I když byl listopadový měsíc poznamenán churavějším počasím a neustále se zpřísňujícími podmínkami ohledně cestování do zahraničí, podařilo se devíti českým ymkařům – sekretářům a členům výborů různých lokálních Ymek – společně dvěma auty opustit Českou republiku a navštívit Ymky v Mnichově a Norimberku.


Návštěva a exkurze proběhla v rámci partnerství, které postupně již více než rok s tamní Ymkou budujeme. Ani jsme netušili, kolik nás potká na cestě dobrodružství (např. zčistajasna odjezd do Německa o den dříve, než bylo v plánu, v pár posledních minutách, kdy bylo ještě legální překročit hranice s Německem, apod.), s jakou vřelostí a přátelskostí nás němečtí ymkaři přijmou, ale ani kolik hlubokých zážitků a inspirace si všichni ze setkání s bavorskými ymkaři odvezeme. Bylo jich opravdu tolik! Rádi bychom s vámi tímto některé z nich sdíleli.

Markéta z Ymky Neveklov:
„Návštěva bavorské Ymky jako zážitková, teambuildingová a poznávací akce, která překonala všechna má očekávání. Pravda je, že jsem moc nevěděla co čekat, ale možnost spojit se s německou Ymkou se mi stále zdá úžasná. V současné době sice nemám mnoho možností, jak navázané kontakty dále rozvíjet, ale jsem ráda, že jsem tam byla a postupně přichází i ty nápady na možnou spolupráci.

Prostředí Ymky v Mnichově mne ohromilo svou otevřeností, vstřícným přístupem všech zaměstnanců i dobrovolníků, se kterými jsme se setkali a kteří skutečně měli zájem o nás osobně, o českou Ymku a i o naše lokální kolektivní členy. Nakoukli jsme pod pokličku, jak mnichovská Ymka funguje, mluvili jsme s jejími třemi generálními sekretáři a viděli i jejich společnou bohoslužbu pro všechny dobrovolníky, navštívili nízkoprahová centra pro mládež a přímo sledovali chod YMCA domu, ve kterém mají ústředí s kancelářemi, hotel, konferenční sály a prostory, které využívají pro hotelové snídaně, ale i společné obědy a diskuze u kávy pro všechny zaměstnance.

Stejného vřelého přijetí se nám dostalo i v Norimberku, kde jsme mluvili s generálním sekretářem bavorské Ymky i se sekretáři norimberské Ymky. Opět jsme si prohlédli dům, ve kterém mě zaujala třeba kavárna pro ymkaře, společenský sál, ve kterém se konají i bohoslužby, tělocvična nebo kaple. Přes generálního sekretáře bavorské Ymky je velký potenciál navázat kontakty s lokálními bavorskými Ymkami. My jsme viděli fungování Ymek ve velkých městech, ale v Bavorsku samozřejmě je mnoho malých spolků, ve vesnicích nebo menších městech, které mohou být svou činností velmi podobné našim kolektivním členům a mohou mít o spolupráci také zájem.

Ještě ale musím napsat o své velké radosti ze setkání s ostatními českými členy výpravy. Tolik příležitostí k povídání a vzájemnému poznávání jsme opravdu dlouho neměli a využili jsme to naplno. Všem Vám Sáro, Gábi, Ester, Same, Miloši, Julie, Petře a Dane moc děkuji za krásné třídenní společenství, Danovi navíc patří můj velký dík za řízení auta po celou dobu.“

Dan z Ymky Pelhřimov:
„Z návštěvy bavorských Ymek jsem si přivezl hromadu dojmů, úvah a také konkrétní podnět.

Bavorské Ymky fungují hodně jako společenství. Obzvláště v Mnichově. Prý to tak nebylo vždy. V Mnichově podle vyprávění došlo asi před padesáti lety k tomu, že se z týmu lidí, kteří pracovali s dětmi a mládeží, stalo společenství, které také velmi intenzivně sdílí víru a modlitební život. Ymku rozpoznali nejen jako prostor, kde mohou vydávat, ale kde mohou i duchovně čerpat. Vede mě to k úvahám o vztazích a nástrojích komunikace uvnitř naší vlastní (docela čerstvé) Ymky, o jejím duchovním životě, a právě také ke konkrétní myšlence konat v Pelhřimově jednou měsíčně nedělní večerní bohoslužby či pobožnosti, na kterých by se mohli sejít ymkaři, ale i kdokoli další, přičemž po bohoslužbách by byl prostor pro volné společenství a rozhovor o všem možném.

Bavorské Ymky se mezi sebou liší pojetím vztahu ke kostelům tradičních denominací. Někde žijí v symbióze, jinde spolu církve a YMCA až tak nekomunikují. U nás na Pelhřimovsku, řekl bych, pořád nacházíme svůj duchovní kořen v těch klasických kostelech. Ale to není důvod, proč by i YMCA sama nemohla tvořit specifické společenství víry, které má k dobru silný ekumenický rozměr. Vlastně by YMCA asi nebyla Ymkou, kdyby to tak nebylo.

Je to ovšem složitější téma. Prakticky všichni dobrovolníci a zaměstnanci mnichovské Ymky jsou aktivní křesťané. V českých Ymkách to tak úplně není, asi by to v tuhle chvíli ani nešlo, a svým způsobem jsem dokonce rád, že se do práci v Ymce rádi zapojují i lidé, kteří se za křesťany nepovažují. Křesťanské organizace v Německu mají také před státem i ve společnosti jinou pozici než v České republice. Odvážím si proto z Bavorska otázku (ne že bych si ji dříve nekladl): „Jak uskutečňovat křesťanskost Ymky právě v naší zemi a naší společnosti?“

Petr z Ymky Praha:
„Škoda, že podobná setkávání už neprobíhají déle. Skvělé, že jsme se hecli a začali. Ono to půjde, ne že ne. Nebojme se dorozumět a mluvit cizím jazykem, i když v tom nejsme kovaní. Jen houšť. První krok jsme udělali, tak jak navážeme?“

Gábi z Ymky Plzeň:
„Návštěva bavorské Ymky pro mě byla nezapomenutelným zážitkem. Nečekala jsem, že by mě ochutnání zdejší atmosféry tolik zasáhlo. Všichni zaměstnanci (včetně uklízečky, kuchařky či údržbáře) a dobrovolníci byli křesťané, atmosféra dýchala láskou k Bohu a upřímnou touhou sdílet Krista při každé činnosti.

Každé pondělí se v 11 hodin všichni zaměstnanci mnichovské Ymky sejdou na hodinu ke společným modlitbám, chválám a zamyšlení. Sedí zde lidé všech věkových skupin - teenageři, dívky i chlapci, lidé v produktivním věku i staří lidé - kupodivu snad i více mužů než žen. Modlitby jsou střídány tichým ztišením a písněmi. Pak se všichni opět rozejdou vykonávat svoji práci.

V pro nás připraveném každodenním programu se nám postupně představili všichni významní vedoucí pracovníci mnichovské Ymky a z povídání každého z nich postupně vyplývá, že práce v Ymce je pro ně posláním.

Dozvídáme se kromě jiného, že pro mnoho členů je přirozené darovat Ymce svůj desátek, ale v Norimberku to už tak obvyklé není. Před jídlem při obědě děkuje nahlas za jídlo Bohu kuchařka, která jídlo pro všechny připravovala.“

Samuel z Ymky Plzeň:
„Když jsem si představoval ideální podobu Ymky, zůstal jsem daleko za tím, s čím jsem se v Bavorsku setkal.

Ježíš na prvním místě zde není pojem, ale životní styl. Ymkařství jako služba Bohu a bližnímu ve svobodě, kde rozdílnost není kamenem úrazu, ale potenciálem s jednotou v Kristu.“

Miloš z Ymky Sever:
„Od prvního momentu, kdy jsem si přečetl nabídku o možnosti navštívit YMCA v Bavorsku, jsem věděl, že u toho chci být. Nevěděl jsem předem, co od toho čekávat. S odstupem času jsem však přesvědčen, že navzdory vládním restrikcím zkušenost za to úsilí jednoznačně stála. Prohlédnout si centrum města Mnichov i Norimberk bylo obohacující, pro práci v YMCA však ještě více veškerý místní program: setkání s personálem hotelu, jejich společný čas ztišení před Bohem, představení fungování a organizace zdejší YMCA od nejpovolanějších osob, prostor k množství našich zvídavých otázek, prohlídka prostorů a budov pro místní aktivity, společné modlitby a vzájemné otevřené sdílení a ještě mnohem více. To vše ve mně zanechalo velice pozitivní dojem.

Nejdůležitější ze všeho však pro mě bylo vidět v praxi, jak velký důraz se klade na zvěstování Krista a Jeho lásky k člověku nade vším tím děním kolem. Jsem přesvědčen, že na tom skutečně záleží ze všeho nejvíc. To jsem si z Bavorska odnesl a to chci do všech svých aktivit v YMCA i přinášet.“

Ester z Ymky Plzeň:
„Na výletě do Bavorska jsem se dozvěděla mnoho nového o německé Ymce, ale i o naší české Ymce díky možnosti se více poznat i s čekými ymkaři. Získala jsem inspiraci, nadšení a poznala jsem mnoho nových skvělých lidí. Překvapilo mě, jak moc toho pro lidi YMCA dělá a jak skvělí křesťané a dobrovolníci ymkaři jsou. Bylo pro mě úžasné vidět tolik silně věřících křesťanů na jednom místě. Tolik lidí z různých zemí, všichni jsme seděli v jednom velkém kruhu a společně jsme se modlili za českou Ymku. A já jsem věděla, že Bůh je mezi námi.

Myslím, že každému z naší české skupiny těchto pár dní mnoho dalo a opravdu hodně v každém zanechalo.“ Celá čtyřdenní návštěva byla neuvěřitelně obohacující, motivující a posilující – a to pro obě strany. Společně jsme se nejen měli možnost lépe poznat, spřátelit, inspirovat, ale i jeden večer strávit modlitbami za českou a německou Ymku. Všichni se těšíme na další akce, které společně s bavorskými ymkaři budeme podnikat. Pokud by někdo měl zájem se do spolupráce s tamními ymkaři také zapojit, určitě ať osloví zahraničního sekretáře na ymca@ymca.cz.

V závěru bych ráda ještě jednou vyjádřila velkou vděčnost Ymkám v Mnichově a Norimberku za pozvání, přijetí a možnost takto hluboce nahlédnout do jejich fungování, zároveň pak poděkovat všem českým účastníkům za to, že jste byli součástí celé bezvadné akce! Za odvahu jet i v této složité době, flexibilitu, nasazení, otevřenost a za spoluvytvoření skvělé atmosféry, na kterou určitě budeme všichni moc rádi vzpomínat! Bylo to s vámi opravdu super!

Sára Dzvoniková, zahraniční sekretář YMCA v ČR společně s Markétou Doušovou, Danielem Matějkou, Petrem Brunou, Gabrielou, Samuelem a Ester Soukupovými a Milošem Tresou