06/2006

2 otázky pro současné ymkaře...

Vydáno dne 20. 07. 2006 (2227 přečtení)
1. Jaký význam má navštěvovat zahraniční YMCA? Kdo by měl podobnou příležitost využít? 2. Co přinesla návštěva anglických YMCA tobě osobně?

Filip Hušek, YMCA v Ústí nad Labem 1. Bylo to velmi skvělé zpestření práce v YMCA, která je všude velmi rozmanitá. Bylo fajn vidět anglickou YMCA, která je velmi podobná naší. Jsou YMCA, kde pracují jen dobrovolníci, a jsou YMCA, kde to funguje s profesionálními pracovníky. Tuto návštěvu by měl využít každý ymkař, který se chce více otrkat, rozšířit si obzor a hlavně poznat nové know-how. 2. Mnoho inspirace... na propagační materiály a předměty, po nové zajímavé projekty, např. začínající dlouhodobý projekt TRIANGL YMCA, nadhled nad neprioritními administrativními záležitostmi, které jsou v Anglii rozšířeny daleko více... Bylo to moc skvělé, tak tam v létě letím opět. Petr Svoboda, YMCA v Ústí nad Labem 1. Navštěvovat zahraniční YMCA má význam motivační, vzdělávací, ale i odpočinkový a poznávací. Určitě je to dobré pro všechny ymkaře. 2. Obrovské povzbuzení pro další práci a rozšíření vědomostního obzoru. Ještě více jsem získal úctu k historii a práci YMCA a jejich pracovníků. Velice si vážím všech, kteří se nebojí investovat svůj volný a pracovní čas do aktivit YMCA všeho druhu. Mojmír Tichý, YMCA Olomouc 1. Myslím, že to obohatí každého, kdo jen trochu chce nasát jinou atmosféru, jinou kulturu, poznat nové lidi. Každý národ a země má svoji „chuť“ a v Anglii jsem si to uvědomil mnohem silněji než jinde. Je to země, která snad ani nepatří do Evropy. Je totiž úplně odlišná vším – krajinou, stavbami, kulturou, lidmi. Popsat se to nedá, to se musí zažít. A přitom na druhé straně je tak multinacionální. Do dneška mám z toho v hlavě guláš. Ale zážitek to byl opravdu silný a příjemný. 2. Poznání, že YMCA má asi všude podobné trable a že ani ve své mateřské zemi není tak známá, jak bychom asi očekávali. Čekal jsem asi větší navázání na tradice po svém zakladateli Georgi Williamsovi – spojení sociální a misijní činnosti. Ale zaznamenal jsem dvě tendence. Jedna část Ymek – a to ta „slavnější“ – se snaží nabízet atraktivní činnosti, na které společnost slyší, a tím sklouzávají do komerčních sfér, které zabíjejí Ducha Ymky. Jsou to jistě zajímavá sportovní centra, posilovny... sice živé, ale lidi si navzájem ani nepodají ruku. Druhá část je mi bližší – nejsou tak slavní a „zviditelnění“, ale dělají opravdovou práci pro lidi – setkávání dětí – různé kroužky, výtvarka, hudební skupinky, společné výlety. Snaží se o spolupráci církví ve svém městě a organizují např. mezidenominační setkání modlitební nebo vzdělávací. Jejich vlastní radnice je třeba moc nepodpoří (to dobře známe), ale hledají svou cestu a spoléhají se na inspiraci Duchem Božím. Kristina B. Otřísalová, YMCA v ČR 1. Trocha té inspirace a sdílení se s jinými Ymkami je vždy OK. A když je to navíc sdílení se s YMCA v zahraničí, má vše příjemný nádech ymkařské exotiky. Dobré by bylo, aby této možnosti využívali ymkaři, kteří si takový zážitek nenechají jenom pro sebe, ale pošlou ho ve své Ymce dál. 2. Seznámila jsem se s lidmi z různých Ymek v České republice a byla jsem příjemně překvapená jejich nadšením pro Ymku. A zjistila jsem, jak mnohé Ymky v Anglii řeší ty samé problémy jako Ymky v Čechách.

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]