně choditi do schůzí a pracovati ve výboru. Osobně, vnitřně účastenství ve spolku člena nezavazuje k ničemu; vstoupí-li do spolku a vystoupí-li z něho, změní se jen položka v jeho účtu.
Americký demokratismus jest ku podivu, jaksi méně „demokratický“ YMCA a YWCA se podobají nejspíše našim spolkům dobročinným, ale liší se od nich tím, že ukládají svým členům subjektivní povinností: křesťanství (ve smyslu nahoře vysvětleném) a i práce pro dobro společnosti. K tomu cíli musí býti každý činný člen této organisace vychován (teprve po delší době se může státi činným členem) a musí sám sebe duchovně přepracovávati, aby členství ve spolku vyhověl. Tento člen pak pomáhá lidem vůbec, hodným i nehodným, ale sám musí se držeti zásad, které přijal.
Člen YWKY jest tedy ke druhým krajně demokratický, ale k sobě není demokratický, užíváme-li totiž slova demokratický v obvyklém plochém smyslu, že totiž všichni lidé jsou si rovni: onen člen sobě ukládá zvláštní povinnosti a tím se staví mimo obecnou rovnost. Toto pojetí demokratismu jest charakteristické pro Angličana a pro Američana; jest mnohem individualističtější, a věřím, že lepší než naše; my jsme příliš komunisty, žádajíce rozplynutí jednotlivce v lidu, kdežto Američan na jednotlivci všechno staví.
Tato druhá vlastnost YMKY a YWKY, tento individualismus by mohl mnoho prospěti v našem prostředí; velice potřebujeme spoléhati každý sám na sebe, vyřizovali si povinnosti nejprve a hlavně u sebe sama.
Emanuel Rádl, Hlas lidu 1920-1921, ročník 35, 6. 11. 1920, číslo 111, str. 2, foto: Archiv YMCA, areál YMCA Liberec 1926
(doslovný přepis včetně gramatiky J. V. Hynek)
[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
15 nejčtenějších článků
Tábory dětem přinášejí přesně to, co jim pandemie vzala (07. 03. 2022, 1999x)
Čím byl ‚osmičkový‘ rok pro SHŠ In Taberna (03. 12. 2018, 1579x)
Film Zlatý podraz vychází také jako komiks! (03. 12. 2018, 1561x)
Jak správně použít vlajku a prapor (29. 06. 2021, 1492x)
Brána k druhým – soutěž (20. 06. 2019, 1256x)
KSY 2018–2019 (20. 06. 2019, 1240x)
Gospelový workshop – dobíječka baterií (03. 12. 2018, 1210x)
100 slov – na čem opravdu záleží (29. 06. 2021, 1203x)
17. listopad a YMCA (03. 12. 2018, 1176x)
Jiří Černý se stal dalším abassadorem YMCA v ČR (03. 12. 2018, 1167x)
Archiválie YMCA (03. 12. 2018, 1146x)
Před tábořením (27. 05. 2022, 1146x)
Uvaděč (28. 02. 2020, 1117x)
Uvaděč (03. 12. 2018, 949x)
Kreslená YMCA 2 – současnost (28. 02. 2020, 930x)
Anketa
Na jak dlouho dopředu plánujete?
1 den
(85 hl.)
1 týden
(72 hl.)
1 měsíc
(73 hl.)
2 měsíce
(74 hl.)
3 měsíce
(66 hl.)
6 měsíců
(70 hl.)
1 rok
(64 hl.)
Vůbec
(63 hl.)
(85 hl.)
1 týden
(72 hl.)
1 měsíc
(73 hl.)
2 měsíce
(74 hl.)
3 měsíce
(66 hl.)
6 měsíců
(70 hl.)
1 rok
(64 hl.)
Vůbec
(63 hl.)
Celkem hlasovalo: 567
Bahisikayet.com
Extrabet
Deneme bonusu
Denemebonusuz.com
yurtdişi ev taşima
uluslararasi evden eve nakliyat
eşya depolama
yurtdişi kargo
eşya depolama