Sdružení YMCA vznikalo v různých zemích vždy v souvislosti s určitými významnými změnami a převraty v lidské společnosti. Sdružení anglická a americká vznikla v důsledku sociálních a mravních převratů, způsobených vznikající průmyslovou společností. Kontinentální evropská sdružení vyrostla v minulém století z úsilí o udržení křesťanské víry a křesťanského názoru ve společnosti orientované positivisticky a materialisticky.


YMCA v Československu vzniká po světové válce v době politických a sociálních převratů, k nimž se v Československu ještě připojoval převrat náboženský. Vznikla z úsilí malé skupiny lidí, patřících různým církvím anebo stojících mimo církve, kteří nepodlehli běžnému náboženskému indiferentismu a chtěli uplatňovat slovem i životem křesťanské přesvědčení. Jest tedy YMCA v Československu křesťanské hnutí mladých lidí, od církve nezávislé, s kulturním a výchovným programem, jímž se uplatňuje v československé společnosti.

Český veřejný život trpěl v posledním století církevní i náboženskou lhostejností v míře větší než sousední národové. Kulturní, sociální a politická konservativnost katolické církve a její spojenectví s habsburskou monarchií způsobily, že velká část české inteligence nejen církev opouštěla a o náboženský život a výchovu se nestarala, ale často se stavěla nepřátelsky vůči každému náboženství i vůči všem církvím, vidouc v nich zřídla kulturní a sociální reakce a přežitky středověku. Jak veliký význam měl tento kulturní boj protikatolický a pak protináboženský vůbec pro náš veřejný život v posledních pětadvaceti letech před válkou, není tu třeba dokládat.

V této obtížné situaci, kdy pojem křesťanství byl ztotožňován s katolickou církví a tato opět s klerikalismem, bylo zřejmé, že náboženská obroda může přijít jen novým pojetím křesťanství, méně polemickým a slovíčkářským, sakramentálním nebo politickým a více se projevujícím životem, službou a praktickým programem. Volání po křesťanské obrodě v tomto smyslu našlo velkou oporu v příkladu presidenta Masaryka, který zavrhoval nevěru a positivismus. Jeho vlivem mnoho vzdělanců se sice odříkalo „klerikalismu“, ale zůstali věrni náboženství, které si ovšem více méně nejasně formulovali. Americká spolupráce.

Od r. 1917 pracovala americká YMCA v československé armádě na Sibiři a s ní přišla v r. 1919 do Československa, kde se brzo stali populární američtí strýčkové i jejich výchovná a vzdělávací činnost v armádě. Vojenská Ymka však pracovala podle úmluvy s naší armádou jen sociálně, odstavujíc program náboženský. Když došlo k likvidaci vojenské činnosti Ymky, domnívali se její organisátoři, že by mohla být samostatně organisována civilní činnost s plným náboženským programem. Tak došlo v prvních měsících 1921 k ustavení československé YMCA, jejímž prvním předsedou byl univ. prof. Dr. Fr. Drtina.

Američané dali nové organisaci program křesťanství aktivního, misionářského, nestarajícího se mnoho o »vyznání«, ale dbajícího praktické pomoci lidem, loyální spolupráce a mezinárodnosti. Z domácího života přistoupilo zvláště Masarykovo kritické pojetí náboženství. Spolupráce Američanů byla velkým aktivem Ymky v Československu také po stránce finanční a organisační. Ymku stavěli sekretáři američtí s dlouholetou zkušeností anglosaských hnutí.

Zdroj: YMCA v prvním desetiletí 1921-1931, str. 5-9.