05/2005

Umění diplomatického jednání

Vydáno dne 30. 05. 2005 (2466 přečtení)
F. Naumann Nebezpečná oblast trapných omylů Pokud se vám stane nějaký trapas nevyhnutelný, jde většinou o jednu z trojice následujících situací:

Nechtěné ublížení Řeknete něco, co se vám zdá naprosto nevinné. Kdybyste věděli, že se to vašeho společníka osobně dotkne, rozhodně byste si to nechali pro sebe. Příklady: Pochválíte ženě krásné husté vlasy – a ona má velmi věrnou paruku. Nebo bezelstně prohlásíte: „Kdyby se něco takového stalo mně, já bych se snad zabil…“ – a ta, jíž to říkáte, se o to před měsícem neúspěšně pokusila. Řeknete: "Proboha, jenom žádné děti!“ – a nevíte, že bezdětný manželský pár, s nímž právě klábosíte, již léta podstupuje jednu nákladnou terapii za druhou. Záměna Nepoznáte starého známého nebo ho považujete za někoho jiného. Velmi často dochází k záměně v tom smyslu, který muž patří ke které ženě. Vy třeba zdlouha a zeširoka vyprávíte dámě, kterou jste zahlédli v blízkosti svého bývalého kolegy, co všechno na jejím partnerovi oceňujete. Ona se velmi diví, až po chvíli zjistíte, že má zjevně vztah s někým docela jiným. Další časté záměny: spolupracovníka považujete za šéfa (nebo obráceně), přijdete ve špatném termínu, přiřadíte něčí jméno k nesprávnému obličeji. Nedopatření Rozlijete kávu, uklouznete na napastované podlaze, ztratíte část oblečení; vydáváte nevhodné zvuky, případně se během vážného rozhovoru chichotáte; škrábete se, zíváte, tajně se šťouráte v nose nebo mezi zuby a někdo vás při tom zpozoruje. Máte na sobě příliš ležérní, nebo naopak příliš formální oblečení, protože jste si akci představovali poněkud jinak. Jestliže právě mluvíte nebo jednáte a včas si všimnete, že se schyluje k trapasu – okamžitě přestaňte! Odolejte zákonu setrvačnosti. Onu osudovou větu nedokončete. Pokud vás rychle nenapadne žádná jiná varianta, jíž byste mohli větu neškodně zakončit, pokuste se odvést pozornost. „Propána, teď mě napadlo, že jsem Michalovi slíbila, že mu dám ještě dnes vědět, jak to vypadá s pátečním termínem. Omluvte mě na moment.“ Potom vytáhněte mobil a jděte s ním ven. „Nemáte prosím někdo papírový kapesník? Můj nos…“ I kdyby už k nepříjemnosti došlo a rozhostilo se trapné ticho, je úhybný manévr často lepší než křečovité hledání výmluvy: „Potřebuji se něčeho napít, mám vám také něco přinést?“ „Byl už někdo z vás na na balkoně? Trocha čerstvého vzduchu mi udělá dobře.“ Toto jsou takzvané žolíkové věty. Hodí všude tam, kde zrovna nemáte po ruce větu, která by se hodila k danému tématu. Stane-li se vám typický trapas, je lepší se ihned a bez jakýchkoli vytáček omluvit. Nedumejte dlouho nad nějakou inteligentním výmluvou. Než byste na ni přišli, trapas by dlouhým mlčením narostl do obludných rozměrů: „Omlouvám se, nechápu, jak jsem něco takového mohl říci. Vypadá to, že další šampaňské si už nedám.“ Nepříjemnost nezdůvodňujte a příliš dlouho se jí nezabývejte. Je-li to možné, nabídněte okamžitou nápravu nebo náhradu. Ukázka z knihy F. Naumanna Umění diplomatického jednání (Portál 2005) /Připravila Jana Tesařová/

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]